NOVÉ

Nové byty pro chudé? Zbytečné, tvrdí kritici vládního nápadu

Zákon o sociálním bydlení

Témata: ,

Vláda minulý týden odložila projednávání koncepce sociálního bydlení, která má nahradit současný systém vyplácení dávek. Výchozí dokument pro nový zákon, který se připravuje už 25 let, počítá mimo jiné s tím, že se lidem s nižšími příjmy postaví nové byty a odpovědnost se přenese na obce. Podle opozice se ale jedná o paskvil, který povede k vytvoření ghett a k otevření prostoru pro lobby stavebních firem.

„Zákon o sociálním bydlení u nás dosud není a naše vláda byla první, která toto téma otevřela,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po středečním jednání vlády. „Projednání jsme odložili na koaliční radu na začátku července. Zákon ale chceme přijmout do konce volebního období,“ dodal.

Stejně tak ministerstvo práce sociálních věcí připustilo, že se ohledně návrhu koncepce pro sociální bydlení ve Sněmovně očekává bouřlivá debata, a poslanci se proto chtějí s návrhem seznámit podrobně. „Jediný důvod odložení projednání návrhu je snaha poslanců si připravený koncept vyjasnit, nic jiného bych za tím nehledal,“ řekl pro ECHO24.cz mluvčí resortu Petr Habáň.

Opozice i svaz Svaz měst a obcí ale připravovanou koncepci kritizují. Největší spory vyvolává povinnost obcí vyhradit pro sociální bydlení určitý podíl bytů a dále pak financování skrze přidělování bydlení či novou výstavbu bytových jednotek. „Je to paskvil, který jen podtrhuje dosavadní slabé výkony ministryně Marksové v oblasti sociální politiky. A to, že šéfka svému resortu nerozumí,“ okomentovala to pro ECHO24.cz poslankyně Lenka Kohoutová (ODS), která se zabývá sociální problematikou.

Nízkopříjmoví žadatelé o byt ano, ale bez majetku

Navržená koncepce, která má lidem s nižšími příjmy zajistit důstojné bydlení, počítá s tím, že přenese odpovědnost státu na obce. Ministerstvo práce argumentuje tím, že „jen obce znají potřeby svých občanů a stát k realizaci přesně zacíleného systému může poskytnout pouze zdroje a vytvořit kvalitní legislativní prostředí“.

Obce budou muset zajistit určitý počet bytů se sníženým nájmem pro sociálně slabší. Nárok na ně budou mít lidé, jejichž náklady spojené s bydlením překročí 40 procent jejich příjmů. Podle ministerstva práce a sociální věcí se to týká až 500 tisíc osob, což znamená, že si byt ze sociálního fondu může nárokovat každý dvacátý člověk.

„Stát nemůže na starosty hodit zodpovědnost, a ani jim k tomu neposkytnou potřebné nástroje, které by fungovali. Starostové taky nechtějí stavět, je jasné, že by se oblasti změnily ve vyloučené lokality a ghetta.“

„Příjemci by se měli omezit, v koncepci jsou vymezeni zbytečně příliš široce. Nízkopříjmoví ano, ale bez majetku,“ uvedla pro ECHO24.cz poslankyně a členka sněmovního výboru pro sociální politiku Markéta Adamová (TOP 09) s tím, že jinak může dojít ke zneužití. „Někdo sice může překročit tu danou hranici 40 procent nákladů, ale mít majetek bokem. Příjemci by se proto měli omezit. Nízkopříjmoví ano, ale bez majetku,“ dodala Adamová.

S tím souhlasí i poslankyně Kohoutová. „Dávky se zneužívají už v současnosti a takto vymezená koncepce nebude výjimkou. Je běžné, že lidé přiznají jen nízké příjmy, zatímco vlastní majetek, který si napíší na známé, nebo naopak sdílejí domácnost s někým dalším, kterého ale už nenahlásí,“ poznamenala poslankyně s tím, že není také možné byty jen tak rozdávat.

Výstavbou bytů se vytvoří ghetta

Přenesení zodpovědnosti na obce souvisí i se zavedením povinné kvóty, kvůli níž budou muset případně byty do sociálního fondu obce zajistit i výstavbou nových jednotek. Původně se mluvilo o pěti procentech, podle ministerstva ale bude tato hranice nakonec pohyblivá podle potřeby každé obce. „Stát nemůže na starosty hodit zodpovědnost a ani jim k tomu neposkytnout potřebné nástroje, které by fungovaly. Oni to za stát řešit nemohou. Starostové taky nechtějí stavět, je jasné, že by se oblasti změnily ve vyloučené lokality a ghetta,“ řekla Kohoutová.

Čtěte také: Co způsobí nová minimální mzda? Zde jsou odpovědi

Volných bytů jsou podle opozice statisíce a výstavbou se navíc otevře prostor pro lobby stavebních firem. „Budeme protestovat proti masivní výstavbě i extrémnímu zatížení obcí. Na starosty nakládáme stále více kompetencí, ale v tomto případě je jejich zapojení potřeba. Musí se ale hlídat, aby měli dostatek financí i pracovníků,“ doplnila Adamová ze sociálního výboru.

Výhrady měl už dříve k dokumentu i Svaz měst a obcí, který také žádal jeho přepracování. Také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje neziskové organizace i akademiky, novou verzi koncepce kritizuje. Podle jejích zástupců je dokument vágní.

Kdo chce dávky, musí pracovat

Řešení kritici spatřují v posílení práce sociálních pracovníků s lidmi nízkými příjmy a v rozlišení zaviněné a nezaviněné hmotné nouze. „Je potřeba rozlišit lidi, kterým pomoct lze, a ty, kteří si dostávají do problémů opakovaně sami. A co je nejdůležitější, podmínit sociální dávky prací,“ míní poslankyně Kohoutová.

Čtěte také: Třetina českých domácností sotva vychází s penězi

Koncepce ministerstva práce a sociálních věcí ohledně sociálního bydlení se skládá ze třech stupňů – krizového bydlení, sociálních bytů a dostupných bytů. Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, a to hlavně pro rodiny a lidi bez domova. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů.

Dokument měla mít podle loňských předpokladů vláda na stole už v dubnu, podle letošních ho měl kabinet dostat teď v červnu. Nakonec se ale projednání odložilo na začátek července s tím, že platit má začít podle původního plánu od ledna 2017. Podle některých expertů ale není reálné, aby se do té doby zákon stihl přijmout.

Čtěte také: Místo zbrojení dávejme peníze hladovým… Retro Gajdůšková
 

Přejít na diskusi