1

Jak si může Trump dovolit jet do Varšavy dřív než do Berlína a Paříže

Témata: , ,

První oficiální návštěvy mívají symbolický náboj. Donald Trump tento týden přijíždí podruhé do Evropy. I tentokrát je hlavním cílem mezinárodní schůzka. Po summitu NATO v Bruselu a setkání G7 v sicilské Taormině míří tentokrát na summit zemí G20 do Hamburku. I tentokrát udělá jednu bilaterální zastávku. Na první cestě to byl Vatikán. Teď Trump míří do Varšavy. Bude to první oficiální návštěva nového amerického prezidenta v členské zemi Evropské unie.

Volba Varšavy vyvolává mezi evropským establishmentem okázalé pohoršení. Právě z Poláků spolu s Maďary si zrovna teď ten establishment dělá oblíbené terče a snaží se jim dát lekci z toho, co to jsou ty správné evropské hodnoty. Na Varšavu a Budapešť míří stejně jako na nás žaloba kvůli odporu proti přijímaní migrantů přerozdělovaných z Řecka a Itálie. Kromě toho do Poláků a Maďarů Brusel a Berlín šijí kvůli porušování „evropských hodnot“. U Varšavy vadí styl obsazování veřejnoprávních médií a rozhodování Ústavního soudu. V prvním případě se poměry přitom jen přiblížily těm francouzským, u Ústavního soudu styl rozhodování tomu českému. U Maďarů zase vadí zpřísnění nároků pro zahraniční univerzity. Nijak se přitom nevymykají tomu, co po cizích školách registrovaných na jejich území chtějí Němci nebo Francouzi. U nich to ale jako neevropské hodnoty nikdy nikdo neřešil a neřeší.

Novou kvalitu nabral tlak na střední Evropu po zvolení nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten už se během předvolební kampaně kasal, že „otázku Polska vyřeší během tří měsíců“. Od té doby útočí na střední Evropu při každé příležitosti. Naposledy si ve svém prvním velkém rozhovoru po zvolení zafilozofoval, že Poláci a Maďaři nemůžou k Evropě přistupovat jako k supermarketu, ze kterého si berou dotace, ale nectí „evropské hodnoty“. Nějak už se neobtěžoval s vysvětlováním, jaké že hodnoty to konkrétně nectí. To přece musí být každému jasné. Macron ani nezastírá, že chce dostat Poláky a Maďary pod tlak, aby je přitlačil kývnout na svůj plán harmonizace daní a sociálních standardů. Tím chce zabránit přesunu pracovních míst z Francie do levnější střední Evropy. Tady nejde o hodnoty, ale o vnitřní francouzskou politiku a ekonomiku.

Blahosklonný styl, jakým školí Brusel, Berlín a teď hlavně Paříž střední Evropu z „evropských hodnot“, aby prosadily své vlastní zájmy, nemá s žádnou rovností a skutečnými evropskými hodnotami nic společného. Stejně jako úžas nad tím, že si Trump dovolil jet do Varšavy dřív než do Berlína a Paříže. „Povzbuzovali jsme pana prezidenta Trumpa, aby vyrazil a cestoval, co nejvíc to bude možné. Potřebuje Evropě porozumět. To se mu může nejlépe podařit, když sem vyrazí a bude mluvit s lidmi,“ řekl nejmenovaný vysoce postavený úředník Evropské unie pro agenturu Reuters. „Ale nemůže dělat obchody s jednotlivými zeměmi za zády Evropské unie.“

Dovolil by si někdo říct něco takového, kdyby Trump, tak jak se očekávalo, nejdřív zamířil do Berlína nebo do Paříže? Křičel někdo z bruselských mandarínů, když jako jedna z prvních přijela na oficiální návštěvu do Washingtonu za Trumpem německá kancléřka Angela Merkelová? Skuhral někdo, že je to proti evropským hodnotám za zády Evropské unie? Považovalo se to za naprosto přirozené. Německo je suverénní země a důležitý evropský hráč. Stejně tak je suverénní zemí a důležitým evropským hráčem Polsko.

Evropská unie je spolek suverénních zemí, z nichž každá má právo udržovat vlastní vztahy se Spojenými státy.

Když necháme stranou, že Trumpa se kvůli lidským právům a ekologii snažila školit německá kancléřka přímo v gratulaci ke zvolení a Macron vyzýval vědce, aby kvůli Trumpovu ústupu od Pařížské klimatické dohody přišli bádat do Paříže, volba Varšavy je logická.

Nikoliv kvůli tomu, že na některá důležitá témata, jako je migrace nebo energetika, má Trump a polská konzervativní vláda podobné názory. Polsko je klíčovým hráčem NATO. Po odchodu Velké Británie to bude vedle Řecka jediná země Evropské unie, která dodržuje své závazky vůči Severoatlantické alianci a na obranu dává přes 2 procenta HDP. Loni to bylo podle oficiálních dat NATO 2,01 procenta, rok předtím 2,22 procenta. Němci dali loni jen 1,2 procenta. Také Francie snížila po finanční krizi roku 2008 výdaje pod 2 procenta. Loni to bylo 1,79 procenta. Američané mají navíc v Polsku stovky svých vojáků.

Trumpovi jde ve Varšavě i o byznys. Zavítá tady na summit iniciativy Tří moří, která se snaží spojit zájmy dvanácti zemí u Baltského, Jaderského a Černého moře, aby byly méně závislé na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Začátkem června byl v polském Świnoujście otevřen nový překladní terminál, kam míří v tankerech břidličný zkapalnělý plyn ze Spojených států. Jedním z cílů Trumpovy administrativy je, aby se z Ameriky stal čistý vývozce plynu a ropy, což by posílilo nejen její ekonomiku, ale i vliv v Evropě.

To jde přímo proti zájmům Německa, které si navzdory ostré antiruské rétorice zajišťuje dodávky z Ruska za zády Evropské unie a Poláků přes plynovod Nordstream. Ten dělí Evropu. Jen se o tom v rámci „evropských hodnot“ nemluví.

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.