Stíhaní turečtí profesoři v Česku? Budou učit v Praze a Brně
REPRESE V TURECKU
NOVÉ
Několik tureckých vysokoškolských pedagogů, kteří v posledních měsících zažívají ve své zemi velké represe, má zájem působit na českých univerzitách. Žádosti zaznamenala Univerzita Karlova v Praze i Masarykova univerzita v Brně. Jedná se o necelých dvacet zájemců, Česko preferovaným cílem tureckých akademiků moc není. Dva profesoři už učí také na univerzitě v Olomouci.
„Masarykova univerzita již v létě avizovala připravenost hledat cesty, jak pomoci akademikům perzekvovaným v Turecku. Už tehdy jsme ale upozorňovali, že jsme schopni nabídnout pracovní pozice jednotkám akademiků, nikoliv nějakým větším počtům,“ uvedla pro server Echo24.cz Tereza Fojtová.
Zatím to vypadá, že od Nového roku by mohl na brněnské univerzitě začít působit první pedagog z Turecka. „Na Fakultě sociálních studií o pracovní smlouvě už jednají s jedním tureckým zájemcem, který by měl nastoupit od Nového roku,“ uvedla Fojtová. Nyní podle Fojtové záleží na tom, zda se podaří včas zvládnout administraci na straně zájemce, fakulty a zastupitelského úřadu ČR v Ankaře.
Počty se ale můžou v následujících měsících zvýšit, univerzita totiž vypsala program na podporu personální politiky, jehož cílem je podpořit přijímání zaměstnanců ze zahraničí. „Pro osoby v tíživé situaci, což mohou být i turečtí akademici, jsou stanoveny mírnější požadavky s tím, že jsou v takovém případě přijímáni na rok s možností prodloužení,“ dodala Fojtová. Na program je vyčleněno pět milionů korun.
Podstatně více zájemců má Karlova univerzita v Praze. „Univerzita Karlova zaregistrovala od července 2016 celkem 18 žádostí od tureckých akademiků,“ řekl serveru Echo24.cz Václav Hájek z Karlovy univerzity, podle kterého nyní probíhají jednání mezi jednotlivými fakultami a tureckými žadateli.
Možnost vyučovat nabídli tureckým akademikům také Palackého univerzita v Olomouci. Zde nyní působí dokonce dva turečtí vysokoškolští profesoři – první je historik, druhý je odborník na politické systémy blízkovýchodních zemí a válku v Sýrii.
Podle ministerstva zahraničí ale velký zájem ze strany tureckých akademiků není. „Náš zastupitelský úřad v Ankaře, ani generální konzulát v Istanbulu nebyly v posledních měsících ze strany tureckých vysokoškolských učitelů požádány o pomoc,“ sdělila serveru Echo24.cz Michaela Lagronová z resortu zahraničí. Zvýšené počty žadatelů o udělení mezinárodní ochrany z Turecka, a to nejen z řad tureckých pedagogů, ale i z jiných skupin obyvatelstva, nezaznamenalo ani ministerstvo vnitra, jak potvrdila Hana Malá.
Od poloviny června zažívají vysokoškolští pedagogové v Turecku zlé časy. Na tisíce z nich dolehly čistky, které následovaly po nezdařeném pokusu o převrat. Pomoc tureckým profesorům přislíbil ministr pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i některé české univerzity.
Poslední zprávy o represích přišly v polovině listopadu, kdy turecká prokuratura nařídila zadržet 103 vysokoškolských učitelů z istanbulské techniky, protože je podezřívá z napojení na duchovního Fethullaha Gülena. Právě jeho turecká vláda viní z vyvolání neúspěšného převratu.
