S Jiřím Bartoškou o zákazu kouření, ale především o svobodě

Protikuřácký zákon

S Jiřím Bartoškou o zákazu kouření, ale především o svobodě 1
Pravý břeh
Sdílet:

„Cigárem to neskončí!“ byl název diskuse pořádané v pražské Mlýnské kavárně na Kampě Občanským institutem a Pravým břehem. Akce se konala na protest proti drastickému zákazu kouření, který vstoupí v platnost koncem května a je nejpřísnější v Evropě. Jde nejen o narušení vlastnických práv majitelů restaurací, ale i o likvidaci tradiční české hospody a o vytlačení skoro celé jedné třetiny populace z veřejného prostoru do vyhnanství chodníků před restauracemi.

Na setkání vystoupili herec Jiří Bartoška, bývalí disidenti Alexandr Vondra a Karel Palek (filolog, publikující za totality pseudonymem Petr Fidelius), spisovatel a předseda Pravého břehu František Mikš, poslanec Marek Benda a senátor Jaroslav Kubera. V publiku akci sledovali například Karel Schwarzenberg či předseda ODS Petr Fiala. Pořad hudebně doprovázel pražský harmonikář Pepíček Čečil.

„Jsem silný kuřák. Kouřím od čtrnácti let, a přesto, že jsem prodělal fatální nemoc, nechci, aby o mém zdraví rozhodovali poslanci, ale aby o něm rozhodoval Bůh.“ – Jiří Bartoška

Antikuřácká hysterie

Jiří Bartoška, který má za sebou rakovinu, upozornil, že své zdraví nechá na Bohu, ne na státu. Následně přečetl úryvek z knihy Františka Mikše Obrana ženských tvarů, nazvaný příznačně „Churchillův doutník a nacistická holínka“. František Mikš varoval, že „každý soudný člověk vidí, že zde již zdaleka nejde o ochranu nekuřáků, personálu hospod a restaurací či mládeže, ale o snahu totálně sprovodit ze světa něco, co je odnepaměti jeho součástí.“

Senátor Kubera přinesl účastníkům karton cigaret bez varovných obrázků a ohlásil hned několik iniciativ, například zorganizování pochodu kuřáků, který „bude větší než Prague Pride“. Poslanec Marek Benda připomněl první střet s antikuřáckou hysterií, kdy Jiří Dienstbier st. po návratu z Havlovy cesty do USA v roce 1990 prohlásil, že nebojoval dvacet let proti komunismu, aby mu někdo zakazoval kouřit. A představil účastníkům setkání svou novou iniciativu. Obrací se na ministra zdravotnictví, aby objasnil, na která zařízení se zákon vztahuje. Kouřit se totiž nesmí v tzv. prostoru stravovacích služeb. Co ale na místech, kde se žádné „pokrmy určené k přímé spotřebě v provozovně“ nepodávají? „Pokládám za záměrné klamání veřejnosti, že úplný zákaz kouření se  vztahuje i na bary, herny, nálevny či výčepy,“ řekl Benda.

Každý soudný člověk vidí, že zde již zdaleka nejde o ochranu nekuřáků, personálu hospod a restaurací či mládeže, ale o snahu totálně sprovodit ze světa něco, co je odnepaměti jeho součástí.

Většinový způsob života

Alexandr Vondra zdůraznil, že kuřáci jsou třicetiprocentní menšina, a tak by se jí mělo věnovat alespoň zlomek ochrany, jakou mají menšiny jiné, výrazně menší. „S tímhle začne každý ministr zdravotnictví. Jakmile zjistí, že s ničím v tom molochu nepohne, pustí se do kuřáků“. Karel Palek se zamyslel nad tím, že v důsledku protikuřáckého zákona bude muset restauratér některým hostům do svého podniku odepřít přístup jen proto, že jejich způsob života se od toho většinového v jednom speciálním bodě odlišuje. A zeptal se: „Představme si, že by byli takto postiženi příslušníci jiných menšin, třeba cikáni nebo barevní přistěhovalci…“

Všechny Newslettery ve formátu PDF najdete zde na webu Pravého břehu.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články