Evropa se nachází v civilizační krizi

Konference české pravice

Témata: , ,

Předsedové ODS a Svobodných Petr Fiala a Petr Mach spolu s bývalými ministry Ivanem Langerem a Alexanderem Vondrou a komentátorem Týdeníku Echo a serveru Echo24.cz Martinem Weissem diskutovali s veřejností o zahraniční a bezpečnostní politice. Fiala s Machem se shodli na odmítnutí kvót pro přerozdělování imigrantů i ve skepsi vůči schopnostem Evropské unie přijít v dohledné době s účinným řešením problému.

Podle Fialy je potřeba posílit ochranu vnějších hranic Schengenského prostoru i našich vlastních hranic. V případě uprchlíků pak Fiala upozornil na nutnost důsledně rozlišovat. „Pokud bych už někoho z uprchlíků přijímal, tak bych si nevybíral z ilegálních imigrantů, ale z lidí, kteří pokojně čekají na pomoc v uprchlických táborech,“ řekl Fiala.

Mach pak upozornil na svůj návrh, aby jakékoli kvóty byly ze strany členských států založeny na dobrovolnosti. „Chce-li někdo mezi sebou euro, ať ho má. Chce-li někdo Schengen, ať ho má. Chce-li někdo mezi sebou přerozdělovat uprchlíky, ať to dělá,“ glosoval svůj návrh Mach.

Řešme příčiny problému

Oba zároveň upozornili na nutnost řešit příčiny celého problému a nesoustředit se pouze na řešení jeho důsledků. Zde se však oba předsedové neshodli. Zatímco Fiala se kloní spíše silovému řešení, které by mělo spočívat ve stabilizaci oblastí severní Afriky a Blízkého východu a to i za cenu užití vojenské síly. Podle Fialy totiž platí, že: „Pokud nezastavíme příkon těch lidí, tak můžeme přerozdělovat do nekonečna.“

Mach by naopak preferoval spíše ekonomické řešení, které by mělo spočívat v odstranění obchodních bariér. Díky čemuž by se zlepšila ekonomická situace v dnes problémových zemích a mohla by tak zmizet jedna z příčin migrace. Jedním z důsledků současné krize by pak podle Macha mohl být i rozpad Evropské unie. „Mně se zdá, že EU pomalu končí. Že to není žádná škoda. Ale že Evropa pokračuje jako civilizační koncept,“ řekl k tomu Mach.

Pro tvrdší postup i odborníci

Razantnější přístup k problému podpořili i odborníci. Bývalý ministr vnitra Ivan Langer tak v této věci zdůraznil: „Já bych teď svolával radu ministrů a radu EU na jediné téma a to na otázku, jestli jsou Řecko a Itálie způsobilé chránit společnou hranici Schengenu? Jestli potřebují naši pomoc? Nebo jestli musíme přijmout jiná opatření, jak zabezpečíme naše hranice?“

Alexander Vondra pak zasadil celou situaci do širší perspektivy. Podle Vondry tak byl v 90. letech Západ na vrcholu svých sil. „Posledních 5 let ta situace je úplně jiná. Západ přešel do hluboké defenzivy. Rusko se nějakým způsobem alespoň v regionálním měřítku postavilo na nohy a Evropa nedělá nic jiného, než že řeší vlastní problémy,“ řekl Vondra.

Podle komentátora Martina Weisse leží část problému i v tom, jak uvažujeme o okolním světě. „Jsme opojeni představou, že existuje dějinný pokrok, který jde neustále dopředu, a my jsme na jeho špici. A nejsme ochotni si připustit, že v jiných částech světa to vidí jinak,“ řekl Weiss.

Konferenci pořádali v rámci projektu Budoucnost české pravice za laskavé podpory Nadace Hannse Seidela Mladí konzervativci. Mediálními partnery akce byl týdeník Echo24 a Svobodné fórum.

Mladí konzervativci jsou spolek, dříve občanské sdružení, mladých lidí do 35 let věku konzervativního a liberálního smýšlení. Založeni byli již v roce 1991 a dlouhodobě spolupracují s ODS. Členy Mladých konzervativců v minulosti byli například Jan Zahradil, Jiří Pospíšil nebo Ivan Langer.

Přejít na diskusi