BLOG

Mocnář Kiska a jeho prezidentská charita

Nový slovenský prezident Andrej Kiska ohromuje a fascinuje čekatele politických spasitelů a tvůrců zázraků doma i u nás. Jeho prezidentství prý bude zcela jiné než všechna dosavadní.

Pan Kiska dosud veřejně nikdy nijak nepůsobil, nemá žádnou politickou historii, a proto po jistou, relativně krátkou dobu může být ztělesněním všech možných nadějí. Hodnocení si zaslouží jen těch několik málo kroků, které již ve funkci prezidenta učinil.

Mě zaujalo, že namísto tradičního oběda s ústavními činiteli pozval po inauguraci na oběd do prezidentského paláce bezdomovce, sirotky a lidi z dětských domovů. To je krok pro občanskou hlavu státu poněkud neobvyklý.

Známe tradici papežů, myjících nohy žebrákům na velikonoční Zelený čtvrtek, stejně tak činil i stařičký mocnář František Josef. Jestliže však u hlavy katolické církve a císaře z Boží milosti má připomenutí lidské chudoby v nezměnitelném řádu světa a Kristovy pokory vůči ní evidentní smysl, postrádám jej u hlavy demokratické republiky.

Jeho programem by neměla být charita, ale promyšlená politická akce na zlepšení správy věcí veřejných. Veřejná demonstrace pauperismu v prezidentském paláci je totiž pouhou charitou, která navíc bezdomovectví a dětským domovům dává zdání normality, běžnosti, a tím i přijatelnosti.

Prezident není mocnář, jeho obědy s chudými jejich těžký osud nezmění. Něco pro ně může vykonat jen dobrou spoluprací s ostatními ústavními institucemi republiky, která si ho zvolila do čela.

Možná, že z tohoto hlediska by tradiční oběd s ústavními činiteli mohl i chudým pomoci víc.

Přejít na diskusi