1 Rozhovor s šéfem Generali

Platy v Česku rychle porostou

TÝDENÍK ECHO

Praze se nikdy nepodařilo stát se ani regionálním centrem finančních služeb. Jedinou velkou evropskou finanční skupinou, která z české metropole řídí byznys v celém regionu střední a východní Evropy, je italská Generali. Generální ředitel, Ital Luciano Cirina, je přesvědčen, že v Česku by mohl být velký potenciál pro rozvoj finančních služeb. Branže, která ve většině zemí nabízí jedny z nejvyšších platů v celé ekonomice.

Jak směřování tohoto regionu ovlivní změny v Evropě – od brexitu po tlak na hlubší integraci eurozóny nového francouzského prezidenta?

Navzdory všem politickým změnám ve střední a východní Evropě je v poslední době tento region velmi stabilní a má velmi dobré vyhlídky na dlouhodobou silnou prosperitu. Proto se na něj taky intenzivně zaměřujeme. Jsme přesvědčeni, že má značný potenciál. Debata o hlubší hospodářské integraci eurozóny a tvrdého jádra Evropské unie bude určitě středoevropskou politiku silně ovlivňovat. Návrhy na harmonizaci daní a sociálních standardů, s nimiž přichází a určitě bude dál přicházet Emmanuel Macron, samozřejmě míří na velké rozdíly v platech, které jsou ve střední a západní Evropě. Bude to ale běh na dlouhou trať. Nemyslím, že by se to v dohledné době podařilo prosadit.

Co je největší konkurenční výhodou střední Evropy? V Česku jsou velkým tématem nízké platy. Rozděluje se tady na nich podstatně menší část toho, co firmy dokáží vydělat, než ve většině zemí západní Evropy.

Samozřejmě že tuto debatu sledujeme. Je to zásadní téma. Všechny politické strany teď před parlamentními volbami v České republice slibují, že se budou snažit udělat všechno pro to, aby se platy zvýšily. Je to legitimní a přirozené. Ve finančních službách je tlak na vyšší platy už nějakou dobu silně cítit. Dá se čekat, že pokud bude prosperita ve střední Evropě pokračovat, o čemž jsem přesvědčen, platy tady dost rychle porostou. Jak sledujeme situaci, očekáváme, že platy se budou velmi rychle zvyšovat v Česku, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku. Už dnes to velmi silně vnímáme při přijímání nových lidí. Když chceme získat ty opravdu dobré, musíme přicházet s nabídkami vyšších platů. O dobré lidi se dnes musíte přetahovat. Pracovní trh je hodně napjatý. Ten vzestup bude mít vliv na konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy. Čím dál méně budete moci sázet na to, že jste levní, a víc soutěžit kvalitou. Výška platů a schopnosti se budou muset dostat do rovnováhy. Když se to podaří, což by v Česku i s tím výraznějším zvýšením platů neměl být problém, ekonomika si udrží vysokou schopnost uspět v konkurenci. Samozřejmě že i ve finančních službách – stejně jako v dalších oborech – od šéfů firem pořád posloucháte, že není dost dobrých lidí na konkrétní pozice. To stejné ale slýcháte i v bohatších a sofistikovanějších ekonomikách, kde je nízká nezaměstnanost, jako třeba v Rakousku.

Bohatnutí a vyšší platy s sebou ale pro vás jako pojišťovací skupinu přinášejí nejen vyšší náklady, ale i nové příležitosti. Začínají lidé víc utrácet za finanční služby?

Česká ekonomika, která má největší podíl průmyslu v celé Evropské unii, se s bohatnutím bude posouvat ke struktuře, kde budou hrát čím dál větší roli služby. Velkou roli bude hrát úroveň vzdělání. Země střední a východní Evropy, které ji mají vyšší, se k tomu sofistikovanějšímu, západnímu modelu ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou budou dostávat snáz. Ten posun směrem k většímu podílu služeb v ekonomice už je vidět. Podívejte se, kolik pracovních míst vzniká v informačních technologiích v Praze nebo v Brně.

Česko nikdy nebylo centrem finančních služeb. Ani v měřítku střední Evropy. Dá se podobný rozmach jako v informačních technologiích čekat i ve financích?

Nevšiml jsem si, že by sem přicházeli noví investoři do finančních služeb. Je to zajímavé. My jsme tady v Praze velmi spokojeni. V rámci celé skupiny Generali patří holding pro střední a východní Evropu k nejrychleji rostoucím.

