30 NEJLEPŠÍCH ROZHOVORŮ

Není normální, aby 80 % Čechů lítalo na dovolenou

NOVÝ SPECIÁL TÝDENÍKU ECHO

Témata:

Rozhovor s předsedou Strany zelených Matějem Stropnickým vznikl krátce po jeho zvolení do čela strany. Mluví zde o tom, jak konkrétně by měl vypadat avizovaný boj proti velkému byznysu, co si myslí o angažmá svého otce u Andreje Babiše a jak se potomek pražské herecké rodiny může přiblížit nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva.

Znám lidi, kteří Zelené volili a teď už nechtějí, jste na ně moc doleva…

Ty, kdo se obávají, že stranu stočím prudce doleva, bych rád upozornil, že ten hlavní programový posun se, trochu mimo pozornost veřejnosti, odehrál za Ondřeje Lišky po roce 2010. Bursík nejdřív provedl úkrok doprava, abychom se vešli do Topolánkovy vlády, ale po něm nás zpátky a ještě krok doleva od středu, kam Zelení v Evropě patří, vrátil už Ondřej. Předtím za Bursíka se sociální část našeho programu úplně potlačila, platilo, že máme dva hlavní pilíře: boj za životní prostředí a lidská práva. A že životní prostředí dělá Bursík, lidská práva Kateřina (Jacques – pozn. red.), to jsme byli trošku jako doma u Ceauseskových. Což se změnilo. Vrací se i důraz na sociální agendu.

Je zelený proud v politice možné označovat za liberální, nebo to byla velká mýlka v pojmech zaviněná Bursíkem?

V řadě věcí liberální opravdu jsme. Například ekonomicky naše strana zůstává rozpočtově odpovědná – to bych odpověděl na otázku, proč nás může volit i pravicový volič. Jsme rozpočtově odpovědní z hlubšího přesvědčení, pro nás to není jen floskule, jako že stát nemá rozhazovat. Ne, my si na planetě nemáme rozhazovat. Proto chtějí Zelení vyrovnané státní rozpočty. K tomu ale já považuji za důležitější příjmovou stránku, je spousta nevyužitých zdrojů. Proto jsem taky celý svůj projev na sjezdu věnoval externalitám, to je hlavní zelené téma vůbec. Popravdě řečeno s externalitami u nás přišel Bursík, jen ho nikdy neuměl úplně veřejnosti vysvětlit. Jde o jednoduché poznání, že drtivá většina dopadů na planetu, na dopravu, na infrastrukturu, na veřejné rozpočty jsou nezapočítané náklady soukromého podnikání, které je potřeba do účetnictví toho soukromého byznysu vrátit. A pak by se rychle ukázalo, že dnes hlavní veřejné výdaje nejdou na sociální dávky, ale na sanaci těchto soukromých nákladů. Tak nevím, je to pravicové, levicové? Učebnice ekonomie, podle kterých se dnes horem pádem učí na VŠE, externality jako problém volnotržní ekonomiky uznávají.

Teď jste házel udičku liberálním voličům, na sjezdu jste naopak zdůrazňoval, že zelená politika už se nikdy nesmí dělat proti chudým. Dá se vůbec zelená politika dělat jinak než jenom pro bohaté?

Odpovídám na příkladu silniční daně. Zelení jsou kritiky automobilismu, znečišťování, těžby ropy, zahraniční politiky a dalších jevů, které s tím souvisí. Regulovat automobilismus je logické. Ale ta regulace může být navázaná buď na stáří auta a pak postihuje víc nízkopříjmové skupiny. Anebo se naváže na objem motoru, a pak postihuje víc majitele luxusních aut. Obě řešení jsou ve prospěch životního prostředí, jen každé z nich víc postihuje jinou skupinu obyvatel.

Co letecká doprava?

Lítá se moc, je to nepřiměřené. Osobně se snažím skoro nelítat. V ceně letenky prostě nejsou zahrnuty všechny dopady, které můj let má. Spalování leteckého benzinu musí být zdaněno mnohem víc.

Takže vy byste lidem dovolil, aby si dál starými auty jezdili po českých okreskách, ale létat do Egypta, to ne? Leteckou dopravu si dnes poprvé v historii můžou dovolit i lidi, kteří nejsou vysloveně bohatí, a vy jim to zase chcete zatrhnout?

Hm. V téhle věci je potřeba být spravedlivý. Vyšší náklady u létání objektivně jsou a tím pádem je potřeba je započíst. Není normální, aby 80 procent českých občanů mohlo každý rok dosáhnout na leteckou dovolenou.

Celý rozhovor najdete v novém speciálu Týdeníku Echo 30 ROZHOVORŮ, který si můžete objednat zde.

Předseda Strany zelených se narodil před 32 lety v Praze do herecké rodiny (sám si zahrál ve filmu Máj z roku 2007). V 90. letech, kdy jeho otec Martin Stropnický nastoupil do diplomatických služeb, strávil několik let v Římě a v Lisabonu. Po návratu do Prahy vystudoval na FSV UK žurnalistiku a začal psát do Literárních novin. Politicky na sebe poprvé upozornil, když kritizoval účast Zelených v pravicové vládě a chystaný americký radar v Brdech. Téměř rok, do loňského října, působil na magistrátu Prahy jako náměstek primátorky Adriany Krnáčové, skončil tu kvůli sporům o územní plán. 23. ledna ho 54 procent delegátů sjezdu zvolilo novým předsedou Strany zelených.

Přejít na diskusi