Babička Hillary, politicky nekorektní Trump, nebo bratr Bush?

Kdo vyhraje prezidentské volby?

Babička Hillary, politicky nekorektní Trump, nebo bratr Bush?POLITICKÁ ARÉNA
Hillary Clintonová Foto: Foto: newsbusters.org
1
Politická aréna
  • Vlaďka Vojtíšková
' alt="Vlaďka Vojtíšková" />
Sdílet:

Největší šance stát se americkou prezidentkou má zatím Hillary Clintonová.
Favoritem republikánů je miliardář Trump, který si myslí, že by výborně vycházel s Putinem.
Hillary Clintonová nemá vyjasněný názor na Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).

Kdo z dalších kandidátů na prezidenta USA má největší šance a bude pravděpodobně čelit Hillary Clintonové, o níž se mluví jako o favoritce nejen Demokratické strany, ale i celých voleb? A hlavně co si favorité voleb myslí o otázkách spojených s Evropu a EU, jako je dojednání smlouvy o volném obchodu mezi Unií a USA (Transatlantické obchodní a investiční partnerství, TTIP), o vztahu s Ruskem a o otázce vybudování raketových základen v České republice a v Polsku, od kterého ustoupil prezident Obama?

Politicky nekorektní Donald Trump

Podle posledních průzkumů veřejného mínění nejvíce vystoupal Donald Trump, realitní magnát a miliardář, který si zakládá především na tom, že není „politicky korektní“. Nedělá mu problém urazit moderátorku Megan Kellyovou a tvrdit, že na něj byla v debatě nepříjemná, protože jí „teče krev kdo ví odkud“, ženy nazývá tlustými prasaty a jako opatření proti mexickým imigrantům, dle jeho slov násilníkům, navrhuje vystavět podél hranice s Mexikem vysokou zeď, kterou má Mexiko samo zaplatit. Ačkoli i server Huffington Post se rozhodl zpravodajství o Trumpovi zařadit do sekce „zábava“, mezi republikány Donald Trump vede průzkumy veřejného mínění. Ale i kdyby se v nich udržel nadále na špici, nebude mu to možná nic platné, protože republikáni se od něj začínají distancovat – Trumpovo vystoupení v zmíněné televizní debatě kritizovali další republikánští kandidáti Mike Huckabee a Carly Fiorina, americký konzervativní blogger Erik Ericsson odvolal Trumpovo pozvání na velké setkání konzervativců v Atlantě a místo něj pozval právě moderátorku Kellyovou. Trump však nevylučuje, že v případě, že neuspěje u republikánů, bude kandidovat jako nezávislý kandidát.  

S Putinem by dobře vycházel

O smlouvě TTIP se Trump zatím adresně nevyjádřil, ostře však odsoudil obdobnou smlouvu o volném obchodu, kterou USA právě vyjednávají s několika asijskými zeměmi, tzv. Transpacifické partnerství (TPP): „Transpacifické partnerství je útok na americké podniky. Nezastaví japonské manipulace s měnou. Je to velmi špatná dohoda,“ napsal na svém twitteru. Je tedy velmi pravděpodobné, že podobně protekcionistický přístup má i k dohodě s Evropskou unií.

Co se týče Trumpova postoje k protiraketovému štítu ve střední Evropě, můžeme jenom hádat. Na jednu stranu před minulými prezidentskými volbami v roce 2012 tweetoval výňatek z projevu republikánského kandidáta Mitta Romneyho: „Uskutečním efektivní protiraketovou obranu jako ochranu proti hrozbám. V tomto ohledu nenechám Vladimírovi Putinovi žádnou flexibilitu.“ Na druhou stranu vůči Putinovi je Trump nyní velmi smířlivý, dokonce v prvním televizním interview, které poskytl televizi Fox news po ohlášení své kandidatury, řekl: „Vsadil bych se, že bychom s Putinem výborně vycházeli. Je to o leadershipu.“ Na moderátorovu otázku: „Na základě čeho si to myslíte? Protože jste dva macho muži?“ Trump odpověděl: „Ne ne, na základě… pocitu.“ O Ukrajině a Krymu pak prohlásil, že je to víc problém Evropy než USA.

