AUTOTEST

Toyota Prius: Evoluce pokračuje, řidičsky ale neuspokojí

Toyota Prius

Témata: ,

Osobně nejsem nijak nadšený z vlny hybridních aut, která se kvůli nesmyslným emisním pravidlům EU v posledních letech vyrojila. Jenže Toyota Prius má tradici od konce 90. let a během té doby se vyvinula ve velmi příjemné, celkem normální auto. Otázkou zůstává, jestli dává smysl.

První Prius, tehdy ještě ve formě kompaktního sedanu, se prodával od roku 1997. V roce 2003 přišla druhá generace, již s typickým tvarem nafouklého liftbacku. S rokem 2009 přišla třetí a konečně v roce 2015 byla v Las Vegas uvedena současná, tedy čtvrtá. Během let Japonci svůj úspěšný hybridní stroj postupně vylepšovali – původní model využíval benzinový motor 1,5 litru, nyní už má čtyřválec objem 1,8 litru, ovšem stále je spojen s elektromotorem, který mu pomáhá k nízké spotřebě.

Nový Prius je prvním automobilem, který využívá novou modulární platformu TNGA, vynikající zejména nižším těžištěm a vyšší strukturální pevností. Díky ní a dalším úpravám se podařilo vylepšit jízdní vlastnosti, agilitu a také aerodynamiku, která je u hybridního vozu zásadní. Samozřejmě pomohl i nový design exteriéru, který je nejen moderní, ale zároveň přispívá k efektivnějšímu proudění vzduchu kolem karoserie. Mezigeneračního snížení hmotnosti se podařilo dosáhnout instalací vylepšených, lehčích baterií, menších, ale účinnějších elektromotorů a vylepšením termální účinnosti benzinového motoru. V každé další generaci Toyota slibuje 10% zlepšení hospodárnosti a chce v tom pokračovat i v budoucnu – mě zajímá, jestli se jí to podařilo.

Co tedy hybridní Toyotu vlastně pohání? Je to řadový benzinový čtyřválec (98 koní při 5200/min; 142 Nm při 3600/min) a synchronní motor s permanentním magnetem (72 koní;163 Nm). Jak je patrné, benzinový motor je výkonnostně poddimenzován, a to opět z důvodu nižší spotřeby a také kvůli tomu, aby vydržel déle. Celkový výkon se nepočítá pouhým součtem obou hodnot, ale speciálním převodem. Z něj vychází, že Prius přináší 122 koní při 5200/min, a to při celkové hmotnosti příjemných 1375 kg.

Nová Toyota Prius vypadá dost sci-fi. Jako pravověrný hybrid si možná ani nemůže dovolit vypadat konvenčně. Osobně mě její design nevadí, naopak je celkem zajímavý a soudě podle reakcí okolí přitahuje nemalou pozornost.

Přesunu se do interiéru, který je už podle prvního pocitu výrazně prostornější než dříve. Palubní deska konečně vypadá hodnotně, ale i tak jsem tradičně obklopen plasty či v lepším případě syntetickou kůží (Toyota alespoň přiznává fakt, že není pravá). Cenu za největší podivnost vyhrává bílý plast na středovém tunelu, kde je umístěna nabíječka telefonů a držáky na pití – vypadá, jako kdyby ho někdo vyjmul z ledničky a dal do auta. Vpředu i vzadu je dost místa pro pasažéry a kufr nabízí 502 až 1558 litrů prostoru, což znamená, že Prius je plnohodnotné rodinné auto.

Po stisknutí startovacího tlačítka se nic neděje, pouze se rozsvítí kontrolky a zelený nápis Ready. Malým voličem ovládám jízdní režimy, takže volím D a jedu. Auto se hladce rozjíždí pouze na elektřinu a já mohu pohodlně sledovat toky energií či se zaměřit na bezemisní jízdu díky přehlednému ukazateli ekonomiky provozu na centrálním displeji. Na elektřinu zvládne pouze několik kilometrů, ale díky propracované elektronice využívá sílu neustále dobíjených baterií kdykoliv je to jen možné. Celkový pocit z jízdy? Hladká, plynulá, sladěná. Celý systém hybridního ústrojí funguje skutečně příjemně, nerušivě. Stačí silněji stisknout pedál a s tím se dostaví i výraznější akcelerace.

První body pro Prius. Pak je tu otázka jízdního komfortu. Nový Prius využívá na zadní nápravě dvojité lichoběžníky, což je v podstatě to nejlepší možné konstrukční řešení. Na jízdním komfortu je to znát. Vůz nabízí příkladný komfort podvozku na všech typech povrchu. V zatáčkách se mírně naklání, ale to je přijatelná daň za pohodlí i při jízdě na různých nerovnostech. Jen sedadla tělo téměř nedrží… Limitem v zatáčkách je necitlivé řízení a ekologické gumy, stvořené pro nízký valivý odpor a nikoliv sportovní jízdu. To je ale logické.

Pohonné ústrojí
Prius je poháněn systémem kombinujícím v sobě benzinový čtyřválec 1,8 litru DOHC VVT-i a synchronní elektromotor. Oba jsou umístěny vpředu a spojeny s bezestupňovou převodovkou e-CVT, která přenáší točivý moment na přední kola. Baterie jsou umístěny nízko před zadní nápravou, v podstatě na palivové nádrži (ta má objem 43 litrů). Maximální rychlost je omezena na 180 km/h, zrychlení na 100 km/h zabere 10,6 s.

A konečně spotřeba: Toyota slibuje 3,6 l/100 km ve všech režimech. Realita je trochu jiná, ale není vůbec špatná. Opravdu se dá jezdit za 4 l/100 km, ovšem běžné ježdění s tím, že občas předjedete pomalejší auto, znamená zhruba o litr víc. I tak je to velmi slušné vzhledem k tomu, že jde v podstatě o rodinné auto s motorem 1,8 litru.

Základní výbava Live stojí 744 900 Kč, vrcholná (testovaná) Executive 904 900 Kč. Jako ideální se mi zdá střed v podobě výbavy Active, za kterou zaplatíte 799 900 Kč. To není úplně málo, ovšem Toyota má rozsáhlý a výhodný program pro firemní klientelu, který umožňuje buď financování, nebo službu Rent, tedy operativní leasing. Ten už je mnohem zajímavější.

Plusy:

Pohonné ústrojí, spotřeba paliva, komfortní podvozek, agilita, vnitřní prostor

Minusy:

Necitlivé řízení, plasty v interiéru, vyšší cena, nepříliš pohodlná sedadla

Verdikt:

Nový Prius je ve všech směrech lepší, než ten starší. Příjemně se řídí, je prostorný, komfortní a hospodárný. Nenutí vás ke změnám návyků, funguje jaksi samozřejmě, nerušivě. Skutečně jsem nenašel nic, co by mi na něm vadilo, pokud ovšem překousnete fakt, že vás řidičsky nijak neuspokojí. Takže dává smysl? Určitě, věřím ale, že nejvíc ho budou využívat taxi služby a firemní klientela. Běžným uživatelům bude připadat stále moc drahý.

Přejít na diskusi