ANALÝZA

Vlastenka Karla chce vymést církev z Hradu

Nejcitlivější terč ministryně Šlechtové

Témata: , ,

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) patří mezi nejméně známé členy vlády, není proto divu, že hodně dbá na sebeprezentaci. Návštěvníci webových stránek ministerstva tak mohou narazit na videa nazvaná „Minuty s Karou Šlechtovou“, v nichž ve stylovém prostředí (třeba uvnitř rozestavěného domu) vysvětluje novinky chystané jejím úřadem. Netradičně aktivní je na sociálních sítích, na Facebooku například hbitě odpovídá na komentáře ke svým statusům, což u ministrů není právě zvykem.

Šlechtová ale ví, že politik se do paměti nezapíše složitou, i když věcnou a důležitou agendou, jako je novela stavebního zákona nebo integrovaný regionální operační program, nýbrž přímočarým, jednoduchým a pokud možno konfliktním tématem, které dokáže při správném nadhození zabrat takřka automaticky. A tak se z ministryně pro místní rozvoj stala bojovnice proti církevním restitucím na Pražském hradě.

Minulý týden se Šlechtová v rozhovoru pro zpravodajský web TN.cz ohradila proti navrácení několika hradních budov církvi. „Je to symbol české státnosti! Nedokážu si představit, že by patřily někomu jinému,“ prohlásila. Ještě víc si přisadila na svém oblíbeném Facebooku: „Ano! Myslím si, že Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol náš, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoli budovy na Hradě měly být vráceny církvi. (…) S tím se neztotožňuji ani jako občan ČR a vlastenec,“ napsala na Facebooku a potvrdila, že se pustí do přípravy „speciálního zákona“, jenž by katolíkům majetek na Hradě prostě zapověděl.

Asi ne náhodou se prohlášení Šlechtové objevilo nedlouho po tříkrálovém obědě prezidenta Miloše Zemana s kardinálem Dukou, na kterém se dolaďovala dohoda mezi Hradem a církví o vydání několika domů za Svatovítskou katedrálou a kláštera svatého Jiří. Český katolický primas se drží strategie „ustupuj, dokud to jde, jen když z toho vyjde aspoň něco a církev nebude v médiích za nenažrance“. To ostře kontrastuje s přístupem jeho předchůdce kardinála Miloslava Vlka, který bral otázku restitucí vždy jako principiální záležitost.

Duka se po svém nástupu nejen vzdal dlouholetého sporu o katedrálu, uzavřel dohodu s tehdejším prezidentem Václavem Klausem a stáhl stížnost od Ústavního soudu, posléze začal couvat také před Zemanem. Kvůli tomu rozhněval nejen Vlka, ale i církevní advokáty, kteří nyní brousí zbraně na soudní spory o zamítnutých restitučních výzvách a kardinálův defétismus vnímají jako nebezpečný úkrok mimo právo. Kdyby se totiž církev spolehla na soudy, získala by ve finále určitě víc. Zaplatila by za to však dalším poklesem obliby, což je pro Duku ta horší varianta.

Bohoslužba ‚za Zemana‘. Duka ji sloužil přímo v Lánech

Dohoda mezi Hradem a katolickou církví má být podepsána do konce ledna. Proč do ní chce Šlechtová házet vidle, když je výhodná pro stát (například Bazilika sv. Jiří, jedna z nejstarších sakrálních staveb v Čechách, zůstane státu), je na první pohled záhadné? I čistě věcně je speciální zákon o ponechání areálu Pražského hradu střela úplně mimo. Nejen kvůli tomu, že by se pravděpodobně dostal do rozporu s restitučním zákonem, který až na jemnou korekci posvětil i Ústavní soud, ale je to také praktický nesmysl – například Lobkovický palác byl dávno vrácen šlechtickému rodu.

Církevní restituce se naposledy „hrály“ před volbami. Potom na ně postupně zapomněli i jejich zavilí odpůrci, sociální demokraté. Účast lidovců v koalici znamená nepsané pravidlo: na už rozběhnuté vracení majetku církvi se nesahá. Šlechtová chce nyní toto tabu prolomit a vybrala si nejcitlivější terč – Pražský hrad. Možná se chce jen zviditelnit a pomoci také v preferencích klesajícímu hnutí ANO, byť ho ve vládě zastupuje jako nestraník. Pokud si to nerozmyslí, může přilákat pozornost, ale také se hodně znemožnit.

Čtěte dále: Ministryně Šlechtová jde s dobou. Točí videa pro YouTube

Přejít na diskusi