Národní odolnost. Výhody i velká rizika

5. a závěrečný díl seriálu: Globální rizika roku 2014

Resilience je slovo, které budeme slýchat stále častěji. Nejčastěji se překládá jako pružnost, odolnost či schopnost rychle se vrátit do původního stavu. Původně se používalo v ekologii, kde znamenalo schopnost ekosystému přizpůsobovat se široké škále podmínek. Asi nejlepší pracovní definice resilience je schopnost systému fungovat i pod velkým tlakem. V zásadě platí, že pokud máme k dispozici dost informací, tak volíme strategii předvídat další vývoj, ale pokud vnímáme, že přichází čas nějaké neznámé proměny, tak volíme odlišnou strategii založenou na resilienci. Ta se může týkat jedné domácnosti, firmy, města nebo celého státu, kde se hovoří o národní residenci. V podstatě se jedná o trojí schopnost – rozeznat krizi, vydržet ji a dokázat se obnovit.

Nepochybně nejdůležitějším druhem resilience je národní odolnost. Ta je obvykle analyzována na pěti úrovních, kde se podle očekávání objevuje ekonomická odolnost a stabilita životního prostředí společně s infrastrukturou, sociálními faktory a rovněž úrovní vládnutí. Pod sociálními systémy se rozumí například uplatnění nadaných lidí či zdraví populace a úroveň vládnutí víc závisí na právním prostředí a administrativním zatížení než na momentální kvalitě politiků.

Jakou metodikou se hodnotí každá z úrovní národní odolnosti? V podstatě se jedná o to, jak je např. ekonomika robustní, kolik má rezerv a jak snáší výkyvy. Způsob hodnocení se blíží metodice, jakou se posuzuje konkurenceschopnost jednotlivých států, ale zaměření je různé. Konkurenceschopnost nám říká, jakou máme šanci obstát na globálních trzích, zatímco resilience, jak dobře přežijeme nějaké krizové či problémové období.

Je růst opravdu dobrý a žádoucí?

Z hlediska současnosti, která se příliš nestará o vzdálenější budoucnost, je nejvíc zajímavá otázka růstu, který většina z nás vnímá jako něco, co je automaticky dobré a žádoucí. Mezinárodní metodiky však rozlišují pozitivní a negativní růst. Pozitivním růstem je například vynikající vysoké školství technického typu, jehož absolventi snadno naleznou zaměstnání v nově se rozvíjejícím průmyslovém odvětví. Negativním růstem je např. opakované pěstování energetických plodin, které nakonec vede k erozi a vyčerpání půdy.

Jsem si vědom toho, že tento text je až příliš suchý, ale celá koncepce národní či firemní nebo regionální resilience nám umožňuje odhadnout, nejenom možná vnitřní rizika, ale také oblasti, odkud mohou přijít problémy. Českou republiku stabilizuje již pouhá geografická blízkost Německa, které společně se Švýcarskem patří mezi nejodolnější státy světa. Na opačné straně se nalézá lidnatá Indie, která je ohrožena suchem, ekonomickou rozkolísaností  i špatnou vládou. Zvláštní je pozice Japonska, které má jednu z nejvíc zadlužených světových ekonomik a navíc se nalézá v zemětřesném pásmu. Přesto je odolnost Japonska vysoká, protože Japonci mají dobrý krizový systém a jeho obyvatelé jsou mimořádně disciplinovaní a přizpůsobiví.

Sami známe naše slabiny i přednosti

Česká republika nebyla hodnocena, ale sami cítíme, v čem jsou naše přednosti a slabiny. Předností je pozice uprostřed Evropy v úrodné a klimaticky příznivé oblasti i úroveň lidí a infrastruktury. Slabiny se týkají závislosti na ropě a plynu z ciziny a na těžkopádnosti právního a organizačního prostředí. Je omylem se domnívat, že ke zvýšení odolnosti jsou nutné peníze. Ve skutečnosti je i se stávajícími prostředky možné pracovat na zjednodušení administrativy, práva i kvalitnější a lépe zaměřené výuky. Z hlediska resilience mít špatné zákony znamená být v nebezpečí.

Jedna z dřívějších zpráv Světového ekonomické fóra již v roce 2007 navrhovala funkci národního rizikového důstojníka, který by stál nad resorty a měl přehled o celkové mapě rizik od zásobování vodou, přes energetiku až po sociální nepokoje. Budování národní resilience obecně ve světě brání jednak to, že např. odolnost infrastruktury je drahá záležitost i to, že úřady a ministerstva hrají vlastní války "proti všem" a špatně se mezi sebou domlouvají. Přesto se pojem resilience stává v našem rychlém, složitém a tím i zmateném světě jednou z budoucích klíčových strategií.

DÁLE ČTĚTE:

1. díl: Globální rizika roku 2014: plavba na nezmapovaném moři

2. díl: Globální rizika 2014: Digitální požáry

3. díl: Nedozírné následky klimatických změn

4. díl: Odolné baktérie. Proti člověku stojí čtyři miliardy let

Přejít na diskusi