Prodá vláda ropné firmy? Ve hře zájmy Babiše, Zemana i J&T

Hlavní politicko-mocenský obchod se po konci stamiliardového tendru na nové bloky atomové elektrárny přesouvá z energetiky do ropného byznysu. Polský PKN Orlen, ovládající Unipetrol a Českou rafinérskou, tlačí na vládu, aby mu prodala podíly ve strategických firmách Čepro a Mero. Výměnou za to by stát vstoupil do silně ztrátové České rafinérské. Právě záchrana rafinérie je podstatou celého obchodu. Ten je atraktivní pro PKN Orlen, ale nevýhodný pro stát. Motivací je právě obava ze ztráty stovek míst v rafinérském byznysu. Po OKD tak Sobotkova vláda chystá další záchranu průmyslu.

Záchrana rafinérií

PKN Orlen tlačí na vznik společného ropného holdingu. Stát by do něj podle jejich představ měl vložit strategické a dobře vydělávající Čepro (v roce 2012 mělo zisk 642 milionů korun) a Mero (se ziskem 371 milionů). Čepro dominantně přepravuje, skladuje a zajišťuje strategické zásoby ropy, mimo jiné i pro Správu státních hmotných rezerv. Je také hlavním místem, kde se do nafty a benzínu přimíchávají povinná biopaliva. Mero je jediným přepravcem ropy v zemi. Provozuje českou část ropovodu Družba, ropovod IKL a od roku 2012 má také podíl v TAL. Po spojení do kompletního ropného řetězce by vznikla zisková firma.

Do této transakce tlačili Poláci i další rafinerie (od maďarského MOL po ruský Lukoil) už Nečasovu vládu. Těsně před jejím pádem měl tehdejší ministr Martin Kuba připravený projekt ropného holdingu přesně podle představ PKN Orlen. Ten teď oprášil jeho nástupce Jan Mládek a intenzivně o něm, stejně jako ministr financí Andrej Babiš, s Poláky vyjednává. Ve hře je i měkčí varianta, že by se Mero, Čepro a Česká rafinérská propojily jen výhodnějšími obchodními smlouvami, které by umazaly ztráty rafinérie.

Přípravy ropného holdingu jedou naplno ve vládní režii. Nikoliv PKN Orlen, ale ministr průmyslu Jan Mládek oznámil v pondělí agentuře Reuters, že Poláci jednají s italskou rafinérií Eni o koupi jejího podílu 32,4 procenta v České rafinérské. Pokud by obchod dotáhli, stal by se Poláky ovládaný Unipetrol stoprocentním majitelem České rafinérské a nikdo by je neomezoval v plánu vložit ji do společného ropného holdingu se státem. Unipetrol už začátkem roku koupil od firmy Shell jejích 16 procent.

U manévru v Unipetrolu se potkávají zájmy hned několika důležitých hráčů v politice a byznysu. A spojuje je společná motivace na vzniku polostátního holdingu. Ochranu pracovních míst a záchranu rafinérie přikrývají individuální zájmy.

Babišova miliarda z Čepra

Kdykoliv je řeč o Unipetrolu a vládě, je na prvním místě potřeba zmínit ministra financí Andreje Babiše. Právě jeho úřad vykonává akcionářská práva v Čepru i Meru, které stát ze sta procent vlastní. PKN Orlen je pro Babiše důvěrně známou firmou. Byl jejich privatizačním partnerem, když v roce 2004 od vlády Stanislava Grosse kupovali Unipetrol, včetně České rafinérské.

Pak se ve zlém rozešli. Až 24. ledna 2014, tedy pět dní před nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí, definitivně skončily jejich deset let se táhnoucí soudní a arbitrážní spory. Ve čtyřech arbitrážích žádal Babiš po Polácích bezmála 20 miliard korun za to, že nedodrželi předprivatizační dohodu a neprodali mu z Unipetrolu společnosti Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol. Arbitři uznali Babišovi jen necelé dvě miliardy. Ve sporech ho zastupoval dobrý přítel premiéra Bohuslava Sobotky právník Radek Pokorný, který pracoval i pro privatizátory OKD.

Prezidenta a šéfa ANO spojuje chemie

Babiše pojí velmi důležité vztahy i s Čeprem, které je klíčovým zákazníkem pro jeho firmy Preol, Ethanol Energy a Primagra. Ty vyrábí biopaliva, jenž se povinně mixují do benzinu a nafty, na základě zákona, který si Andrej Babiš vylobboval. Právě v Čepru se biosložky přimíchávají. Od Agrofertu loni nakoupilo za více než miliardu. Biopaliv je na českém trhu přebytek a role Čepra je v obchodech zásadní.

Andrej Babiš si tedy jistě velmi dobře ohlídá, za jakých podmínek stát do nového ropného holdingu Poláky pustí. Pokud by nový podnik skutečně vznikl, nejdůležitější částí Unipetrolu zůstanou firmy, které ještě před pár měsíci Babiš po PKN Orlen vymáhal u arbitráží. Nebude kompenzací za vstup do Mera a Čepra nějaká kompenzace Agrofertu? Babišovy chemické aktivity příštích měsíců je potřeba velmi pečlivě sledovat. Střet zájmů je v případě PKN Orlen a Čepra tak obrovský, že by se měl ministr financí okamžitě vyloučit z jakýchkoliv vyjednávání a odevzdat výkon akcionářských práv v ropných firmách některému z vládních kolegů.

Zájem na dotažení ropného obchodu může mít i prezident Miloš Zeman. PKN Orlen úzce spolupracuje s ruským Lukoilem, jehož českou pobočku vede šéf poradců prezidenta Martin Nejedlý. Prokremelský Lukoil podepsal s Orlenem letos v lednu nový kontrakt na dodávky paliv na polském trhu za více než 15 miliard korun. Nejedlý podle dostupných informací lobbuje za zájmy Poláků v obchodu s Čeprem a Merem.

Právě ropný byznys může být pro protřelé politické obchodníky Andreje Babiše a Miloše Zemana jedním z motivů jejich nynějšího politického přátelství a komplimentů.

A co na to J&T?

Pak je tady skupina J&T, která v polovině března oznámila, že se stala druhým největším akcionářem Unipetrolu. Přes firmu Paulinino Limited drží 23,7 procenta akcií Unipetrolu. PKN Orlenu patří 63 procent, zbytek se obchoduje na burze. Finančníci z J&T se zatím tváří, že jim jde hlavně o to dostat se jako významný akcionář do dozorčí rady a zatlačit tam na výplatu dividend z dosud nerozděleného zisku minulých let. I pro ně je ale výhodné, kdyby stát vytvořil s PKN nový ropný holding. S Poláky nemají zrovna nejlepší vztahy. Větší počet akcionářů by omezil jejich dominanci a J&T by snáz prosazovala své zájmy.

U velkého ropného obchodu bude hrát důležitou roli i to, jak ho budou aktéři servírovat veřejnosti. Bude zajímavé sledovat, jak budou motivace klíčových hráčů interpretovat Babišova média v čele s MF DNES a Lidových novin, a jak je bude podávat Blesk nebo Reflex z vydavatelství Ringier, který si pořídil jeden z hlavních akcionářů J&T Patrik Tkáč s Danielem Křetínským z Energetického průmyslového holdingu.