Co jsou dnes největší překážky toho, aby se ve střední Evropě víc rozvíjely finanční služby, které všude tradičně patří k oborům s nejvyššími platy?

Já jich tady moc nevidím. Ve střední Evropě sem tam hodně živelně vznikají zákony, které regulují finanční byznys. To ale zatím naštěstí není případ České republiky.

Kdo ze střední Evropy má dnes největší šanci rozvíjet se směrem k sofistikované ekonomice s vysokou přidanou hodnotou?

Pojišťovací byznys je navázaný na úroveň rozvoje ekonomiky i na výšku platů. Čím je země bohatší, tím je větší příležitost, aby tam bylo více finančních služeb. Česká republika patří k těm, kde jsou příležitosti největší. Velké příležitosti pro vzestup jsou ale i v zemích, které jsou v některých oblastech méně rozvinuté. Od začátku finanční krize v roce 2008 se pořád dokola opakovalo, jak se Polsko jako jediná země Evropské unie dokázalo vyhnout recesi a stále roste. Navzdory tomu je to z pohledu finančních služeb země, která není moc rozvinutá. Tipněte si, kolik malých a středních firem v Polsku má alespoň nějakou pojistku. Počítejte do toho všechno od pojištění aut či nemovitostí před živelnou katastrofou až po odpovědnost za škody, které třeba způsobí někomu jinému zaměstnanci té firmy. Jen jedna ze čtyř firem má alespoň nějakou pojistku!

Pro srovnání, kolik je to třeba v Německu, Británii nebo Itálii?

Skoro sto procent. To je úplně nesrovnatelné. Tam nenajdete firmu, která by nebyla pojištěná. Proto vidíme ve střední Evropě pro finanční služby tak obrovský potenciál. Česká republika je na půli cesty mezi Západem a Polskem. Alespoň nějakou pojistku, kromě těch ze zákona nutných, jako je povinné ručení, tady má kolem šedesáti procent firem. Česko se v řadě věcí od ostatních zemí střední a východní Evropy liší. Je rozvinutější, mnohem víc se blíží západnímu trhu než ostatní země z regionu.

Nehraje v tom roli i to, že Češi považují jistotu za velmi vysokou hodnotu a neradi riskují?

Určitě. Neprojevuje se to jen v rozhodování firem, ale i lidí při přístupu k ochraně jejich majetku. Čím dál víc lidí si pojišťuje domy a byty. Očekáváme, že právě tato branže ve finančních službách se bude v příštích letech stále rozrůstat. Přibývá i lidí, kteří si pořizují životní pojistky. Ty jsou často kombinované se spořením. Očekávám, že s tím, jak se zvednou úrokové sazby, zájem o ně dál poroste. Zájem o tento druh finančního byznysu, který spojuje investice se zajištěním sebe a rodiny pro případ, že se vám něco stane, stoupá i v Polsku nebo Maďarsku. Středoevropané se v tom přizpůsobují chování, které je po generace běžné v západní Evropě. Další branží, která tady půjde nahoru, jsou zdravotní pojistky, jež vám budou zaručovat nadstandardní péči. To se nezačne dít v masovém měřítku v příštích měsících, ale do budoucna se to bude hodně rozvíjet s tím, jak budou lidé bohatší a budou se dožívat čím dál vyššího věku. Samozřejmě to úzce souvisí s reformami zdravotnictví a penzí, které se někde podaří rychleji, zatímco jinde se táhnou roky. Soukromé zdravotní pojistky na nadstandardní péči jsou ale ve všech zemích střední a východní Evropy finančním byznysem budoucnosti. Pojišťovnictví se stejně jako celé finance bude rychle měnit podle vývoje společnosti. Už to nebude tak, že pojišťovny vymyslí nějaké produkty, které budou prodávat lidem. Stále víc budou nabízet řešení problémů, které lidé mají. A čím dál víc to budou řešení šitá na míru konkrétním životním situacím, v nichž se lidé ocitnou.

Jak to bude vypadat?

Už dnes je to v některých zemích standardem. Pojišťovny nabízejí lidem komplexní balíčky na všechny možné zdravotní služby a s tím dohromady určitý styl finančního zajištění na stáří nebo nemoc. Součástí toho je asistenční služba, kdy vám váš osobní pojišťovací asistent sežene doktora, jakého zrovna potřebujete.

Mění se chování lidí s tím, jak společnost stárne? Mají lidé víc potřebu, aby se o ně někdo staral?

Nemám teď po ruce žádné speciální průzkumy ze střední a východní Evropy. Zkušenosti třeba z Rakouska ale ukazují, že lidé začínají o zajištění na stáří a nemoc přemýšlet v nižším věku, než to dělali dřív.

