Proč firmy nedostanou úvěr na ziskové projekty

Společnost Alberta Oil se pustila do objasňování příčin, proč společnosti zabývající se i tak potřebnými a ziskovými projekty, jako je těžba a zpracování ropných písků nemohou získat půjčky na slibné a v dlouhodobém měřítku ziskové projekty.

Je to hlavně proto, že tyto projekty – jako např. vrtání v hlubokém moři, nebo výstavba cest a úpraven na nových ložiscích – jsou čím dál dražší a s návratností investic je nutné počítat nejdřív za pět nebo šest let. Firmy, které provádějí složité operace někde v divočině, si za to dávají dobře zaplatit a zároveň i státy žádají na těžařích čím dál vyšší odvody.

Půjčky na těžební projekt jsou dnes tak velké, že majitelem firmy se de facto stane banka. Ta jednak tomuto druhu podnikání příliš nerozumí, jednak do jejího chodu mluví příliš mnoho skeptických bankéřů nasměrovaných na krátkodobý zisk. Často přitom mají pravdu, protože mnoho drahých důlních a těžebních podniků prostě selhává. Asi se musíme smířit s tím, že žijeme ve světě krátkodobých investic a obecné nejistoty dlouhodobých projektů.

Co by za této situace znamenala krize například z nedostatku ropy? Během 3-6 let by se podařilo otevřít nová ložiska, ale než by k tomu došlo, tak by zřejmě panoval cenový chaos. Příprava k těžbě by pravděpodobně byla velice nákladná, takže i po zklidnění situace by si surovina udržovala vysokou cenu. Tuto situaci bych četl jako uklidňující – ano problémy jsou a pravděpodobně ještě větší nastanou, ale systém má přeci jenom určitou mez pružnosti a schopnost se s krizemi různého typu vyrovnávat.