1

Zelená germanizace jaderného spojence Česka

Témata: , ,

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron si v rámci své politiky pro každou cílovou skupinu něco vybral za ministra životního prostředí ekologického aktivistu Nicolase Hulota. Ten neztrácí čas a ohlašuje zásadní obrat v energetické politice, podle nějž by se Francie měla stát ekologicky nejčistší zemí Evropy. Půjde se na to hned po několika liniích.

Už do roku 2022 by měla být výrazně omezena výroba energie z uhlí. Do roku 2040 budou kompletně zakázány spalovací motory u aut. Nahradit by je měly elektromobily nebo alespoň hybridní vozy. Začne se zákazem vjezdu aut se spalovacími motory do center větších měst. Paříž už má dnes plán zakázat vjezd dieselů. Postupně se bude pokračovat až k úplnému zákazu spalovacích motorů.


Hulot poukázal na to, že automobilka Volvo už představila plán, kdy její auta zcela opustí spalovací motory a každý jejich agregát bude mít nějakou formu elektromotoru – ať už v hybridní, nebo v čistě elektrické verzi. Tento vzor by si podle Hulota měly za svůj vzít všechny automobilky světa, včetně těch francouzských, které dnes prodávají 95 procent produkce aut jen se spalovacími motory. Pro ně by to však podle Hulota neměl být problém, protože už dávno oznámily nástup elektrifikovaných modelů v mnohem kratším časovém horizontu, než je rok 2040, který Macronův ministr vyhlásil jako metu.

Francie, která je známá velmi starým vozovým parkem, kdy na vesnicích jezdí většinou auta dvacet a více let stará, nastavila navíc plán pobídek – země bude dotovat nákup nových čistějších vozidel. Postupně by se takové pobídky měly přeorientovávat na ekologická hybridní a elektrická auta.

Ještě razantnějším obratem je ústup od jaderné energetiky, v níž je Francie technologickým lídrem a evropskou jedničkou. V Evropské unii se jádro v průměru na celkové spotřebě podílí 27 procenty. Ve Francii to loni bylo skoro 76 procent. U nás 33 procent, na Slovensku 55 procent. Macron už ve svém volebním programu slíbil snížení tohoto podílu na 50 procent. Hulot teď oznamuje, že do roku 2025 by mělo být zavřeno 17 ze současných 58 atomových reaktorů.

Francie byla dlouhodobě hlavním evropským advokátem atomové energie. Tlačila na to, aby se energetická politika stavěla nikoliv na podpoře zdrojů obnovitelných, ale bezemisních, do nichž by se vedle těch obnovitelných počítal i plyn a jádro. Jádro se dnes na celkové spotřebě ze zdrojů bez emisí podílí zhruba polovinou.

Francie si jako jediná země Evropy drží technologickou kompetenci ve stavbě jaderných elektráren. V této chvíli se v Evropské unii staví dvě. Jedna ve finském Olkiluotu a druhá v britském Hinkley Point. Obě staví francouzská Areva. V Británii elektrárnu přímo vlastní francouzská státní energetická Électricité de France spolu s čínskou CNG.

Právě díky atomovým blokům mají Francouzi jednu z vůbec nejnižších cen elektřiny pro domácnosti i podniky z celé Evropské unie. Rodiny platí za jednu kilowatthodinu 17,1 eurocentu. Průměr osmadvacítky je 20,9 centu. Českou domácnost přijde elektřina na 14,2 centu. Při porovnání rozdílné úrovně cen a platů sebere Francouzům účet za elektřinu podstatně menší část rodinného rozpočtu než Čechům.

Dramatický je ale hlavně rozdíl mezi účtem ve Francii a v Německu, které se rozhodlo stát nejčistější zemí Evropy už před lety. Urychlení odstávky atomových elektráren ohlásila kancléřka Angela Merkelová zbrkle po havárii elektrárny po tsunami v japonské Fukušimě v roce 2011. V Německu platí rodina za jednu kilowatthodinu 29,5 centu. Skoro dvakrát víc než Francouzi. Po Dánech nejvíc z celé Evropské unie.

Vysoké účty mají mimo jiné proto, že všechny dotace na obnovitelné zdroje musí odvést místo firem, které jsou od nich osvobozeny, aby se i při zelené energetice udržela konkurenční schopnost německého průmyslu. Jinak by ji dotace na soláry a větrníky zničily.

Také u firem osvobozených od ekopoplatků ale platí podnikatelé v Německu 14,9 centu, zatímco Francouzi 8,9 centu. České firmy stojí elektřina 7,3 centu.

Výprava po německé zelené stezce znamená, že ve Francii někdo ty účty za drahou elektřinu bude muset zaplatit. Možnosti jsou jen tři a všechny přináší snížení životní úrovně. Buď budou platit lidé přímo v účtech za elektřinu, nebo se to hodí do firemních účtů, čímž se výrazně oslabí konkurenční schopnost francouzské ekonomiky. Třetí možností je, že zelené energie bude dotovat stát přímo z daní. Ty peníze pak budou ve Francii trpící chronickým nesouladem mezi příjmy a výdaji státu chybět jinde. Marketingový expert Emmanuel Macron bude muset vymyslet nějakou cestu, jak Francouzům oznámit, že v rámci politiky nejčistší země Evropy sníží životní úroveň.

Pro nás má Macronův výlet po německé zelené stezce zásadní význam. Jaderná energetika byla dosud jednou z hlavních os společných zájmů mezi Paříží a Prahou. Ve chvíli, kdy se téměř všechny politické strany shodují na tom, že je potřeba postavit nové jaderné bloky, je obrat ve Francii velkým zásahem do těchto úvah.

Čtěte také: Češi mají jádro rádi. Temelín by spíše dostavěli

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.