Ruští vesničané chtějí plyn od Obamy. Vlastní jim nepomohli
Suplika do Bílého domu
NOVÉ
Více než pět set ruských penzistů z vesnic v okolí Moskvy se po deseti letech marných žádostí, proseb, suplik a stížností k místním úřadům o zavedení plynu rozhodli svou žádost předložit přímo americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Pod petici se žádostí do Bílého domu o plynofikaci vsí jegorjevského okresu shromáždil aktivista Valerij Slesarev celkem 531 podpisů, s nimiž se vydal na americké velvyslanectví. O předání petice informoval moskevský tisk.
„Penzisté, kteří si doma musejí topit dřevem z popadaných stromů, doufají v odezvu od vůdce Spojených států. Úřady v Jegorjevsku přitom tvrdí, že plynofikace postupuje vysokým tempem,“ napsal o situaci zpravodajský server Newsru.com.
Slesarev tvrdí, že v okrese není možné koupit ani palivové dříví, aby lidé byli nuceni kupovat uhlí. To si ale penzisté a váleční veteráni nemohou dovolit. Po vyčerpání všech možností, jak na situaci upozornit ruské mocipány, se Slesarev rozhodl hledat pomoc u šéfa Bílého domu, tedy úhlavního nepřítele v očích protizápadní propagandy v ruských státních televizích.
Okresní úřady se hájí, že loni zavedly plyn v pěti obcích a letos přibude dalších 13, což okres řadí na přední příčky v oblastním měřítku. Avšak některé vsi, kde zbyla jen hrstka penzistů, se plynu zkrátka nedočkají.
Obracet se přímo na nejvyšší instanci má v Rusku dlouhou tradici, obvykle však adresátem nejpovolanějším bývá vládce Kremlu. Nejvhodnější příležitostí bývá každý rok mnohahodinová debata prezidenta Vladimira Putina s národem, vysílaná v přímém televizním přenosu. Televizní rozhovor prostého stěžovatele s šéfem státu, třeba o chybějícím vodovodu či veřejném osvětlení, mívá na dříve netečné úřady přímo zázračné účinky – a také v minulosti spolehlivě zvyšoval Putinovu oblibu.
Slesarev s úředním molochem válčí dlouhé roky. Za tu dobu zažil nejen schůzky s gubernátorem, ale také se ocitl v cele vazební věznice, anebo mu neznámí pachatelé spálili saunu a vyhodili do povětří obchod. Svého času mu sponzor daroval auto – a vzápětí mu v poštovní schránce přistála úřední výzva k zaplacení daně z dopravního prostředku. Marně argumentoval, že jako invalida je od daně osvobozen. Úředníci mu jen doporučili, ať se raději spokojí s invalidním vozíkem, postěžoval si v listu Moskovskij komsomolec.
