1

EET je experiment. Navíc špatně provedený

Témata:

Diskuzi o EET chybí faktický základ. Nevíme přesně, jaké důsledky její zavedení přináší, dokonce hrozí, že to nebudeme vědět nikdy. Řešením by bylo vyzkoušet si evidenci tržeb na několika okresech a pak se teprve bavit o vhodnosti. Ostatně, vždyť samo zavedení EET je experiment, který je navíc špatně proveden.

O zavedení EET již bylo napsáno mnohé. To, co zůstává v tichosti a explicitně nevyřčeno je, že stále neznáme konkrétní dopady tohoto systému. Nevíme, o kolik se zvýší výběr daní či kolik zavře obchodů a restaurací. Nevíme ani, jak EET ovlivní mzdy v podnicích nejvíce zasažených jejím zavedením. Nejen že to nevíme dnes, tedy v době mezi druhou a třetí vlnou zavádění evidence, ale hrozí, že to nebudeme vědět nikdy.

Je zavření obchodů a hospod na vesnicích přímý důsledek zavedení povinnosti EET, nebo dlouhodobého vylidňování venkova, kvůli kterému by hospodští zavřeli i bez evidence tržeb? Je ohlášený nárůst výběru daní důsledek zvýšení cen, rekordního počtu ekonomicky aktivních lidí nebo silnější poptávky domácností, kterým vzrostly mzdy? I v případě existence dokonalých dat, která ale (bohužel) nejsou, by identifikace efektu EET byl náročný úkol.

Jak tedy postupovat a kde hledat řešení? Řešením je pilotní projekt – experiment. Možných schémat je jistě několik. Například scénář, ve kterém by povinnost zavést EET měly provozovny pouze ve 20 náhodně vybraných okresech. Existuje hned několik důvodů, proč by podobný experiment byl dobré řešení a proč v tomto případě nejde o úplně bezprecedentní náhodný zásah státu do ekonomiky.

Náhodná rozhodnutí administrativní moci ovlivňují život možná až překvapivě moc, od přiřazení maturitní komise přes zkoušejícího na vysoké škole nebo instruktora v autoškole až po přiřazení soudce. Podobně vypadá situace i z pohledu pořadí jednotlivých vln spouštění EET. Proč by zavedení evidence tržeb podle odvětví podnikání mělo být spravedlivější než podle okresů?

Na rozdíl od nastavené povinnosti EET podle oblasti podnikání má geografické dělení zásadní výhodu. Umožňuje nám poměrně dobře určit kauzální efekt zavedení. Pokud se frekvence zavírání obchodů a restaurací na venkově v oněch 20 okresech výrazně zvýší v porovnání s okresy bez EET, víme, že jde o důsledek jeho zavedení. S takovým experimentem bychom přesně identifikovali nárůst počtu zaniklých a vzniklých firem, změnu ve výběru daní nebo změnu jakéhokoliv parametru, který by nás zajímal. Teprve tehdy začne dávat smysl politická diskuze, jestli například zvýšení výběru daní o sedm procent stojí za vzniklé náklady pro podnikatele a pokles počtu provozoven o čtyři procenta. Znovu upozorňuji, jde o ukázkový příklad.

Pokud stále někdo nevěří, že takový pokus na podnikatelích je lepším řešení, nabízím další argumenty. Bez experimentu se skutečný dopad prostě nedozvíme, bez toho ani nelze vést věcnou debatu, tudíž se nedostaneme dál než k demagogické politické diskuzi. Zavedená forma EET není nic jiného než experiment na všech okresech. Kvůli plošnosti experimentu navíc neexistuje kontrolní skupina bez zavedené povinnosti evidovat tržby elektronicky, která je potřeba k vyvození závěrů.

Ve výsledku to znamená, že pokud je efekt EET negativní – v tom smyslu, že kdybychom znali všechna negativa a pozitiva předem, rozhodli bychom se evidenci nezavádět – zasáhne to celou republiku. Kdyby byl efekt ve skutečnosti pozitivní (všechno bychom znali a s EET souhlasili), nikdy se to nedozvíme, protože chybí skupina, se kterou výsledky srovnávat.

Další komentáře a zprávy z ekonomiky si přečtete na serveru Roklen24.cz.

 

 

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.