Čína vyslala sondu, která má odebrat vzorky z odvrácené strany Měsíce

Čína dnes vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravit je na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy letu, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.

Zhruba 35 minut po startu se sonda oddělila od nosné rakety a technici v řídícím středisku začali s úsměvy na tváři tleskat. Krátce nato se ujal slova velitel startovací operace Čang Cuo-šeng a označil ji za jednoznačný úspěch. Start rakety sledovaly na plážích turistického ostrova Chaj-nan davy lidí.

Cesta na oběžnou dráhu kolem Měsíce potrvá sondě podle agentury Reuters čtyři až pět dní. O několik týdnů později, začátkem června, by měl přistávací modul mise Čchang-e 6 dosednout na měsíční povrch v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken, jež svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 kilometrů patří k největším impaktním pánvím (pánvím vzniklým nárazem jiného tělesa) ve sluneční soustavě. Oblast leží na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země.

Mise Čchang-e 6 odebere z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. V roce 2020 sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně. Mise potrvá 53 dnů.

Spojení mezi sondou a řídícím střediskem na Zemi zajistí satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Název Čchüe-čchiao, neboli Stračí most, odkazuje na příběh z čínského folkloru, v němž jednou do roka hejno strak vytvoří most přes Mléčnou dráhu, aby umožnilo setkání dvou rozdělených milenců.

Na palubě čínské sondy jsou i vědecké přístroje Francie, Itálie a Evropské kosmické agentury (ESA), jakož i malý pákistánský satelit.

Čína úspěšně rozšířila svůj kosmický program o lunární část v říjnu 2007. Tehdy vypustila svoji první sondu s názvem Čchang-e 1 k Měsíci. O šest let později, 14. prosince 2013, se stala po USA a Rusku třetí zemí, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Na měsíčním povrchu měkce přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Šlo zároveň o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976, kdy tam dorazila sovětská sonda Luna 24.

Další vesmírné prvenství si Čína připsala 3. ledna 2019, když její sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála poprvé v historii letů do vesmíru na odvrácené straně Měsíce. Sonda dosedla poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán.

Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang minulý týden uvedl, že Čína postupuje podle plánu ke svému cíli dostat do roku 2030 čínské astronauty na Měsíc. Podle Lina jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti mise jako raketa Dlouhý pochod 10, vesmírná loď Meng-čou či skafandry k použití na povrchu Měsíce.

Čínská vesmírná agentura zároveň podle Lina pracuje na výběru posádky pilotované lunární mise a lunárního vozítka. Čína plánuje za podpory Ruska a dalších zemí vybudovat na Měsíci Mezinárodní lunární výzkumnou stanici, která zajistí trvalou přítomnost lidí na přirozené oběžnici Země.