Norka, které chtěl Barnevernet odebrat už druhé dítě, získala azyl v Polsku
Činnost Barnevernetu
NOVÉ
Ilustrační foto: Shutterstock
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu.
„Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala. V případu se přímo angažoval europoslanec z a KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „S matkou se osobně znám a po studiu dokumentů k případu jsem se za ni zaručil u polského ministra zahraničí. Z udělení azylu mám proto obrovskou radost. Je to hlavně signál Norsku, že už opravdu musí reformovat jejich systém ochrany dětí, protože dochází k tak zásadním pochybením, že to opravňuje jinou zemi udělit rodině politický azyl,“ nechal se slyšet Zdechovský.
Asylum protection granted to Norwegian citizen @GarmoSilje and her doughter (persecuted by #barnevernet) is a strong statement of Poland in favor of #familyRights international guarantees!
— Jerzy Kwaśniewski (@jerzKwasniewski) 12. prosince 2018
Today Polish authorities have confirmed that #FamilyLife is the fundamental value. pic.twitter.com/kuSnuNI9lF
Většina intervencí Barnevernetu míří proti chudým z nižších sociálních vrstev, nebo vůči přistěhovalcům. Garmová je však dobře situovaná a vysokoškolsky vzdělaná Norka. Ženě již byla odebrána její starší dcera Frøya, a to v průběhu rozvodu na základě blíže neprozkoumaného udání ze strany jejího exmanžela, že nadužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života”. Matka smí dceru vidět až v její dospělosti. Norský úřad posléze hrozil odebráním i mladší dcery, ukáže-li se jakékoliv pochybení ze strany Garmové.
Signed Letter – Support for Silje by newsroom on Scribd
„Ani v Norsku, ani v Polsku žádný lékař nepotvrdil, že by byla pod vlivem léků proti bolesti, a to i když k tomu měla během delší hospitalizace příležitost, proto byly argumenty Garmové přijaty a azyl udělen. Chrání tím její nyní už téměř dvouletou dceru Eiru, aby mohla zůstat s matkou, jež se o ní vzorně stará,“ přiblížil Zdechovský.
S norskou sociální službou má své neblahé zkušenosti i Češka Eva Michaláková. Norská sociální služba odebrala na jaře 2011 české matce syny Denise a Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání.
To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly v roce 2015 norské úřady, otci práva ponechaly. Matka s odvoláními neuspěla a případ se táhne doposud.
