NOVÉ

Koučům alpské výpravy chyběla licence. Čechy vedli ‚načerno‘

Smrt pod lavinou

Témata: , ,

Průvodci, kteří vedli skupinu českých turistů v tyrolských Alpách, k tomu neměli dostatečné oprávnění. Chybějící mezinárodní licenci horských vůdců, kterou rakouské úřady pro pohyb po horách s laiky vyžadují, potvrdilo deníku ECHO24.cz hned několik zdrojů. Oba muži spolu s dalšími třemi členy výpravy pod lavinou zahynuli.

„Chirurg může operovat sebelépe, ale bez diplomu z medicíny ho prostě na operační sál nepustíte. Nezáleží na tom, jestli máte adekvátní vzdělání nebo zkušenosti, musíte mít oficiální licenci, a tu ti kluci neměli. V Alpách je to jednoznačně řešeno zákony,“ řekl on-line deníku ECHO24.cz horský vůdce Viktor Kořízek.

Cestovní kancelář pořádající zájezdy za extrémní vysokohorskou turistikou by podle Kořízka měla od svých koučů příslušnou licenci vyžadovat. Jde totiž mimo jiné i o ochranný dokument nejen pro ni, ale hlavně pro účastníky zájezdu. S tím se pojí i další nezbytná záležitost – pojistka odpovědnosti za způsobenou škodu, kdy se minimální limit plnění například ve Švýcarsku vyšlphává až na pět milionů franků.

Podle známého českého freeridera Robina Kalety, jehož cestovní kancelář výlet pro část Čechů organizovala, se kouči licencí prokázali. Přiznal ale, že se nejednalo o statut horských vůdců. „Pro danou činnost a oblast, ve které se pohybovali, licenci horského vůdce ani nepotřebovali,“ uvedl deníku ECHO24.cz Kaleta bez dalších podrobností s odkazem na rakouské předpisy. 

„Stačí mít opravnění k výkonu povolání, což není stejné jako certifikace horského vůdce. V Rakousku probíha vyšetřování, které potvrdí, jestli jsme po formalní stránce skutečně měli vše v pořádku. Osobně jsem přesvědčen, že ano,“ dodal Kaleta.

V tuzemsku je osmadvacet lidí s licencí horských vůdců UIAGM. Uděluje ji Česká asociace horských vůdců (ČAHV), která je od roku 2006 členem Mezinárodní federace asociací horských vůdců (UIAGM). Jde o profesionály, kteří tak mají oprávnění vodit své klienty do horolezeckého a skialpinistického terénu. Jejich hlavním úkolem je zajistit bezpečnost členů výpravy a předat zkušenosti z vysokohorské turistiky. Jejich pronájem vyjde zhruba na 200 eur za den, záleží ale také na typu túry.

Horští vůdci musí absolvovat zhruba tříletý až pětiletý výcvik. Výukový program se skládá z jednotlivých odborných bloků, ze kterých je potřeba vždy složit zkoušku. Posléze se zájemce o danou licenci stává aspirantem na horského vůdce UIAGM a následuje převážně praktická část, kdy minimálně jeden rok pracuje po boku horské vůdce. Výcvik je zakončen závěrečnou zkouškou.

Dalšími profesionály v horách jsou horští průvodci (UIMLA). Ti se oproti vůdcům specializují spíše na pěší turistiku (v zimě se v horách pohybují ve volném terénu převážně na sněžnicích) a běžkování – svého klienta jsou oprávněni vést pouze v takovém terénu, který nevyžaduje horolezeckou techniku, skialpinismus či lyžování ve volném terénu. Třetím typem horského kouče, který rozlišuje rakouská legislativa, je instruktor. Ten je většinou specializovaný pouze na určitý druh sportu, ale slouží podle Kořízka k čistě nekomerčním účelům. Třeba jako vzdělávání v rámci horolezeckého oddílu.   

Cestovatelé si mají služby cestovek ohlídat

Cestovatelé by si sami podle upozornění českého velvyslanectví ve Vídni měli pohlídat to, zda služby, které jim cestovní kancelář při realizaci zájezdu poskytuje, splňují legislativní nároky kladené na příslušné kouče.

