1 Státní maturity

Bludný kruh státních maturit

Témata:

K jarním zvykům v Česku patří debata o smyslu a žádoucí podobě maturity. Střední školství musí odpovídat na výzvy nikoli průmyslové nebo sametové, ale digitální revoluce. Co to znamená? Posílit všeobecné vzdělávání.

Problém věrohodnosti

Dnešní tzv. státní maturita je svým způsobem přenošeným dítětem problémů školského systému v 90. letech minulého století. Po Listopadu vznikly soukromé střední školy, které umožnily získat maturitní vysvědčení lidem, kteří by byli dříve vehnáni do učňovského směru. Zkouška se často prostě kupovala. Potřeba zajistit jí základní věrohodnost se spojila s nostalgií po prvorepublikovém ideálu maturity jako mety vzdělanosti. Odtud pochází cíl „vrátit maturitě vážnost“.

To se potkalo s druhým problémem, který už dnes téměř vymizel z paměti, a to bylo napětí kolem přístupu na vysokou školu. Obrovský převis poptávky nad dostupnými studijními místy (na řadě oborů byl přijímán jeden z dvaceti) vedl k potřebě nějak podle objektivizovaných kritérií rozhodovat o přijímání ke studiu. Odtud poptávka po jednotné maturitní zkoušce, která by současně sloužila jako podklad pro přijímání na vysokou školu.

Co očekává společnost

Než však stát zvládl navrhnout, uzákonit a prakticky zavést státní maturitu, původní problémy se posunuly zcela jinam. Za ministryně Buzkové stát kapituloval před tlakem veřejnosti na rozšíření přístupu k vysokoškolskému studiu, změnil systém financování vysokých škol a nevratně tím otevřel stavidla masovému vysokému školství. Deklarovaný cíl, aby maturita nahradila přijímací zkoušky vysokých škol, tak ztratil smysl ještě předtím, než byla nová podoba maturity zavedena. A zatímco se léta soustředíme na to, abychom maturitě „vrátili vážnost“, ve společnosti se mezitím očekávanou metou stává alespoň bakalářský diplom.

Protože společenská očekávání i reálná funkce maturity se zásadně změnily, kdežto struktura středních škol se nezměnila skoro vůbec, je státní maturita pokusem o kvadraturu kruhu. Snaží se marně nastavit společnou laťku pro gymnázia, lycea a celou plejádu středních odborných škol.

Vývoj ekonomiky, technologií a trhu práce ukazuje na nutnost co nejkvalitnějšího všeobecného vzdělávání.

Nejistá budoucnost

Z bludného kruhu se dostaneme jen tím, že promyslíme, jakou má mít v blízké budoucnosti střední škola funkci. Je třeba počítat s prodlužující se délkou života a vývojem ekonomiky, technologií a trhu práce. Odhaduje se, že nastupující generace až pětkrát za život změní svoji profesi. To vše ukazuje na nutnost co nejkvalitnějšího všeobecného (humanitního i přírodovědného) vzdělávání. Vidíme také poptávku po dlouhodobém vzdělávání. Dost možná je to celkem racionální reakce na změny, které lidé vidí a očekávají: Kdo dnes opravdu věří tomu, že když si v patnácti zvolí „budoucí povolání“ a v osmnácti ho začne vykonávat, vydrží s tím až do důchodu? (To bude mimochodem vlastně kdy, v sedmdesáti?)

Sázka na všeobecné vzdělání

Měli bychom přijmout existující trendy, snížit počet středoškolských oborů (řada z nich nemá opodstatnění už na dnešním, natož pak budoucím trhu práce) a velmi pečlivě promyslet, zda některé profesní kvalifikace neposunout až za maturitu (na úroveň VŠ, VOŠ nebo třeba do sféry praxe a státem certifikované zkoušky).

Dnešní státní maturitní moloch stojí miliardy, ničemu nezabránil a nic nezlepšil. Vyjděme raději realitě a budoucnosti vstříc a zajistěme, aby každý dospívající získal dlouhodobě hodnotné a nosné všeobecné vzdělání, které mu umožní lépe se připravit na různé profese, jak bude během života potřebovat a chtít.

Všechny Newslettery ve formátu PDF najdete zde na webu Pravého břehu.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.