Ve sněmovně se zasekl „nejpřísnější zákon“. Moc velká ochrana půdy zastaví rozvoj, varují města

SPORNÝ ZÁKON

Ve sněmovně se zasekl „nejpřísnější zákon“. Moc velká ochrana půdy zastaví rozvoj, varují města
Ilustrační snímek. Foto: Tomáš Novák
1
Domov
Sdílet:

V Poslanecké sněmovně uvázla novela zákona o ochraně zemědělské půdy, která má za cíl chránit nejkvalitnější půdu před záborem pro výstavbu. Předloha v takzvaném druhém čtení vyvolává kontroverze. Zatímco někteří poslanci ji totiž vnímají jako nezbytný krok v rámci ochrany krajiny, jiní varují před negativním dopadem na hospodářský rozvoj a samosprávu obcí. Legislativu dokonce její kritici překřtili na „nejpřísnější zákon na světě“.

Novela především navrhuje zákaz výstavby velkých nákupních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar na nejkvalitnější půdě, tedy kategorie I. a II. Zákaz by se rovněž vztahoval na standardní fotovoltaické elektrárny.

„Ochrana naší nejlepší půdy stojí za změnu zákona. V současnosti se totiž mnohdy stává, že ji pohltí výstavba velkých logistických a nákupních center nebo fotovoltaických elektráren. I úrodná hanácká pole jsou toho bohužel častým důkazem. Díky novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu bude reflektována i environmentální hodnota zemědělské půdy. Počítá se i se zákazem odnímat ze zemědělského půdního fondu tu nejkvalitnější půdu a stavět na ni obchody nebo sklady o rozloze vyšší než jeden hektar či fotovoltaické elektrárny. Kvalitní půda je dar, který je třeba chránit a pečovat o něj,“ prohlásil lidovecký místopředseda sněmovního zemědělského výboru Karel Smetana.

Proti novele se nicméně mnozí postavili na odpor. Hospodářský výbor sněmovny například podpořil pozměňovací návrh jeho předsedy Ivana Adamce a poslance Jana Bureše (oba ODS), umožňující výjimky z navrhovaného zákazu. „Takto striktní zákaz do zákona nepatří. Žádný jiný stát v Evropě nic podobného v zákoně nemá,“ protestuje Bureš. V dolní komoře parlamentu tak nastal rozkol. „Ochrana půdy se potkává s ambicemi hospodářskými,“ okomentoval předseda zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09). Novinářům pak v týdnu potvrdil, že nyní normu poslanci kvůli neshodám projednávat nebudou.

Proti města a obce i komora

Stanovisko hospodářského výboru v podstatě zrcadlí připomínky mnohých svazů a asociací, které požadují úpravu návrhu. Svaz měst a obcí ČR (SMO), který stojí v čele této iniciativy, prohlásil, že vnímá snahu o zpomalení úbytku zemědělské půdy, ale požaduje, aby se tak dělo způsobem, který nepoškodí hospodářský rozvoj a zachová samosprávu obcí.

Ministerstvu životního prostředí pod vedením Petra Hladíka zaslal SMO i dopis, v němž žádá o přehodnocení. „Dovolujeme si Vás požádat, abyste při svém rozhodování o výsledné podobě Návrhu vzali v potaz výše uvedené argumenty a podpořili pozměňovací návrh. (...) Lze očekávat, že klesne naše konkurenceschopnost a sníží se i zájem investorů. Povolování staveb již dnes trvá v Česku kvůli složité legislativě a byrokracii i 10 let. Navrhovaná novela tento proces ještě protáhne a zkomplikuje,“ píše se mimo jiné v dopise, který má deník Echo24 k dispozici. Podepsáni pod ním jsou předseda svazu František Lukl a místopředseda Pavel Drahovzal.

Podle svazu jsou některá města jako Mladá Boleslav, Brno, Kolín obklopena v podstatě jen typem půdy, na kterém by se nesmělo stavět, a legislativa by tak znemožnila jejich růst. Podobným příkladem je podle kritiků Chrudim, kde by se tak vlastně neměl stavět dálniční obchvat.

„Svaz měst a obcí ČR si uvědomuje závazek uvedený v programovém prohlášení vlády, v němž se současná vládní koalice zavázala zpomalit úbytek zemědělského půdního fondu . Tento cíl však musí být dosažen způsobem, který nepoškozuje hospodářský rozvoj země, zásadně neomezuje ústavně zaručené právo na místní samosprávu a garantuje minimální míru svobody rozhodování obcí ohledně jejich rozvoje prostřednictvím územního plánování,“ dodává SMO.

Podobně proti byla v přípravém řízení Hospodářská komora, ale i další asociace a svazy, případně kraje.

Ministr se vzpírá

Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) s úpravou nesouhlasilo, podle něj oslabuje už nynější standard ochrany nejlepší půdy. Varovalo, že nově navrhovaný režim ochrany by se nepoužil téměř u žádných projektů.

Obdobně ministerstvo zhodnotilo i další Adamcův pozměňovací návrh, jehož přijetí hospodářský výbor rovněž doporučil. Zákaz by se podle úpravy nevztahoval ani na pásy široké půl kilometru podél dálnic, silnic prvních tříd a železnic celostátního nebo regionálního významu, a to po obou stranách.

„Pozměňovací návrh prošel ve sněmovně druhým čtením. Mohou se ještě objevit další pozměňovací návrhy. Následovat bude hlasování Poslanecké sněmovny. Do té doby věříme, že se podaří najít s MŽP kompromis, abychom mohli postupovat jednotně ve shodě a hlavně, aby to nepoškozovalo Českou republiku,“ doplňuje za předkladatele změny poslanec Bureš.

Sněmovní výbor pro životní prostředí naopak odmítl návrh čtveřice koaličních poslanců, jenž by úplný zákaz výstavby velkých skladovacích a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě zmírnil. Byly by možné výjimky. Konkrétní záměry by podle úpravy povolovalo se souhlasem vlády ministerstvo životního prostředí, pokud by jejich ekonomické a sociální přínosy výrazně převažovaly nad veřejným zájmem na ochraně nejlepší půdy.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články