TÝDENÍK ECHO

Vondra: Doufám, že aféra bude i lekcí pro amerického velvyslance

ROZHOVOR

Témata: ,

V celém příběhu, kdy vláda vyměnila pětici Čechů zadržovaných v Libanonu za Alího Fajáda a jeho komplice, které žádaly Spojené státy americké vydat kvůli podezření z terorismu, je nejhorší veřejné propírání detailů, jak stát obchoduje se zločinci. Nejvíc nás ohrožuje informace, kolik byla vláda ochotna zaplatit za dvě dívky unesené v Pákistánu. Tajné služby nebo politici ji podle zkušeného diplomata Alexandra Vondry vynesli proto, aby překryli svůj amatérismus v případu Fajád.

Jak měla česká vláda reagovat poté, co už ta pětice upadla do zpravodajské léčky a byla v Libanonu zadržena?

Když už se dostanu do takové situace, musím se snažit z toho vyjít s maximálně čistou kůží. Když už vím, že jsem udělal velký průšvih, nesmím začít vršit na něj další. Přesně to se vládě bohužel stalo. Přinejmenším se musím snažit hrát o čas. Představa, že těch pět zadržovaných v Libanonu bylo bezprostředně ohroženo na životě, když tady v pankrácké věznici seděl Alí Fajád, je dost naivní. Fajád měl pro libanonský Hizballáh podstatně větší cenu než všech těch pět dohromady. Dalo se dál držet Fajáda v pankrácké věznici, nepouštět ho ani ho Američanům nevydávat, a zároveň se s partnerskými zpravodajskými službami bavit, jestli se ta situace nedá řešit jinak než totálním stažením ocasu, ke kterému v posledních dnech došlo.

Stal se v Evropě za posledních pětadvacet let podobný lapsus? Jak velký je to průšvih?

Průšvih je to obrovský. Navíc ve spojení s těmi obrovskými úniky informací z prostředí tajných služeb. Vezměme si jednu věc, která s tím souvisí: loni se dostaly na svobodu ty dvě ženy, které byly unesené v Pákistánu. V těchto dnech se dostala na veřejnost informace (přinesl ji časopis Respekt – pozn. red.), kolik se za ně platilo. Ven se dostala jen proto, aby si zpravodajské služby zlepšily své renomé, že dokážou někoho z ciziny dostat domů. Nejen to, ven se dostala i informace o maximální částce, kterou byla česká vláda ochotná zaplatit. Nejen těch konečných šest milionů dolarů, které se zaplatily. Ale i ten limit deseti milionů dolarů. Jaký je náš vzkaz světovým teroristům? Zaprvé: Češi jsou takoví trumberové, že nalezou do první léčky, kterou jim někdo připraví. Zadruhé: jsou ochotni zaplatit i daleko vyšší částky, než zaplatili doposud, aby takovou situaci co nejdříve vyřešili. To je pozvánka k tomu, když někdo chce vydělat majlant a chce ho vydělat velmi rychle – měl by unést a zajmout nějakého Čecha. Tady nebo kdekoliv v zahraničí. To je neuvěřitelné, takovéto úniky informací se nedějí nikde. Myslím, že je nutné pohnat ty lidi k zodpovědnosti.

Koho je potřeba pohnat k zodpovědnosti? Ten text v Respektu, kde se detaily o platbě odhalují, se odvolává na nejmenovaný zdroj z bezpečnostní rady státu a na nejmenované spolupracovníky ministra spravedlnosti Pelikána. Působí to snahou odpoutat pozornost od Fajáda k těm dvěma zachráněným dívkám...

Nejde jen o to, odvést pozornost od Fajáda, hlavně je to snaha ukázat, jak se vláda umí o své občany dobře postarat. Je to klasicky babišovský manévr. PR operace, která se z toho snaží vytěžit okamžité zisky bez ohledu na středně- a dlouhodobé následky. A ty budou strašlivé. Jak už jsme se bavili: budeme vydíratelní zločinci a teroristy a nikdo ze spojeneckých tajných služeb s námi nebude chtít spolupracovat. Mám podezření, že babišovská část vlády z toho chtěla vytěžit popularitu. A doufám, že je to i lekce pro amerického velvyslance, který se tu rok choval jako Babišův velký přítel a neváhal ho navštěvovat na party v Čapím hnízdě.

Celý rozhovor si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku ECHO

 

Z nového čísla Kdo a proč ho chtěl odstranit? Dezinformace, která málem zničila policejního prezidenta

Echo týdne: Chyba made in USA ● Téma: Ohrožení prosperity přichází ze slábnoucího Německa ● Komentář: Nejsme jen protestní strana ● Komentář: Jak zkazit dobré vztahy v Evropě ● Rozhovor se Zbyňkem Stanjurou: Babiš se porazit dá. A ani ho nemusíme démonizovat ● Salon: Co nás dělí od Rakouska? Sto tisíc uprchlíků ● Kam kráčí Česko podle Pavla Švandy: Vlnobití současná i budoucí ● Umění a kritika: Obcování s pamětí ● Recenze: Dýchaj, dýchaj, Mordechaj ● Kulturní tipy ● Postavy: Lionel Shriverová se zastává postav ● Styl ● Podceňovaný a Přeceňovaný: Bohuslav Sobotka vs. Matěj Stropnický ●Technologie ● Aplikace ● Auto

Nový člověk z rudé řeky Padesát let od čínské "kulturní revoluce". Na běsnění Maových gard se skrz prsty dívali i zdejší komunisté
Vůbec nejkrásnější chvíle je na konci představení S Miloněm Čepelkou o 50. výročí Divadla Járy Cimrmana, vzdělanosti publika a společném hraní se synem

Přejít na diskusi