ROZHOVOR

Na cele s džihádisty. „Dvousetkilový kápo na mě chystal waterboarding“

TÝDENÍK ECHO

Témata: ,

Petr Jašek je člen bratrské církve z Buštěhradu na Kladensku. Předloni v prosinci českým internetem proběhla zpráva, že Jaška těsně před odletem ze země zatkla súdánská tajná služba. Vinila ho především ze špionáže, ačkoliv Jašek se brání, že jen přijel nabídnout pomoc jednomu popálenému studentovi, zmapovat stav křesťanských společenství a demolice několika kostelů. Režim Umara al-Bašíra je nominálně islámský a křesťany občas pronásleduje.

Rok a čtvrt strávil ve vězení, brzy po rozsudku na 23,5 roku vězení si ho minulou neděli přímo z Chartúmu odvezl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Jašek první dva měsíce vězení trávil na cele s příslušníky Islámského státu, a má tak v republice patrně nejintimnější znalost této subkultury.

Rozhovor byl publikován v Týdeníku Echo. Jeho celou verzi si můžete přečíst na stránkách EchoPrime nebo v Týdeníku Echo po zakoupení předplatného  v našem internetovém obchodě zde.

Co bylo za ten rok a čtvrt ve vazbě nejdrsnější?

První tři a půl měsíce jsem byl ve věznici tajné služby, která je považována za lepší vězení. Jenže dva měsíce z toho jsem byl na cele se členy Islámského státu. Příznivci ISIS se mohli navzájem navštěvovat na celách, pro sebe si to vymohli. A dozorci, kteří s džihádisty sympatizovali, umožnili jejich kápovi, který se ke mně choval nejagresivněji, přejít přímo do naší cely. Každá cela tam má tak šest sedm vězňů. Kápo se k nám přistěhoval 23. prosince a potom začalo peklo, které vyvrcholilo 6. února, kdy na mě chystali waterboarding. Před ním mě zachránil jiný dozorce a konečně mě převelel na samotku, kde jsem byl asi měsíc. A zatímco členové Daeše se samotky báli, tvrdili, že se tam po pěti dnech, maximálně po týdnu zblázníš, pro mě to bylo vysvobození. Na samotce jsem se mohl procházet, mohl jsem si zpívat křesťanské písničky, vracela se mi paměť. Předtím jsem držel hladovku, trpěl jsem anémií, na přeplněné cele se vám hůř dýchá, hůř vám to myslí.

Proč vlastně Bašírův islamistický režim zatýká příznivce a členy Islámského státu?

Režim se tváří islamisticky, protože dostává peníze ze Saúdské Arábie a jiných bohatých islámských zemí, ale není to klasický islamistický režim, spíš se blíží klasické totalitě. Zatčení islamisté jsou z jejich pohledu už příliš utržení ze řetězu. Předáci režimu viděli, co se v sousední Libyi stalo Kaddáfímu.

Byli všichni spoluvězni-islamisté vůči vám osobně nepřátelští, nebo jste v někom zahlédl lidské sklony?

U jednoho, ostatní mu říkali šejch, bych řekl, že s ostatními nesouhlasil, byl vůči mně velmi přátelsky naladěn. Sice vůbec nemluvil anglicky, ale podle posunků jsem poznal, že když mě chtěli mučit waterboardingem, on byl zásadně proti. Ti ostatní mi sice říkali, tady Hasan chce, abychom ti dali pěknou nakládačku, ale mně ze situace naopak vyplynulo, že on je od waterboardingu zrazuje. Když šel potom kolem mojí samotky, velmi přátelsky jsme se pozdravili. Ale byl jediný takový v celé jejich skupině. Taky tam s námi byl Belgičan, míšenec, po matce Maročan, ten se se mnou zpočátku taky docela bavil. Ale potom se pod vlivem kápa z relativně přátelského člověka proměnil v toho, který mě má podříznout.

Kápo byl kdo?

