Bratr nacisty pomáhal Židům. Němci natočili film o ‚dobrém Göringovi‘

Pomáhal k útěku vězňům z Terezína

Bratr nacisty pomáhal Židům. Němci natočili film o ‚dobrém Göringovi‘NOVÉ
Albert Göring Foto: FOTO: Wikimedia Commons
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Německá televize ARD v neděli večer uvede hraný dokumentární film o osobnosti Alberta Göringa, bratra nacistického pohlavára Hermanna Göringa. Snímek Der gute Göring (Dobrý Göring) vypráví o muži, jenž zachránil mnoho lidí před nacisty, když mimo jiné pomáhal k útěku vězňům z Terezína.

Hermann Göring byl zakladatelem gestapa, nacistickým ministrem letectví, vrchním velitelem letectva i jedním ze strůjců pronásledování Židů. Málo známá je ale skutečnost, že měl mladšího bratra, který nacisty nesnášel a mnoho lidí před nimi zachránil, píše agentura DPA.

Vztah Alberta Göringa (1895-1966) k bratrovi byl napjatý. Už při prvním setkání obou mužů zachyceném ve filmu, na pohřbu jejich matky v roce 1923, se Albert (ztvárněný Barnabym Metschuratem) vysmívá Adolfu Hitlerovi. Hermann Göring (Francis Fulton-Smith) ho napomíná.

Po uzurpování moci nacisty se oba bratři navzájem dál odcizí. Hermann Göring se podílí na upevnění Hitlerovy moci, zatímco Albert se v Rakousku stává pravou rukou filmového producenta židovského původu Oskara Pilzera.

Později, jako ředitel exportu automobilky Škoda spadající pod koncern Reichswerken Hermann Göring, podporoval židovské pracovníky z koncentračního tábora v Terezíně a pomáhal jim k útěku.

V roce 1935 se oba bratři setkali na Hermannově venkovském sídle Carinhall severně od Berlína. Jsou u toho druhá žena nacistického pohlavára, herečka Emmy Sonnemannová (Anna Schudtová) a filmová hvězda Henny Portenová (Natalia Wörnerová). Z Emmyny iniciativy prosí Hermann svého bratra o laskavost. Portenová kvůli norimberským rasovým zákonům nesmá dál točit, protože její muž je Žid. Albert jí má dopomoci k angažmá v Rakousku.

Čtěte také: Hitler je šarmantní, psala sestra prince Philipa

„Je mi ctí,“ přivoluje Albert. Hermann vysvětlí svou přímluvu pověstnou větou: „Já určuji, kdo je Žid.“

Film líčí ještě další tři setkání obou bratrů: v roce 1938 na hradě Mauterndorf v Rakousku, v roce 1944 v Carinhallu a konečně po konci války v květnu 1945 ve vězení v Augsburgu.

Jejich setkání jsou vždy plná napětí, ale jsou tu i momenty blízkosti. Na Mauterndorfu oba sedí u křídla a zpívají.

V roce 1944 Hermann svého bratra uvrhne do smrtelného strachu, když inscenuje jakýsi soukromý proces. „Jako u žraloka, který krouží kolem své kořisti, člověk ani u Hermanna Göringa nikdy nevěděl, zda si dělá legraci, nebo je konec vašeho života hrůzyplně blízko,“ řekl o své postavě herec Francis Fulton-Smith. Hermann ale nakonec nepřipustí, aby gestapo jeho bratrovi něco udělalo.

Zatímco Hermann Göring spáchal sebevraždu ještě před vykonáním rozsudku smrti, který vynesl norimberský tribunál, Albert vazbu přežil. Vydal se v Rakousku Američanům, ale ti mu nevěřili. „Same name, same blood,“ (Stejné jméno, stejná krev, procedí jeden americký důstojník u výslechu.

Albert Göring je vydán do Československa, kde je s ním prý špatně zacházeno, ale po intervenci přeživších obětí je propuštěn. Umírá na rakovinu v roce 1966 v Mnichově.

George Pilzer, syn filmového producenta Oskara Pilzera, podal u památníku holokaustu Jad vašem v Izraeli žádost, aby byl Albertu Göringovi propůjčen čestný titul Spravedlivý mezi národy. Památník s tím však zatím váhá.

Čtěte také: ‚Měla jsem štěstí, že můj osud se jmenoval Goebbels, ne Hitler‘

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články