Schengen v kómatu: Vzkřísíme ho, slibují Juncker a Merkelová

Schengen v kómatu: Vzkřísíme ho, slibují Juncker a MerkelováNOVÉ 1
Svět
Echo24
Sdílet:

Schengenský systém volného pohybu upadl po teroristických útocích a kvůli migrační krizi do kómatu, proto je potřeba ho znovu vzkřísit, míní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes před německými poslanci řekla, že podmínkou pro zachování Schengenu bez hraničních kontrol je zavedení mechanismu přerozdělování běženců.

Pokud má dál fungovat schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, bude nutné vytvořit trvalý mechanismus pro rozdělování běženců mezi země Evropské unie. Dnes to ve Spolkovém sněmu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Zavedení trvalého mechanismu odmítá mimo jiné Česko.

Merkelová přirovnala uprchlickou krizi k hospodářským problémům eurozóny. Podle ní se v obou situacích ukázalo, že se EU dostatečně neintegrovala, a proto má potíže v situacích, kdy je vystavena velké zátěži.

„Stejně jako pro udržení společné měny bylo nutné udělat další integrační kroky, bude je nutné udělat i v tomto případě, protože se ukazuje, že současný systém není dostatečný,“ řekla kancléřka. „Solidární rozdělení běženců podle hospodářské síly a připravenost k zavedení trvalého mechanismu proto není žádná drobnost. Naopak to je rozhodující otázka pro to, zda může být schengenský prostor nadále udržen,“ uvedla.

O tom, že se Schengenský prostor dostal do stavu ve kterém není jisté, jestli přetrvá je přesvědčený i předseda EK Jean-Claude Juncker. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku prohlásil, že pokud Schengen padne, přestane dávat jednotná Evropa smysl.

„Musíme zachovat při životě ducha Schengenu,“ vyzval Juncker. Jeho prohlášení směřovalo především k členským státům EU, které podle něj musí dostát svým závazkům ochrany vnějších hranic evropského bloku.

Juncker připomněl, že Evropská komise i unijní státy připravují řadu opatření, která mají zajistit větší bezpečnost vůči hrozbě terorismu. Řekl také, že jednou z cest je i uvést do praxe jmenné seznamy cestujících v letecké dopravě, a to nejen na letech mimo Schengen, ale i v rámci vnitroevropských spojů.

„Existují jisté (sporné) otázky, které je třeba vyřešit, a jsou důvody, proč to udělat,“ řekl Juncker. V minulosti se o seznamech cestujících v letecké dopravě opakovaně hovořilo, jako problematické a kontroverzní byly zmiňovány v souvislosti s otázkou lidských svobod.

Juncker také řekl, že teroristické útoky ve Francii, které provedli islámští radikálové, z nichž mnozí měli evropské občanství, svádí k tomu, aby lidé i státy svalovali vinu na běžence. „Ti, kdo spáchali tyto zločiny, jsou ale ti samí, kteří nutí uprchlíky opouštět domovy,“ dodal předseda EK. Opětovně tak varoval, aby se mezi žadateli o azyl a teroristy nekladlo rovnítko a aby se jejich osudy nezobecňovaly.

Schengenským prostorem se označuje území většiny členských států EU, které od roku 1995 zrušili hraniční kontroly. Smlouva byla podepsána o deset let dříve u vesnice Schengen v Lucembursku, podle které se prostor nazývá. V současné době jsou v Schengenu všechny země kromě Velké Británie a Irska, které mají jen částečné členství. Kypr, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko se pro členství připravují, zatím ovšem nesplňují potřebná kritéria. Kromě států EU se do prostoru začlenily i Island, Norsko a Švýcarsko. A částečné členství, které zaručilo zrušení hraničních kontrol, mají i Monako, San Marino a Vatikán. Do schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí.

Čtěte také: Západní země prý navrhnou zmenšení Schengenu

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články