Hofer nakonec prohrál, prezidentem se stal levičák Van der Bellen

Prezidentské volby v Rakousku

Hofer nakonec prohrál, prezidentem se stal levičák Van der BellenAKTUALIZUJEME 2
Svět
Echo24
Sdílet:

Novým rakouským prezidentem bude kandidát Zelených Alexander Van der Bellen. Díky korespondenčním hlasům velmi těsně porazil kandidáta Svobodné strany Rakouska Norberta Hofera, který vedl po sečtení hlasů odevzdaných v neděli ve volebních místnostech. Výsledky nejtěsnějších prezidentských voleb v rakouské historii, kdy oba kandidáty dělilo jen 31 026 hlasů, dnes vpodvečer oznámil rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka.

Voliči se vyslovili pro dvaasedmdesátiletého bývalého komunistu a levičáka, kandidujícího za Zelené Van der Bellena, který díky tomu celkem získal 50,3 procenta hlasů ku 49,7 procenta pro Hofera. V čele Rakouska stane Van der Bellen na dalších šest let, v červenci vystřídá odcházejícího prezidenta Heinze Fischera.

Hoferovi, který už uznal porážku, dalo v neděli v jednotlivých volebních obvodech hlas 51,9 procenta hlasujících, zatímco Van der Bellenovi 48,1 procenta. Ze 6,4 milionu oprávněných voličů ale celých 744 tisíc využilo korespondenční hlasování, které nakonec rozhodlo. V absolutních číslech Van der Bellen svého protikandidáta porazil o 31 tisíc hlasů. Zvítězil přitom ve čtyřech spolkových zemích včetně Vídně, zatímco Hofer v pěti. Hlasování, v němž oba kandidáti získali přes 2,23 milionu hlasů, se zúčastnilo 72,7 procenta oprávněných voličů.

V úřadu prezidenta chce Van der Bellen usilovat o to, aby spolu vycházeli i lidé odlišných názorů. Rakousko podle něj v minulosti mělo v kritických dobách vždy úspěch, když lidé upřednostnili společné zájmy před tím, co je rozdělovalo. „Chci sloužit zemi a všem zdejším lidem,“ řekl Van der Bellen na svém prvním vystoupení po oznámení výsledků.

„Mnoho lidí v této zemi má pocit, že nejsou dostatečně vidět nebo slyšet nebo obojí. Potřebujeme novou kulturu vzájemné komunikace, politiku, která se bude zabývat skutečnými otázkami, starostmi a hněvem lidí,“ podotkl mimo jiné příští prezident. „Když někomu naslouchám, tak můžu také očekávat, že bude naslouchat on mně,“ řekl dále.

Výhra nad populismem, zní z Evropy

Odcházející prezident Heinz Fischer vyjádřil přesvědčení, že Van der Bellen, který bude prvním politikem za stranu Zelených ve funkci, dokáže spojit Rakušany výrazně rozdělené volební kampaní. „Věřím, že Van der Bellen najde nejen dobrá slova, ale že také učiní správné kroky,“ podotkl Fischer.

Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni považuje vítězství Alexandera Van der Bellena nad populistou Norbertem Hoferem jako úlevu pro Itálii i pro Evropu. Podobně se vyjádřil i francouzský premiér Manuel Valls.

Německá vládní sociální demokracie (SPD) i opoziční Zelení uvítali Van der Bellenovo vítězství . Podle nich je úspěch bývalého předsedy rakouských Zelených dobrý pro Evropu a zajistí otevřenost Rakouska. Populistická Alternativa pro Německo (AfD) ocenila množství hlasů, které získal poražený kandidát Norbert Hofer, jehož Svobodná strana Rakouska (FPÖ) má k AfD názorově blízko.

Zatímco čeští politici Jiří Dienstbier (ČSSD) či Martin Stropnický (ANO) si pospíšili s gratulací a mluví o důležitém vítězství nad populismem, europoslanec Petr Mach zase vyjádřil na Facebooku své rozčarování. „Pevně doufám, že multi-kulti rakouská vláda, nad kterou visí Damoklův meč v podobě možného vítězství rakouských Svobodných v parlamentních volbách, bude hlasovat spolu s Českou republikou proti dalším migrantským kvótám Bruselu. Jestli ne, dají vládní politici rakouským Svobodným do klína vítězství v příštích parlamentních volbách,“ komentoval výsledky voleb předseda Svobodných Mach.

Prohra krajně pravicového Hofera

I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany a může podle pozorovatelů znamenat posílení podobných uskupení v Evropě.

Hofer ještě před oficiálním oznámením výsledků na svém facebookovém profilu uznal porážku. „Milí přátelé, děkuji vám za vaši velkolepou podporu. Samozřejmě jsem dnes smutný. Rád bych za vás jako spolkový prezident dohlížel na naši nádhernou zem,“ uvedl kandidát Svobodných. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nasazení ve volební kampani nepůjde do ztracena, ale stane se investicí do budoucna.

Hofer se v předvolební kampani vymezil proti uprchlíkům a migraci, když prohlásil, že pokud pracovní trh a sociální systém nedokáže přijmout další přicházející lidi, je nutné otevřeně říci, že není možné nechat hranice otevřené. Van der Bellen má naopak k běžencům mnohem otevřenější postoj, o to více ale vystupuje kriticky vůči FPÖ.

Van der Bellen kritizoval i Česko

Alexander Van der Bellen získal v prvním kole 21,4 procenta hlasů. Obhájce imigrace již několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ, která dlouhodobě vede průzkumy veřejného mínění, vyhrála příští parlamentní volby. Svůj postoj odůvodnil nejenom možným negativním dopadem na mezinárodní pověst Rakouska, ale i na praktické fungování Evropské unie, neboť FPÖ její existenci dlouhodobě zpochybňuje.

Stávající vládu Van der Bellen kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům. Není to ale typický levicový kandidát, má i hodně konzervativních stoupenců. Van der Bellen rovněž kritizuje nedávné přitvrzení Vídně v otázce imigrace (stanovila horní hranici počtu přicházejících běženců za rok a chce například zavést kontroly na hranicích s Itálií).

V minulosti často kritizoval Česko kvůli jaderným elektrárnám v Temelíně i v Dukovanech a Slovensko kvůli elektrárně Mochovce. Dříve například prohlásil, že „25 miliard šilinků, které má rakouská vláda vydat na nákup nových stíhaček, by mělo být raději použito tam, kde hrozí pro rakouskou bezpečnost skutečné nebezpečí, tedy proti české jaderné elektrárně Temelín“. V roce 2001 se ale vyslovil proti snaze politiků FPÖ podmínit vstup ČR do Evropské unie neuvedením Temelína do komerčního provozu.

Čtěte také: V Rakouské těsně vede Hofer, dnes rozhodnou korespondenční hlasy

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články