1 Týdeník Echo

Klopýtání po rovině. Mýty a realita úspěšnosti této vlády

ANALÝZA

Vláda se rozpadla a je to škoda, protože byla tak úspěšná. Na tom se shodnou všechny tři vládní strany i prezident republiky. Teď jde ještě o to, jestli mají pravdu. K dispozici jsou efektní argumenty. Česko má nejméně nezaměstnaných v Evropě, zároveň veřejné finance v druhém nejlepším stavu po Lucembursku. Existují však i další interpretace. Prosperita není zásluhou vlády, ale důsledkem pravidla „stoupající příliv zdvihá všechny lodě“, o němž mluvil už americký prezident John F. Kennedy. Podle třetího výkladu zakrývá zdánlivý vzestup neblahou skutečnost, že se prohlubují a betonují základní nedostatky hospodářského života.

Článek byl publikován v Týdeníku Echo. Jeho celou verzi si můžete přečíst na stránkách EchoPrime.

Propagovat úspěchy vlády se snaží v první řadě Andrej Babiš a jeho marketingový tým. „Česká republika je podle zprávy Eurostatu z 24. dubna ve veřejných rozpočtech druhá nejlepší v Evropě za Lucemburskem,“ připomíná v řadě rozhovorů jako důkaz, že tak kvalitního ministra financí Česko nikdy nemělo. Proč ho tedy vyhazují z vlády?

Neexistuje zpráva Eurostatu o tom, že Češi mají druhého nejlepšího ministra financí. Statistici z Bruselu však vydali data, z nichž je možné k takovému závěru dojít. Český rozpočtový přebytek dosáhl 0,6 % a byl v rozpočtově najednou disciplinované EU sedmý nejvyšší. Zároveň se podařilo snížit dluh na 37,2 % HDP, tedy na čtvrtou nejnižší úroveň v Evropě. Očividně lepší parametry mělo opravdu jen Lucembursko. Dalo by se ještě diskutovat, jestli nemá lepší bilanci Estonsko s nejnižším dluhem vůbec a desátým nejvyšším přebytkem, případně Švédi s velmi podobnými parametry. V každém případě patří Češi pod ministrem Babišem při správě veřejných financí k současné špičce a z určitého pohledu opravdu druzí jsou.

Primátem v nezaměstnanosti se zase nejčastěji chlubí premiér Bohuslav Sobotka. Loni v průměru dosahovala čtyř procent, což bylo opravdu nejlepší číslo v celé EU těsně před Německem. Proto mohl premiér minulé úterý říci: „Před třemi lety jsme sestavili vládní koalici. Naše koalice měla za cíl dát zemi znovu do pořádku. Díky tvrdé práci a dobrému fungování vlády se nám podařilo většinu závazků splnit. Změnili jsme stav společnosti k lepšímu,“ uvedl na začátek projevu, při němž oznámil svou demisi.

Proč jen se musela ta skvělá vláda rozpadnout? napadne prostého občana, případně cizince, který čerpá informace o práci vlády výhradně z úst jejích představitelů. Důvodem rozpadu může být, že práce kabinetu tak úplně skvělá není.

Babišovy a Sobotkovy superlativy lze snadno relativizovat. Nejjednodušší cestou je srovnání s tím, čeho dosáhli ve zmíněných disciplínách jejich předchůdci, tedy ministr financí Miroslav Kalousek a premiér Petr Nečas v letech 2010 až 2013. V boji proti deficitu byl Kalousek úspěšnější než Babiš. Přebíral rozpočet v období krize, kdy byl schodek přes pět procent a třináctý nejhorší v EU. Brutální úspornou politikou snížil schodek i v krizových časech na jedno procento. Tím dosáhl už v roce 2013 na sedmé místo v Evropě, kterým se dnes chlubí jeho nástupce. Babišovo zlepšení je v tomto směru skromnější. Rovněž nízký státní dluh nezařídil současný ministr. Tradičně je v Evropě pátý až sedmý nejlepší a na čtvrté místo se dostal zásluhou vedlejších vlivů, třeba neschopností vlády investovat.

Ani nad malou nezaměstnaností není nutné jásat, protože opět vychází z tradičně nízkého počtu lidí bez práce. Je pravda, že při nástupu Sobotkovy vlády měli nižší nezaměstnanost Němci, Rakušané a Malťané, a ty jsme tedy předběhli. To však nemusí nutně svědčit o tom, že byla vládní politika bůhvíjak skvělá, ale třeba o tom, jak se nezaměstnanost počítá. O pracovní nabídce v jednotlivých zemích mnohem spíše svědčí údaje Eurostatu o zaměstnanosti. I tam patří Češi k evropské špičce, když jim patří sedmé místo s výsledkem, že pracuje 72 % práceschopného obyvatelstva. Proti roku 2013 se pozice zlepšila o dvě místa, když jsme přeskočili Rakušany a Finy. Podíl pracujících se v uplynulých letech zvyšoval, ale tento nárůst byl třeba v jiných zemích Visegrádu rychlejší. Pracujících přibývalo i v krizových dobách, když vládl coby ministr práce Nečas. Tehdy si Češi v podílu zaměstnaných lidí polepšili o tři místa.

Obraz výkonné Sobotkovy vlády se zvláště šikovným Babišem postavený na dvou superlativech nevystihuje skutečnost. Klidně se může vyprávět o mimořádně schopných politicích, kteří převzali rozvrácenou zemi, jen se po té skvěle vykonané práci zbytečně rozhádali. Příběh je však méně věrohodný než historka o Nečasovi a jeho týmu, který převzal zemi v těžkých krizových dobách a nastavil ekonomice nový směr, v němž pak pokračovali nástupci ze Sobotkova kabinetu. Žádný výrazný vládní motiv k politice nastavené roku 2010 nepřidali, změnili jen kosmetické minimum typu zvýšení minimální mzdy a předvolební valorizace důchodů.

Rostoucí a zachmuřený

Výkřiky o skvělém rozpočtu a bezvadných poměrech na trhu práce plní kromě oslavy Sobotkovy vlády další úlohu: odvádějí pozornost od toho, co se děje ve skutečnosti. Práce vládních statistiků ze všeho nejvíc připomíná román Hermanna Hesseho Hra se skleněnými perlami, popisující chování kulturních elit v blíže neurčené budoucnosti. Učenci z románu provádějí složité výpočty a úvahy, které už nemají nic společného s realitou, o to lépe se však s jejich pomocí daří dokázat, že žijeme v ideálním světě.

Pomocí údajů vytržených ze souvislostí se dá tvrdit, že Sobotkova vláda ještě před svým rozpadem zajistila zemi stabilitu a otevřela novou prosperitu, neodpovídá to však zkušenosti značné části občanů. Každý rozumí hojně citovanému povzdechu herce a hospodského Tomáš Hanáka z rozhovoru pro Respekt: „Pokud jsem něčeho vzor, tak leda občana, který bez ohledu na rostoucí HDP stále zachmuřeněji hledí do budoucna,“ prohlásil. V každém případě jde o jiný pocit než nadšení z nové prosperity a skvělých vyhlídek do budoucích let.

Přečtěte si pokračování článku na EchoPrime.

Děti na objednávku Posouvání hranic: Náhradní mateřství, výroba dětí na zakázku. Smíme všechno, co umíme?
Jsme poslední romantici Sochař a malíř Jaroslav Róna o židovských předcích, svých souputnících i dávných civilizacích

Hesla:

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.