Macron pozval Rusy na oslavy v Normandii. Má přijet také Karel III. a Joe Biden

Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.

Připomínková akce, kterou pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron, se uskuteční 6. června na pláži Omaha. Podle Elysejského paláce se zúčastní na 25 zahraničních prezidentů a premiérů.

Podle dostupných informací plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska. Paříž tímto rozhodnutím podle serveru Politico údajně minulý měsíc zaskočila západní země. Rozhodnutí organizátorů se navíc krylo s dobou, kdy Rusko zahajovalo novou ofenzívu na Ukrajině. Představitelé Spojeného království, Spojených států a dalších dvou spojenců údajně vyjádřili obavy z pozvání ruského zástupce. Měli odkazovat na symbolickou povahu oslav a na protokolární problémy.

Jeden z představitelů vlády Spojeného království měl dokonce chování Francie v posledních týdnech označit za znepokojivé. Jednalo se o sérii rozhodnutí včetně pozvání Ruska na den D, přijetí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Paříži a vyslání zástupce do Moskvy na inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina.

U jubilejních oslav vylodění v Normandii byl v minulosti britský panovník obvykle přítomen. Před Karlem III. to byla Alžběta II. Na začátku letošního roku pětasedmdesátiletý monarcha oznámil, že má rakovinu. Své aktivity na veřejnosti Karel III. obnovil po tříměsíční pauze na konci dubna.

Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. Během jediného dne bylo na pěti vyloďovacích plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156.000 spojeneckých vojáků. V Den D podle odhadů zahynulo nejméně 10.000 vojáků protihitlerovské koalice a 4000 až 9000 vojáků německého wehrmachtu.