Bush kritizuje Rusko, podporuje TTIP

Největším favoritem Republikánské strany byl až do nedávné doby, než se v průzkumech vyhoupl miliardář Trump, mladší bratr prezidenta George W. Bushe, bývalý guvernér Floridy Jeb Bush.

Bushovy názory na TTIP, protiraketové základny či Rusko můžeme odvodit z jeho červnové cesty po Evropě, na jeho webu je zatím nenajdeme.1 Bush není v mezinárodní politice úplným nováčkem. Jako guvernér Floridy navštívil desítky zemí v rámci misí, při nichž vedl jednání o obchodních partnerstvích. V červnu tohoto roku, týden před oficiálním ohlášením své kandidatury, navštívil Jeb Bush tři evropské země – Německo, Polsko a Estonsko. Na Ekonomické radě německých křesťanských demokratů v patnáctiminutové řeči vyjádřil podporu smlouvě TTIP: „EU a Spojené státy mají společný zájem na otvírání trhů po celém světě. To je jeden z důvodů, proč potřebujeme opravdový plán na dokončení Transatlantického obchodního a investičního partnerství.“

Bush také sdělil svůj názor na ruského prezidenta Putina, když ho nazval „bezohledným pragmatikem, který tlačí, dokud někdo nezatlačí zpět“, zkritizoval Obamův pokus o „restart vztahů“ s Ruskem, který dle Bushe nefunguje, a vyzval Spojené státy a jejich spojence, aby izolovali ruské „zkorumpované vládce“. Pasáž věnovanou vztahu s Ruskem uzavřel tvrzením, že „Rusko se musí stát evropským národem“ a „Ukrajina, jako samostatný evropský národ, musí mít možnost vybrat si svou vlastní cestu“.

Návrat k bratrovu plánu

Svůj názor na rozmístění protiraketové obrany ve střední a východní Evropě Bush zatím nevyjádřil otevřeně, nicméně v Polsku se setkal s bývalým maršálkem Sejmu Radoslawem Sikorským, který musel v červnu odstoupit kvůli nahrávkám zachycujícím jeho urážlivá slova o západních spojencích včetně USA. Bush po schůzce se Sikorskim řekl: „Možná je zde [u Sikorského] určitý stupeň frustrace, že v minulých letech jsme tak trochu změnili směr, co se například umístění protiraketového systému týče.“ Je tedy možné, že Jeb by se navrátil k politice svého staršího bratra George, který umístění protiraketových základen prosazoval.

Nakonec na poslední zastávce své červnové cesty, v Estonsku, vyjádřil podporu posílení vojenské přítomnosti NATO jako odstrašujícího prostředku: „Musím odmítnout představu, že takový projev podpory, jako je například umístění základen za účelem obrany, je jakási provokace. Myslím, že nejlepší způsob, jak zemím jako je Estonsko ukázat, že jsou v bezpečí, je vyslat jasný signál, že jim stojíme za zády a že se dlouhodobě angažujeme jako lídři. To je ta správná strategie. Říkat detaily jako počet vojsk, to je podle mě trochu předčasné.“

Nenechte se zmást existencí webu jebbushforpresident.com, která navzdory kampaňově znějícímu heslu „We are all in this together“ nemá s prezidentským kandidátem nic společného, ale je webem jednoho homosexuálního páru, což je vzhledem k Bushovu kritickému názoru na homosexualitu poměrně paradoxní.

Jasná favoritka?

Jako jasná favoritka v předvolebních průzkumech zatím vystupuje Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí Spojených států, senátorka a první dáma. Její kandidatura není překvapením, ostatně na prezidentku kandidovala již v roce 2008, kdy ji však v primárkách porazil současný prezident Barack Obama.

Clintonová v kampani vyzdvihuje své ženství, což může mít nepředvídatelný efekt – buď jí to přinese hlasy navíc, anebo to naopak některé voliče odradí, protože nebudou chtít mít prezidentku, která se prezentuje tweety typu „babička ví nejlépe“.