„Lidé, kteří se chystají vyrazit s cestovní kanceláří do Rakouska na hory, by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda organizátor zajišťuje k daným aktivitám osoby s odpovídající kvalifikací i licencí a zda oprávnění instruktorů pro jednotlivé druhy sportů vydané v Česku platí i v Rakousku,“ uvedl pro ECHO24.cz český velvyslanec v Rakousku Jan Sechter.

Lidé mají také zvážit veškerá rizika, které se s outdoorovými aktivitami pojí. Jde především například o vysokohorskou turistiku, horolezectví, různé typy extrémního lyžování, a to i ve volném terénu, lavinové a lezecké kurzy nebo rafting.

„Ve smlouvách a marketingových materiálech se vyskytují případy, kdy je klientům podsouván pocit, že jsou v rukou profesionálů. Smlouvy ale mohou obsahovat a v některých případech obsahují pochybná prohlášení o účasti na vlastní nebezpečí,“ píše se dále v prohlášení.

Měl by to být podle ambasády pro klienty první signál, aby zvážili přínosy i rizika spojená s daným organizátorem akce. Pasáž o účasti na zájezdu na vlastní nebezpečí je obsahem smluvních podmínek také cestovní kanceláře Robina Kalety. I přes opakovanou výzvu se k tomu známý český freerider, který však nedisponuje licencí horského vůdce, deníku ECHO24.cz ale nevyjádřil.

K uvolnění laviny stačilo prý lusknout prsty

Lavina minulou sobotu v tyrolských Alpách postihla 13 lidí z celkem dvacetičlenné výpravy. Pět osob včetně obou koučů zahynulo. Skupina byla před výpravou několikrát varována, v daný den spadly v oblasti téměř dvě desítky lavin a byl hlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí.

Podle rakouských úřadů podstoupila výprava velké riziko. Z jejich analýz podle horského vůdce Kořízka vyplývá, že došlo k uvolnění laviny na dálku – tedy, že přílišné zatížení lyžařů v mírnějším úseku mohlo být zdrojem vzniku podélných prasklin v nestabilních vrstvách, které se táhly do vzdálenějších strmějších úseků, kde uvolnily lavinu. 

„Napětí v deskách bylo obrovské, nepříznivé působení předchozího počasí v kombinaci se staršími nestabilními vrstvami vytvořilo celkem vyhrocenou lavinovou situaci. Stačilo jen lusknout prsty, špatně našlápnout nebo při společném odpočinku shodit prudce batoh. Okamžitě tak mohla vzniknout táhnoucí se prasklina schopná vyvolat lavinu i na dálku. Na druhé straně je hrubou chybou se domnívat, že by se při trojce (lavinový stupeň číslo tři značící značné nebezpečí – pozn. red.) nemohly laviny uvolňovat samovolně. To riziko ​bylo obrovské a oni šli přímo do uzavřeného kotle a sebrali si tak možnost bezpečně manévrovat,“ komentoval dále Kořízek.

To, že by jeho lidé lavinové nebezpečí podcenili, však organizátor zájezdu Kaleta již dříve odmítl.

Neštěstí se stalo v tyrolském Wattenbergu v Tuxských Alpách nedaleko Innsbrucku. Dvě skupiny (12 a 8 členů) Čechů stoupaly podle rakouských médií z chaty Lizumer Hütte v nadmořské výšce 2019 metrů na vrchol Geier, horu ve výšce přes 2800 metrů nad mořem.

Menší ze skupin při výstupu předstihla tu větší, ale jeden z osmičlenné skupiny byl poněkud pozadu. Lavina pak zavalila skupinu 12 osob a jednu osobu ze skupiny druhé. Část lyžařů se ze sněhové masy dokázala sama vyhrabat. Tři z nich utrpěli zranění a byli převezeni do nemocnice, kterou již opustili.

Čtěte také: Lavina, která v Alpách zabila pět Čechů, se uvolnila sama

Lyžaři, kteří v Rakousku zahynuli pod lavinou, byli Češi. Hazardovali?

Přejít na diskusi