Nejlepší způsob, jak zničit volby
Volby jsou za námi, a tak by si snad prezident Zeman mohl s tou povinnou volební účastí už dát pohov. Chápeme, že sbírka na státní dluh ani kanál Dunaj-Odra-Labe moc nezabraly a vymýšlet pořád něco nového je těžké, ale všeho do času.
Všemožné iniciativy a kampaně za větší volební účast na první pohled patří do kategorie těch nejsolidnějších projevů veřejné angažovanosti. PR konzultant by celebritě, jež pojala záměr pořídit si nějaký ten společenský profil, jistě řekl, že účast na kampani vyzývající lidi, aby šli volit, je ok. Možná se nevyrovná dobročinné akci proti rakovině, ale nějakým tím „Rock the Vote“ nemůžete nic zkazit.
Ale je to tak bezvýhradně pozitivní? Je snadné zaměnit dvě věci. Vysoká spontánní volební účast je ve svobodných poměrech zpravidla projevem zdravé společnosti. Ale vyplývá z toho, že když ty lidi, kteří by k urnám nešli, k nim nějakým způsobem naženeme, že společnost bude lepší? Řekněme, že je tam nějakými technikami dostaneme. Buď pokutami a tresty, anebo kampaní za účasti celebrit na YouTube, nějakými technikami ve stylu populární knihy „Šťouch“, třeba gamifikací – reklamní agentury se tím živí odjakživa a Silicon Valley je dnes plné lidí přesvědčených, že technologické nástroje k vyřešení všech problémů jsou za rohem. Ne že by vám někdo byl schopen zaručit výsledek, ale o lidi, kteří se nabídnou, že by to zkusili, nouze nebude.
Jenže co tam ti náhodní voliči budou dělat? Doteď se o politiku vůbec nezajímali. Nevědí, o čem se bude na radnici nebo v parlamentu rozhodovat. Nevědí, kdo jsou kandidáti. Nevědí, kdo z nich nestydatě lže, kdo z nich už měl příležitost si vládnutí zkusit a nezvládl ho. Olajkovali nějakou stránku na Facebooku, která jim včera poslala odkaz na erotické video a připomenutí, že zítra nemají prošvihnout volby, a tak jsou tady. Komu to asi hodí? A jakou kvalitu asi bude mít reprezentace, kterou ti lidé pomohli zvolit? Jakou asi bude dostávat zpětnou vazbu od voličů, kteří si sotva budou pamatovat, pro koho hlasovali, za měsíc, natož při příštích volbách? Kdyby se víc lidí o politiku soustavně zajímalo, kdyby pro lidi aspirující na středostavovský statut patřila orientace na politické scéně a chození k volbám k samozřejmým zvykům, nad kterými se nepřemýšlí, pak by to bylo dobře. Ale hlasy lidí, kteří by volit nešli, kdyby je k tomu nepřimělo něco jiného, nemají žádnou hodnotu. Neexistuje žádný důvod, proč by reprezentace zvolená jejich hlasy měla být lepší než dnes, a spousta důvodů, proč by mohla být horší. Lidé, kteří se snaží zvýšit volební účast pro účast samu, nám ve skutečnosti žádné dobrodiní neprokazují.
Zeman by se nespolehl na gamifikaci, ale účast by učinil povinnou. Zřejmě by se vynucovala pokutami, protože kriminál je přece jen trochu moc. Někdo chytrý mě teď možná poučí, že nemusím mít strach, že ty pokuty by se v praxi nevybíraly. Nevím, co je na tom povzbuzujícího – prosazovat zákon, o němž předem víme, že se nebude dodržovat, je cynické podrývání autority zákonodárce a práva. V případě, že by ty pokuty byly myšleny vážně, jsem pak zvědavý, co se stane, až lidem dojde, že by fungovaly jako regresivní daň. V politologii je totiž celkem prověřenou konstantou, že chudí chodí k volbám méně než bohatí. Největším zastáncem zákona by se pak stala exekutorská lobby a odpůrci by zase hledali podporu u ombudsmanky Šabatové.
Zatím jsme probrali, zda by nutit lidi k účasti ve volbách bylo užitečné. A bylo by to oprávněné? Zeman si myslí, že ano: „Všichni to pokládají za administrativní svévoli, ale já si myslím, že stejně tak jako volič má právo si svobodně vybrat, koho chce, tak má i povinnost účastnit se veřejného života a práva i povinnosti mají být v rovnováze,“ prohlásil naposledy.
To je dosti hluboké nedorozumění.
Práva i povinnosti musí být v rovnováze tam, kde stát reguluje nějakou lidskou aktivitu. Mám právo jezdit autem, ale musím mít řidičák, dodržovat rychlost a auto musí mít brzdy. O rovnováze práv a povinností lze mluvit u veřejných služeb: mám právo na bezplatné školství, ale musím platit daně a dát dítě do školy. To, čemu se říká volební právo, ale není právem tohoto druhu. Je to metoda konstituování moci. V Saúdské Arábii mají jinou a Putin či Orbán už možná taky promýšlejí různé nové nápady, ale v našich krajích je to v této době jediná legitimní metoda. Zeman není císař, aby nám mohl volební právo udělovat a něco za to chtít.
Zejména nemá občan povinnost účastnit se veřejného života. Ano, šance států na přežití stojí a padají s tím, že se lidé budou chovat určitým způsobem. Lze i říci, že přežití demokracie je podmíněno tím, že se určité kritické množství občanů bude zúčastňovat veřejného života. Ale to je něco docela jiného než tvrdit, že má každý tuto povinnost. Prezident republiky by měl vědět, že žádný jednotlivý občan tuto povinnost nemá. Naopak má právo na veřejný život kašlat. Má právo být jehovistou, má právo si myslet, že vznik Československa byl omyl a Rakousko-Uhersko se nemělo rozpadnout, dokonce má právo si myslet, že Romové jsou méněcenní, pokud to nebude agresivně veřejně hlásat a na základě toho jednat. Má právo odejít do kláštera, emigrovat a dokonce i spáchat sebevraždu, není to totiž trestné. Má právo celou naši civilizaci považovat za úplnou blbost.
Občan totiž není majetkem státu. To je největší rozdíl mezi dnešním režimem a dobou, kdy se občanům přidělovala práva v závislosti na tom, zda se podíleli na budování socialismu. Většina dnes už nechce nic slyšet o nějakých estébácích a komunistických mlátičkách, je to minulost, že už nic minulejšího být nemůže. A zároveň se line z Hradu rétorika, která se z té minulosti nejminulejší inspiruje.