Na webu Clintonové se lze dočíst více informací o jejích vizích než na webu Jeba Bushe, jejími čtyřmi hlavními prioritami jsou podpora rodin, ekonomiky, obrana amerických hodnot (myšleno hlavně v zahraničí) a rozšíření volebních práv včetně automatické registrace voličů.

Co však lze od Clintonové čekat ve vztahu k Evropské unii a v současnosti vyjednávané smlouvě TTIP?

Hillary jako chytrá horákyně

Clintonová se ke smlouvám o volném obchodu s Evropskou unií (TTIP) ani asijskými zeměmi (TPP) zatím příliš nevyjádřila. Někteří její sympatizanti si myslí, že má na tyto smlouvy skeptičtější náhled než její stranický kolega a současný prezident Barack Obama. Například při návštěvě továrny na nábytek prohlásila, že „jakákoli obchodní smlouva musí vytvořit nová pracovní místa, zvýšit mzdy a zvýšit naši prosperitu a bezpečnost“ a její mluvčí Nick Merrill řekl, že „cílem je větší prosperita a bezpečnost pro americké rodiny, ne obchod sám pro sebe“. V červnu pak Clintonová zklamala Baracka Obamu, když vystoupila proti schválení jeho návrhu tzv. „fast-track“ zákona, který má usnadnit vyjednání zmíněných smluv o volném obchodu, neboť stanoví, že Kongres může schválit či odmítnout smlouvy o volném obchodu pouze jako celek, nikoli je pozměňovat. Tento zákon přesto na konci června schválil Kongres.

Tato zdánlivá rezervovanost Clintonové vůči smlouvám o volném obchodu je však pravděpodobně pouze strategie, jak si nerozzlobit demokratické voliče, kteří se obávají, že smlouvy o volném obchodu způsobí pokles mezd a vzrůst nezaměstnanosti. Jestli jí voliči tuto strategii uvěří, není jisté, protože především odbory jí stále nemohou zapomenout, jak jako první dáma hájila podpis smlouvy o volném obchodu s Mexikem a Kanadou, tzv. NAFTA, kterou vyjednal její manžel Bill Clinton, a která právě dle mnohých vedla ke zmíněným efektům (pokles mezd, vzrůst nezaměstnanosti). I Clintonová, která se později stala senátorkou, kritiku této smlouvy připouštěla.

Stejně jako u smlouvy TTIP není jasný ani její názor na protiraketový štít ve střední Evropě. Clintonová pomáhala Obamovi ustoupit z původního plánu vybudovat v České republice a v Polsku základny pro rakety dlouhého doletu, místo toho však stála u podpisu smlouvy s Polskem o umístění základen pro rakety krátkého a středního doletu. Budoucí umístění dalších základen v jednom ze svých vystoupení nevyloučila.

Clintonová je považována za „jestřába“ v zahraniční politice, tedy za politika, který se nebojí tvrdých postojů včetně vojenských intervencí, což je většinou vlastní spíše republikánům než demokratům. V roce 2014 při sbírce peněz na svou kampaň v Kalifornii měla přirovnat ruského prezidenta Vladimíra Putina k Adolfu Hitlerovi a londýnský starosta Boris Johnson prohlásil, že mu na setkání začátkem tohoto roku řekla, že evropští lídři jsou ve vztahu k Putinovi „slabošští“.

Jasno bude až v létě

Možná ale primárky překvapí a o prezidentské křeslo se nakonec bude ucházet někdo jiný než horcí kandidáti Clintonová, Trump či Bush. Na jaře roku 2016 budou probíhat první primárky v New Hampshiru, v Iowě, v Jižní Karolíně a v Nevadě (v Nevadě a v Iowě nepůjde o klasické primárky, ale o caucus), které se jsou považovány za předurčující. Definitivní jména kandidátů dvou největších stran však budou známa v létě – po republikánském kongresu, který se koná v červenci v Ohiu, a demokratickém kongresu, který se koná jen pár dní poté ve Filadelfii.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články