1 Sovětské zločiny

Nová data: koncentráky Gulagu prošlo na 25 tisíc Čechoslováků

NOVÉ

Podle nových zjištění českých badatelů bylo v Sovětském svazu perzekvováno od roku 1917 do 50. let minulého století na 25 tisíc československých občanů. Většina z nich prošla koncentračními tábory Gulagu. Zhruba polovina lidí represe nepřežila. Přesná čísla se ale nejspíš už nikdy zjistit nepodaří.

Egon Bernard Morgenstern se narodil v roce 1914 ve vídeňské židovské rodině, ale vyrůstal ve Fryštátě, což je dnes součást Karviné. V červnu 1939 se rozhodl emigrovat do Polska a SSSR, ale po překročení sovětských hranic byl zatčen a posléze odsouzen za špionáž na pět let v nápravně pracovních táborech.

Podobný osud zažili za druhé světové války tisíce dalších Čechoslováků. Právě ve 40. letech nastal nejmasovější nárůst obětí sovětského represivního aparátu. Před nacistickou okupací a maďarskou anexí Podkarpatské Rusi utíkali českoslovenští občané do SSSR. Většina z nich byla zatčena a odsouzena. Mnozí už se nikdy nevrátili.

„Zvláště trpký byl osud vězňů z vůbec prvních, nacisty organizovaných deportací evropských Židů v dějinách holocaustu – transportů do Niska nad Sanem. Většina Židů deportovaných koncem října 1939 z Ostravy, Katovic a Vídně do Niska nad Sanem – přes čtyři tisíce osob) – byla nacistickými strážemi vyhnána na sever k Lublinu či k nedaleké německo-sovětské hranici, kterou byli přinuceni překročit. Až na výjimky byli společně s ostatními uprchlíky z Československa i dalších zemí Evropy dříve či později na sovětském území zatčeni a odesláni do táborů Gulagu, případně na nucené práce v kolchozech,“ uvedl Jan Dvořák z ústavu pro studium totalitních režimů.

„Špioni“ do Buzuluku nesměli

Na svobodu se mnozí Čechoslováci dostali po vyhlášení amnestie na počátku roku 1942, kdy se začala formovat jednotka v Buzuluku. Jenže třeba zmiňovaný Egon Bernard Morgenstern zůstal za ostnatým drátem Gulagu, protože na odsouzené za špionáž se amnestie nevztahovala.

Morgenstern byl po odsouzení poslán do tábora u Pečory, kde se stavěla tisíc kilometrů dlouhá železnice z Kotlasu do Vorkuty. Jedna skupina vězňů z „jeho“ lágru tak těžila kámen v blízkém kamenolomu, druhá kácela stromy v lese a třetí upravovala trať pro budoucí železnici.

Zanedlouho začal trpět vážnými zdravotními problémy, omrzly mu ruce a nohy, přišel o tři prsty, dostal zápal pohrudnice nebo kurděje. Zhubl až na 30 kilogramů.

Později se dostal do Kazachstánu. V roce 1945 byl sice propuštěn, ale neustále byl pod dohledem NKVD. Až několik let po válce se dozvěděl o osudu své rodiny – jeho rodiče a jedna ze sester zemřeli v Osvětimi. Do Československa se znovu poprvé podíval až v roce 1960, ale do své původní vlasti se natrvalo už nikdy nevrátil. Žil ve Vilniusu. V roce 1991 byl na základě zákonů Litevské republiky rehabilitován za neoprávněné věznění a v roce 2002 mu bylo vráceno české občanství, přesto už zůstal v Litvě.

Pronásledovaní volyňáci i učitelé

Podle historika Adama Hradilka ale začala perzekuce československých občanů hned po nástupu bolševiků v roce 1917. Trestáni byli například volyňští Češi, které československá vláda podporovala moderními zemědělskými stroji nebo i penězi.

„Pro sovětskou moc to ale byli kulaci,“ uvedl pro ECHO24.cz Hradilek. Další pronásledovanou skupinou byli českoslovenští učitelé, kteří učili v českou menšinu, nebo emigranti, intelektuálové. Skončili za špionáž na popravišti nebo dostávali několikaleté tresty těžkého žaláře.

Nejtragičtější bylo období „Velkého teroru“ v letech 1936 až 1939, kdy počet československých obětí kulminoval. Tehdy byla také většina Čechoslováků popravena.

Poslední vlna sovětské perzekuce přišla hned po konci války, kdy si agenti NKVD v osvobozeném Československu chodili především pro ruské emigranty, kteří utekli po bolševické revoluci v roce 1917.

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.