Beton a štěrk. Slováky rozčiluje kýčovitá ‚barokní‘ zahrada na Hradě

ZAHRADA NA BRATISLAVSKÉM HRADĚ

Beton a štěrk. Slováky rozčiluje kýčovitá ‚barokní‘ zahrada na HraděROZSÁHLÁ FOTOGALERIE
Podle aktivistů je v zahradě příliš málo zeleně. Foto: Foto: Ján Madarás/SOS Bratislavský hrad
12
Svět
Echo24
Sdílet:

Čím dál více Slováků se bouří proti kýčovité podobě zahrady na Bratislavském hradě. Nově vybudovaná ‚barokní zahrada‘ je totiž namísto zeleně plná bílého štěrku, umělého kamene a betonu. Celý areál je navíc obehnán vysokou betonovou zdí, což kritikům připomíná časy feudalismu. Co víc, během rekonstrukce prý došlo k poškození památek z doby starého Říma, a to kvůli vjezdu do podzemních garáží.

Nespokojené Slováky, kterým se nelíbí, jak rekonstrukce zahrady dopadla, sdružuje iniciativa SOS Bratislavský hrad. „Vidíme souvislý beton, občas s nějakou špetkou zeleně,“ postěžovala si před časem zakládající členka iniciativy Monika Kozelová slovenskému deníku Pravda.

Kromě nedostatku zeleně si aktivisté stěžují například na špatné provedení soch z umělého kamene, množství schodů, které ztěžují návštěvu zahrady vozíčkářům, a vysypání celého prostoru bílým štěrkem (Foto v galerii). Podle jednoho z aktivistů tak provedení zahrady připomíná spíše „podnikatelské baroko z 90. let dvacátého století“ než skutečné baroko z období Marie Terezie. 

S kritikou ze strany aktivistů se setkala i vysoká zeď, která areál zahrady obepíná. „Když argumentují tím, že v baroku se to tak stavělo, zapomněli říct, že tehdy měla ochrannou funkci. Za ní byla hospodářská část hradu, chovali se tam prasata, slepice, koně, žili tam vojáci. Dnes nevidím důvod, proč by zeď měla být z betonu, proč by tam nemohl být například živý plot,“ dodala šéfka iniciativy SOS Bratislavský hrad pro list Pravda.

To ale není všechno. Slovenský Denník N s odvoláním na aktivisty uvádí, že během rekonstrukce Bratislavského hradu byla částečně poškozena zeď, která zde stávala od dob starého Říma. Tato zeď byla podle listu v jednom místě podkopána, aby se dal vyhloubit vjezd do podzemních garáží.

Jak ale upozorňuje slovenský památkový ústav, s kritikou to nemusí být vždycky úplně jednoznačné. Například zaměstnanec ústavu Ivo Štassel listu Pravda řekl, že i když se vysoká zeď kolem zahrady nemusí někomu líbit, jedná se o historickou danost. Stejně tak tiskové oddělení slovenské Národní rady připomíná, že současná podoba zahrady není finální a do budoucna tam přibude více zeleně.

Čtěte také: ‚Slovensko Slovákom!‘ V Bratislavě se demonstrovalo pro i proti EU

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články