Týden po Paříži: Evropa „odpovídá“

Témata: ,

Prý už brzy budeme na vnější hranici schengenského prostoru muset být víc trpěliví, protože pasy se budou kontrolovat, nejen předkládat k nahlédnutí – tak zněla včera hlavní zpráva z rady ministrů spravedlnosti a vnitra v Bruselu. Vždycky, když se v prostoru Evropské unie stane něco nepředvídaného, smutného, tragického, tak jako minulý pátek v Paříži, zvedne se volání po „evropském řešení“. Ostřejší kontroly na vnější hranici (plus několik dalších kroků, jako povinnost leteckých společností déle uchovávat data o svých pasažérech a bankovních transakcích s nimi), to má být první evropské řešení po Paříži. Jako takové je dosti slabé.

Přitom výchozí bod byl zvolen dobře. Vnější hranice Schengenu, přes kterou poslední měsíce plynou dovnitř statisíce uprchlíků a migrantů, je kolektivně chápaná jako slabina Evropy. Především v Německu se sice kolem souvislosti mezi migrantskou vlnou a atentáty v Paříži opatrně našlapuje, ale týden poté se zdá čím dál jasnější, že ne jeden, ale aspoň tři, možná čtyři z devíti teroristů v Paříži se z Islámského státu do Evropy spláchli v této masové vlně.

Počítejte: dva ze sebevražedných útočníků, kteří odpálili bomby u fotbalového stadionu, se 3. října společně zaregistrovali jako „boat people“ na řeckém ostrově Leros – to v pátek potvrdila francouzská prokuratura. Podle toho, co jen o pár hodin dřív napsal Daily Telegraph, vyšetřovatelé předpokládají, že jeden z vrahů v rockovém klubu Bataclan, původem z Belgie, se do vlasti vrátil ze Sýrie „s největší pravděpodobností přes Řecko“. Mozek operace, ve středu zastřelený Abdelhamid Abaaoud, šel také přes Řecko – tvrdil to aspoň francouzský ministr vnitra před novináři, ačkoliv samotné Řecko zdůrazňuje, že pro takové tvrzení nemá žádné důkazy. No a o zatím stále ještě hledaném Salahu Abdeslamovi už citovaný zdroj Telegraphu soudí, že i on přišel ze Sýrie přes Řecko – a „na svůj vlastní pas“.

V posledních dnech preventivně používaný argument, že útočníci nebyli žádní Syřané, tedy žádní uprchlíci, ale naopak občané EU, teroristé vyrostlí ve Francii respektive v Belgii, ztrácí hodně na významu. Pokud to byli už francouzským respektive belgickým ne-li evropským úřadům známí zločinci, právě migrační chaos jim poskytl zlatou možnost skrýt se při cestě do Evropy v davu.

Ministři doufají, že takto budou moci být na vnější hranici Schengenu lépe vypátráni „potenciální džihádisté s evropskými pasy“, jenže právě detaily o atentátnících z Paříže napovídají, že to ve většině případů nemusí stačit. Je to prostá rovnice: skutečně zmenšit riziko příchodu teroristů schovaných ve velké vlně by se dalo jen při zmenšení vlny, nebo aspoň počtu těch, kteří se do Evropy dostanou po jen formálním zaregistrování a kontrole.

Pro první účel by evropští politici museli na Blízký, Střední Východ a do Afriky poslat zprávu, že se Evropa zavírá. Švédsko už tu zprávu posílá, protože už doslova nemá kde ubytovávat další příchozí, ale důležitější Německo ne. Jelikož do Německa přichází a tedy balkánskými zeměmi a Rakouskem stále ještě prochází každý den možná sedm, možná ale deset tisíc migrantů, je představa, že se u každého uprchlíka bude aspoň trochu důkladněji zkoumat, jestli náhodou není terorista, neudržitelná.

Kdyby byla vůle kontrolovat nově příchozí a opravdu zjišťovat jejich identitu, musela by se obnovit povinnost (formálně pořád v platnosti), že žadatel o azyl se prokazuje platným osobním dokumentem, nejlépe pasem. Až dosud migranti pasy jako na potvoru hromadně ztrácejí, podle kusých novinových zpráv docela často až na posledních metrech cesty Rakouskem, těsně před vstupem do spolkové republiky, chvíli před tím, než se z nich stanou Syřané. Jistěže se při takové namáhavé cestě může člověku stát, že pas ztratí, ale nedalo by se v takovém případě poskytovat jen dočasnou ochranu? A jak to, že ti smolaři skoro nikdy neztratí smartphone?

V Německu povinnost vykázat se při podání žádosti o azyl platným pasem tento týden navrhla konzervativní Alternativa pro Německo (AfD), ale příznačně byl celý její balík návrhů už ve veřejnoprávních médiích uvozen slovem „radikální“. Takže pokud teror v Paříži posloužil jako budíček pro prezidenta Hollanda, na některých důležitých místech Evropy je zatím jen o málo víc než příležitostí slovně vyjádřit svůj šok a nasvítit veřejné budovy do trikolóry.

Přejít na diskusi