'Putin se musí bát. Ekonomické války i zbraní'

Rozhovor s expertem na sankce

'Putin se musí bát. Ekonomické války i zbraní'TÝDENÍK ECHO
Mark Dubowitz Foto: Foto: rightweb.irc-online.org
1
Svět
Martin Weiss
Sdílet:

V politice Západu vůči Rusku musí vzniknout program asymetrických protiopatření: sankcí a agresivní diplomacie, říká v rozhovoru pro Týdeník ECHO Mark Dubowitz, který „vymýšlel“ americké sankce vůči Íránu.

V roce 2012 uvalily Spojené státy americké na Írán, ve snaze zastavit jejich jaderný program, sankce, které ho za rok přivedly k jednacímu stolu. Byly mimořádné jednak tím, že se k nim nakonec připojila i Evropská unie, ale také tím, jakou roli v nich hrály sankce finanční. Když si o těchto sankcích začnete shánět informace, brzy si zapamatujete jméno Mark Dubowitz. Není to státní úředník, dokonce ani ne Američan.

Kanaďan býval právníkem a pak manažerem v internetovém start-upu, který koupil Google, a ve firmě rizikového kapitálu. V roce 2003 nastoupil do washingtonského think-tanku Foundation for Defense of Democracies, který si vydobyl jméno svým zaměřením na íránskou ekonomiku a jaderný program. Američtí vládní úředníci i lidé z Kongresu potvrzují, že Dubowitzovy studie a argumenty měly konkrétní vliv na podobu sankcí. Nyní se v rozhovoru pro Týdeník ECHO vyjadřuje k sankcím Západu uvaleným na Rusko.

Do jaké míry si Vladimir Putin může dovolit ignorovat dopady na ruské oligarchy a ekonomiku?

Možná že může. Ale Rusové v posledních letech okusili bohatství a úspěch, aspoň někteří. Je otevřená otázka, zda sankce, když začnou bolet, změní uvažování ruských elit. Otevřená otázka je i to, zda se vůbec mohou obrátit proti Putinovi vzhledem k mocenským nástrojům, jaké má k dispozici. Tady je třeba říci důležitou věc. Někteří lidé považují sankce za zázračnou kulku. Nevidí ho jako jeden z řady nástrojů nátlaku, ale jako jediný nástroj. Je to velice nebezpečné jak v íránském kontextu, tak v ruském. Není možné si myslet, že pouhé sankce přimějí nějakou zemi ke vzdání se územních zisků, ať jsou jakkoli drtivé. Samotná ekonomická ztráta nezmění strategický kalkul vůdce, jako je Vladimir Putin nebo ajatolláh Chameneí.

Jakákoli účinná politika musí uplatňovat další nástroje tlaku. V úvahu připadá poskytnutí zbraní Ukrajině. Je třeba přesvědčit Vladimira Putina, že pokud by ohrožoval další východoevropské země, bude následovat rozhodná odpověď NATO. Je třeba něco víc než malá jednotka pravidelně obměňovaných amerických vojáků v té či oné zemi. Možná se budeme muset vrátit do dob, kdy byly na strategických místech trvale umístěné velké jednotky armád NATO.

Putin musí pochopit, že jakákoli další teritoriální expanze bude znamenat riziko konfrontace s americkými vojenskými silami. Je třeba taky pracovat na solidním programu akcí zvláštních služeb, což je něco, co Rusové uplatňují v rámci své strategie asymetrické války na Ukrajině. Mimo jiné právě od Íránců se Rusové mohli poučit, že asymetrická válka může být velmi účinná. Únos estonského policisty do Ruska je dalším kouskem z tohoto arzenálu, na který druhá strana těžko hledá odpověď. Musí vzniknout program asymetrických protiopatření. A samozřejmě agresivní diplomacie. A teprve to může být spolu se sankcemi účinná komplexní politika. Jsem toho názoru, že jak v Íránu, tak v případě Ruska se naše administrativa příliš spoléhala na ekonomické sankce a opomíjela další nástroje moci.

Jak zafungovaly sankce vůči Íránu? Jak hodnotí dosavadní strategii západních sankcí vůči Rusku? A ruskou odpověď na ně? Čtěte celý rozhovor v Týdeníku ECHO.

 

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

POKUD CHCETE ČÍST TÝDENÍK ECHO PŘES WEBOVOU STRÁNKU, KLIKNĚTE ZDE.

Sdílet:

Hlavní zprávy