Kápo byl dvousetkilový obr, násilník, přitom zjevně inteligentní člověk. Súdánec, který vyrůstal v Saúdské Arábii a pak střední a vysokou školu studoval v Británii. Ajťák. Mluvil perfektní angličtinou, znal dokonce slangové výrazy. Zatkli ho na libyjsko-súdánské hranici při obchodu se zbraněmi. No a tenhle kápo se chtěl dostat speciálně na celu ke mně. Ze začátku se mnou rozmlouval přátelsky, ale šlo mu jen o to, vytáhnout ze mě informace. Jak je dostal, začal mě bušit – nejdřív psychicky a pak i fyzicky.

Vás bili spoluvězni, a dozorci ne?

Dozorci by si cizince tlouct, natož mučit, myslím, nedovolili. Moje súdánské spoluvězně mlátili běžně, to ano. Jeden vězeň z Darfúru zažil mučení elektrickým proudem. Ze mě si spíš dělali legraci, i ten, co mě nakonec převelel, a tím mi zachránil život, byl zpočátku ironickej. Ale nakonec jsme se tak spřátelili, že kdyby přijel do České republiky, budu ho beze všeho hostit, to byl velmi slušný člověk.

Takže pro vás byl výslech po pobytu na cele s islamisty úleva?

Víceméně. Ono taky když vás vyšetřovatelé nechají měsíc bez povšimnutí a vy jste na prostoru 2,5x4,5 metru a jen tam popocházíte mezi dalšími šesti lidmi… Potom už jsem nesměl po cele ani chodit, protože jako křesťan nesmíte překřížit cestu muslimovi. To pro mě bylo nejhorší, že jsem byl nucen sedět se zkříženýma nohama na jednom místě.

Jak přesně funguje to pravidlo, že křesťan nesmí překročit cestu muslimovi?

Když jde muslim, musíte zastavit a pokračujete teprve, když on přejde. V naší cele to vedlo k tomu, že už mi po ní ani nedovolili chodit, protože pořád někdo z nich zrovna chtěl popojít. Když jsem potřeboval na záchod, musel jsem požádat o dovolení a kolikrát mi to schválně nedovolili, zato mě nutili pořád a pořád sedět ve strnulé poloze. A když viděli, že mám snubní prsten, odebrali mi ho jako džizju, daň, kterou křesťan v muslimské zemi musí platit. Tvrdil jsem, že ho ani nemůžu sundat z ruky, oni mi ho pod pohrůžkou, že mi podřežou krk, vzali s tím, že po propuštění mi prsten za pět tisíc dolarů prodají zpátky. ISIS prý potřebuje peníze. Prsten zmizel, ale objeví se v názvu pamětí z vězení, které chci napsat. Ukradený prsten.

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst na stránkách EchoPrime nebo v Týdeníku Echo po zakoupení předplatného zde.

 

Z nového čísla Prokurátoři opět na koni. Státní zástupci zase vyšetřují v přímém přenosu

Echo týdne: Zatracený mikrofony ● Rozhovor s Jiřím Drahošem: Neurážejte mě slovem vítač ● Esej: Válka je La Manche mezi Evropou a Británií ● Kauza: Pelta trpí za okresní přebor ● Salon: Dokouříme a jdem ● Svět: Pár přátel mít... ● Umění a kritika: Dva úkazy z hlubin polského vesmíru ● Recenze: Kázání rozervaného šaška ● Kulturní tipy ● Postavy: Gary Oldman: od „bad boye“ k autoritě ● Seriál Velcí Češi: Bohém bankovní přepážky ● Styl ● Přeceňovaný a podceňovaný: Emmanuel Macron vs. Theresa Mayová ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Na dvoře krále Trumpa Nakládáním s tajnými informacemi připomíná americký prezident Miloše Zemana. Akorát jich má mnohem víc
Věděl jsem, že mě budou týrat O krásných holkách v zázračném bytě Jiřího Muchy vypráví Antonín Erich Nový, který je tam fotografoval

Přejít na diskusi