NOVÉ

Ministerstvo financí obchází zákon, online pokladny finišují

Zakázka bez výběrového řízení

Témata: , ,

Posílit ministerskou kontrolu občanů, aby se lépe vybíraly daně, a naopak vyloučit veřejnou kontrolu, když ministerstvo vybrané peníze utrácí. Pod tímto heslem se připravuje systém online pokladen, známý také pod zkratkou EET, který má být spuštěn v únoru.

Ministerstvo financí poslalo počátkem srpna vládě dokument, jak financovat systém, který umožní finančním úředníkům kdykoli zjistit, co podnikatelé a živnostníci právě zákazníkům účtují. Z dokumentu vyplývá, že stratég zavádění pokladen, ministr financí Andrej Babiš hodlá obejít zákon o veřejných zakázkách s neobvyklou důsledností.

Fakticky to znamená, že technické vybavení a provoz systému budou zajišťovat soukromé firmy, které zakázku dostanou bez výběrového řízení.

Materiál připomíná, že Generální finanční ředitelství vyzvalo prvního července nedávno založený státní podnik s názvem „Státní pokladna Centrum sdílených služeb“, aby zajistilo provoz informačního systému online pokladen na pět a půl roku s předpokládanou cenou 982 milionů bez DPH.

Tento krok vláda schválila už v červnu, teď však Babiš avizuje další postup. „V současné době probíhají výběrová řízení na subdodavatele informačních a komunikačních technologií projektu EET,“ stojí v dokumentu. Fakticky to znamená, že technické vybavení a provoz systému budou zajišťovat soukromé firmy, které zakázku dostanou bez výběrového řízení. Obdobné zakázky minulých vlád kritizovalo Babišovo hnutí ANO v kampani před parlamentními volbami v roce 2013.

Tajné subdodávky

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec hájí postup ministerstva s tím, že „všechny nákupy technologií a služeb ze strany podniku Státní pokladna probíhají dle znění zákona o veřejných zakázkách. Stejným způsobem bude postupováno i v případe projektu EET.“

Ve skutečnosti Babišův úřad zákon při miliardové zakázce důmyslně obchází. Kdyby chtělo zakázku zadat samo ministerstvo nebo podřízené Generální finanční ředitelství, musely by vypsat veřejnou soutěž. Tomu se vyhnuly tím, že zakázkou pověřily státní firmu Státní pokladna. Ta sice nedokáže požadavky splnit, potřebné části zakázky však svěří soukromníkům. Státní pokladně nikdo nebrání, aby na subdodávky vypsala veřejnou soutěž, může však bez jakékoli soutěže oslovit libovolnou firmu.

Tento postup umožňuje utajit před veřejností jakoukoli informaci o veřejné zakázce.

Státní podnik druhou variantu nevylučuje. „Všechny potřebné dodávky technologií a služeb budeme pořizovat plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách,“ odpověděla ředitelka marketingového oddělení Jana Venclíková na opakovaný dotaz, jestli na subdodávky vyhlásí veřejnou soutěž. Vtip je v tom, že zákon o veřejných zakázkách stanovuje pro subdodávky jediné pravidlo, totiž nahlásit významnější dodavatele.

Státní pokladně ani nezbývá jiná možnost, než oslovit subdodavatele bez soutěže. Mluvčí Žurovec tvrdí, že zadání pro subdodávky se teprve připravují, podle ministerského hlášení na vládu však bude o subdodavatelích rozhodnuto už do konce srpna.

Tento postup umožňuje utajit před veřejností jakoukoli informaci o veřejné zakázce. Mluvčí například odmítá odpovědět na otázky, kolik subdodávek státní podnik chystá, nebo jak velkou část zakázky zajistí subdodavatelé. „Formou subdodávek bude Státní pokladna pořizovat nezbytné části infrastruktury. Z pohledu služeb předpokládáme, že formou subdodávek bude řešena minoritní část projektu,“ vysvětlil bez dalšího upřesnění. Nevyloučil tak, že subdodávky překročí polovinu zakázky.

Když státní instituce nakupují unikátní zboží či služby od jediného dodavatele, zpravidla nechávají zpracovat nezávislou firmu expertizu, která předem hodnotu zakázky ocení. Tím se ministerstvo financí nezdržuje: „Státní pokladna disponuje dostatečnými odbornými kapacitami, které průběžně mapují ceny těchto služeb,“ uklidňuje mluvčí Žurovec.

Jak se obcházelo za minulých vlád

Zadání zakázky na online pokladny do určité míry upomíná na nejznámější případ obcházení zákona o veřejných zakázkách, dodávku IT systému na výplatu sociálních dávek z roku 2011. Ministerstvo práce tehdy obešlo zákon o veřejných zakázkách tím, že zadalo půlmiliardovou zakázku bez soutěže jako součást rámcové smlouvy s firmou Fujitsu na dodávky produktů softwarové firmy Microsoft. Pozdějšími dodatky zakázka překročila dvě miliardy. Nakonec ji však zrušil antimonopolní úřad a antikorupční policie obvinila jejího organizátora, bývalého ministerského náměstka Vladimíra Šišku, kterého podezírá z dohody s IT firmami.

U zakázek na online pokladny není rozhodnuto, kdo bude inkasovat nejvíc peněz. Z ministerstva financí zatím unikly informace o objednávce na supervizi celého projektu za 200 tisíc, kterou dostala v lednu jako malou zakázku firma BDO IT. Jeden z majitelů BDO IT Miloslav Rut je přitom bývalým spolupracovníkem současného šéfa IT odboru ministerstva financí Miroslava Hejny i šéfa podniku Státní pokladna Hanuše Weisla. Státní pokladna ještě dostala další dvě zakázky na přípravu softwaru pro online pokladny celkem za 43 milionů, přitom žádné informace o případných subdodavatelích nezveřejnila.

Čtěte také: Češi, sbírejte účtenky a vyhrajte! Chorvati pomáhají Babišovi

Bude podpora online pokladen za 130 milionů takhle směšná?

Přejít na diskusi