Stovky Ukrajinců žádají Česko o ochranu. Uspěje čtvrtina

Ukrajinci v Česku

Stovky Ukrajinců žádají Česko o ochranu. Uspěje čtvrtinaNOVÉ 1
Domov
Pavel Baroch
Sdílet:

Současný rusko-ukrajinský konflikt se projevuje i na počtu ukrajinských emigrantů, byť zatím nejde o žádná dramatická čísla. Na české úřady se zatím obrátilo několik stovek Ukrajinců s žádostí o mezinárodní ochranu. Mnozí Ukrajinci s pracovním povolením se zase nechtějí vrátit domů.

Ukrajinci jsou podle údajů ministerstva vnitra jednoznačně nejpočetnější skupinou, která u českých úřadů žádá o mezinárodní ochranu. Ačkoli absolutní čísla nejsou vysoká, poměr k ostatním národům je jednoznačný. Za první pololetí letošního roku požádalo o azyl nebo vízum o strpění více než dvě stovky Ukrajinců, další přibyli v létě. Na druhém místě jsou Syřané (42) a na třetím Vietnamci (24).

„Vysoký počet ukrajinských žadatelů o mezinárodní ochranu je dlouhodobým trendem. V současné době mají vyšší počty žádostí spojitost s aktuální situací na Ukrajině,“ uvedla pro ECHO24.cz mluvčí vnitra Hana Malá.

Ministerstvo vnitra v prvním pololetí roku rozhodlo celkem o 486 žádostech o mezinárodní ochranu. Azyl udělilo ve 39 případech a doplňkovou ochranu v 97 případech. „Dohromady je tedy míra pozitivních rozhodnutí 28 procent,“ uvedla mluvčí resortu Hana Malá.

Podle lidí z humanitárních organizací ovšem existují i případy ukrajinských občanů v Česku, kteří se mají obavu vrátit se domů, ale žádné úřední statistiky je zatím nezaznamenaly. Jde například o rodiče a další rodinné příslušníky, kteří přijeli navštívit své příbuzné, dlouhodobě žijící v Česku.

„V poslední době jsem slyšela několik takových příběhů,“ uvedla pro ECHO24.cz Marie Heřmanová z organizace Člověk v tísni. Další skupinou Ukrajinců, kterým se mnohdy nechce domů, jsou ti, kteří v Česku dostali pracovní povolení. V Česku mají trvalý nebo přechodný pobyt desítky tisíc Ukrajinců.

Jak ale upozornila Michala Cilli z Organizace pro pomoc uprchlíkům, mnohdy se těžko rozlišuje mezi pracovními emigranty a těmi, kteří se kvůli konfliktu na východní Ukrajině bojí o svůj život. „České úřady posuzují různé aspekty,“ konstatovala Cilli. Jedním z nich je to, zda Ukrajinec nemůže přesídlit v rámci své země – z nebezpečného východu na bezpečnější západ.

Zvýšený zájem Ukrajinců o víza hlásily už před několika měsíci úřady v Polsku a také na Slovensku, tedy v zemích, které s Ukrajinou přímo sousedí. Rezervační systém na slovenském velvyslanectví v Kyjevě byl dokonce na několik týdnů dopředu zarezervován.

O možnosti uprchlické vlny z Ukrajiny před časem už jednaly také země Visegrádské čtyřky. Právě kvůli možnému masivnějšímu přílivu Ukrajinců se zatím ministerstvo vnitra rozhodlo ponechat vízovou povinnost pro tuto zemi. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) ovšem připustil změnu tohoto postoje, pokud by se humanitární situace na Ukrajině výrazně zhoršila. Zatím Česko zmírnilo podmínky pro získání víza pro vybrané skupiny ukrajinských občanů.

České úřady ale zatím žádný zvýšený zájem o víza ze strany Ukrajinců nezaznamenaly. Vízum ze země kteréhokoli schengenského státu ovšem platí pro celý Schengenský prostor, takže například někteří Ukrajinci v Česku mají polské vízum.

Ministerstvo vnitra v prvním pololetí roku rozhodlo celkem o 486 žádostech o mezinárodní ochranu. Azyl udělilo ve 39 případech a doplňkovou ochranu v 97 případech. „Dohromady je tedy míra pozitivních rozhodnutí 28 procent,“ uvedla mluvčí resortu Hana Malá.

Sdílet:

Hlavní zprávy