V České republice jsme stále nebyli schopni udělat vůbec žádnou reformu důchodů. Lidi bez ohledu na to, kolik si během své kariéry vydělávali, čekají velmi rovnostářské důchody a mnoho z nich prudký pád životní úrovně. Vláda zrušila možnost převádět si část povinných odvodů na soukromé účty. Roste ve střední Evropě zájem o soukromé penzijní pojistky?

My v Itálii máme podobný systém státních, značně rovnostářských důchodů. Politici seberou odvahu s tím něco dělat, až bude na první pohled vidět, že je situace neudržitelná. Že to takhle nejde dál. Do té doby to budou považovat za problém, který není urgentní, a proto na něj nemá cenu plýtvat energií. Do té doby ale určitě bude přibývat lidí, kteří se budou chtít nějakým způsobem zajistit.

Technologie výrazně změnily bankovnictví, které je u velké části společností on-line. Ubývá klasické rutinní práce bankovních úředníků. Jak se promění pojištění?

Podobně. Trendem je kombinace rutinnějších on-line služeb, které by měly být zákazníkům k dispozici čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnů. Druhou, stále důležitější linií budou poradenské služby šité na míru přímo konkrétním zákazníkům. To se bude odehrávat ve všech branžích včetně nejrůznějších penzijních pojistek a zajištění ve stáří. Pojistky budou čím dál víc propojené s kompletními asistenčními službami pro seniory.

Polsko a Maďarsko penzijní reformy už před lety udělaly. Lidé si tam mohli posílat povinné odvody na soukromé účty. Pak vláda Viktora Orbána a Donalda Tuska lidem ty úspory zestátnila. Obáváte se ve střední a východní Evropě podobných zásahů do soukromých financí?

Tohle už je v Budapešti i Varšavě prohrané. Ty peníze prostě sebrali. Obě země se k reformě penzí budou muset vrátit, v čemž vidíme příležitost. Teď zrovna nikde ve střední a východní Evropě nevidím akutní riziko, že by se chystalo něco podobného. Ale nikdy nevíte dopředu, co koho může napadnout. Pak je potřeba rychle reagovat, aby škody byly co nejmenší.

Lidé v Evropě se kvůli terorismu a migraci cítí méně bezpečně. Odrážejí se ty obavy ve vyšším zájmu o pojištění?

Pokud jde o tendenci se proti nějakému riziku výrazněji pojišťovat, migrace nemá na chování lidí vliv do chvíle, kdy se změní struktura společnosti v místě, kde žijí. S tou změnou začínají přirozeně jinak vyhodnocovat rizika. Z krátkodobého pohledu to pojišťovací byznys nezmění. V dlouhodobé perspektivě ho může změnit výrazně. Tam ale teď ještě nejsme schopni dohlédnout. Záleží na tom, jak se přistěhovalci budou schopni integrovat. Když se to nepodaří, poroste míra rizika a přirozeně i cena pojištění proti němu. Terorismus není nová věc. V zemích, které se jím cítí být ohroženy, roste potřeba se proti rizikům pojišťovat už od 11. září 2001. Další útoky to příliš nemění.

V Česku se teď znovu rozjíždí debata o přijetí eura. Jak se euro podepsalo na italské ekonomice?

Myslím, že jsme díky němu dokázali krizí po roce 2008 projít lépe než bez něj. Já osobně v euro věřím. To není názor Generali, ale můj osobní. Vím, že lidé v Česku na to mají v drtivé většině jiný názor. Já jsem přesvědčen, že je dobré mít za sebou někoho, kdo vás v případě krize může zachránit. Nikdo není schopen se před krizí chránit sám. To platí i pro Českou republiku.

Z nového čísla Konečná v Charlottesville. Co se to děje v USA a může za to Trump?

Echo týdne: A byl zase jednadvacátý srpen ● Komentář: Teroristé nás neporazí. Tak určitě ● Rozhovor: Nechci, aby byl můj telefon chytřejší než já ● Esej: Kde končí Západ ● Fokus: Hon na diesel ● Historie: A přece je louka modrá, nebe zelené, mraky žluté

Bitcoin: pizza za miliardu a zabiják státu Digitální měna, do níž vkládají naděje nejrůznější nadšenci, si veřejnost získává jen velmi pomalu
Propil se do nebes Tvůrce románového šperku české literatury Jaroslava Haška přivedla záliba v bizarnostech až do řad bolševických teroristů

Hesla: ,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.