ANALÝZA

‚Krizová‘ daň u benzinu. Pamatujete? Stále ji platíme

Proč je benzin stále tak drahý

Témata: , ,

Pamatujete se ještě, kdy stál litr benzinu Natural 95 nebo nafty méně než 25 korun? Podle Českého statistického úřadu to bylo naposledy v únoru 2009. Pád cen ropy na světových trzích v posledních týdnech nasvědčuje, že bychom se po šesti letech mohli dočkat znovu. Vývoj je vskutku povzbuzující, vždyť v letech 2012 až 2014 se tankovalo v průměru za více než 36 korun za litr. Ve firmách i domácnostech bývá doprava významnou nákladovou položkou a téměř třetinová úspora může rozvázat ruce pro důležité investice.

Za poslední sklouznutí cen klíčové suroviny k úrovním kolem 35 dolarů za barel můžeme poděkovat hlavně vytrvalosti ropného kartelu OPEC, který se rozhodl neomezovat těžbu. Není za tím třeba hledat nějakou předvánoční štědrost, ale prostý kalkul, jak v záplavě ropy „utopit“ konkurenci, zejména americké těžaře z břidlice. Nadbytek černého zlata na trhu je má cenově udolat (aby se v budoucnu mohla produkce zase přiškrtit a ceny stoupnout). Někteří analytici už dlouho upozorňují, že ropa může klesnout až ke dvaceti dolarům za barel.

Tradičně se nabízí otázka, proč adekvátně neklesají také ceny na benzinových pumpách? Pokud by měly spotřebitelské ceny kopírovat vývoj na světovém trhu s ropou, museli bychom už dávno jezdit za dvacet korun na litr nebo za ještě méně. Realita je ale trochu složitější.

Největší překážkou jsou vysoké daně, které v současnosti tvoří více než polovinu prodejní ceny pohonných hmot. Jejich poměr se paradoxně umocňuje právě s klesající cenou. Sazby spotřební daně z minerálních olejů jsou totiž podle zákona stanovené pevnými částkami na množství. Konkrétně jeden litr nafty se daní 10,95 koruny a u bezolovnatého benzinu je sazba 12,84 koruny za litr. Ať tedy tankujeme za 40 korun nebo za polovic, spotřební daň je stejná. Podle ceny se mění pouze výška daně z přidané hodnoty (21 procent), v současnosti vychází na zhruba šest korun na litr. 

Mohla by se spotřební daň na pohonné hmoty snížit? Určitě ano. Ne radikálně, protože relativně vysoké zdanění si de facto vynucuje směrnice EU, která uvádí minimální sazby v eurech. Prostor na pokles o dvě, respektive tři koruny ale existuje (evropské sazby vycházejí v přepočtu na cca 8,9 koruny, resp. 9,7 koruny za litr).

Stále navíc platíme „krizovou“ daň. Asi málokdo si pamatuje, že tuzemské sazby spotřební daně se v roce 2010 zvyšovaly v rámci tzv. Janotova balíčku, který vznikl v reakci na dopady globální finanční krize. Letos ale česká ekonomika roste čtyřprocentním tempem a ministr financí Andrej Babiš si pochvaluje, jak dobře se vyvíjejí daňové příjmy. Není to tedy ideální doba na uvolnění daňové zátěže, minimálně na předkrizovou úroveň? Babiše ale nejspíš více zajímá bionafta a na snížení spotřební daně zjevně neleží na srdci ani sociální demokracii.

Zlepšená hospodářská situace přitom není jediný důvod. Pokud vezmeme jako výchozí hodnotu minimální sazby EU stanovené v eurech a zohledníme aktuální hodnotu v korunách, měli by čeští řidiči nárok na ještě výraznější pokles spotřební daně. Ve srovnání s průměrem roku 2010 je totiž česká měna vůči euru o zhruba 1,7 koruny slabší.

Ale abychom byli spravedliví, nemalý prostor na snížení ceny mají také zpracovatelé ropy, tedy rafinerie. Ty využívají pokles nákupních cen k nafukování vlastních marží. Stačí se podívat na čtvrtletní účetní závěrky dominantního zpracovatele suroviny (a zároveň prodejce pohonných hmot) v Česku, společnosti Unipetrol. Zatímco za první tři čtvrtletí roku 2014 vykázala více než miliardovou ztrátu, letos za stejné období hospodařila ze ziskem 6,9 miliardy korun (a to ještě přišla o více než miliardu a půl kvůli srpnovému požáru propylenové jednotky v Záluží u Litvínova).

Podobně se chovají také ostatní evropské rafinérie. Obvykle se brání argumentem, že při vzestupu cen ropy zase pomaleji a mírněji zdražují. Pohled do historických tabulek je však usvědčuje z toho, že na růst cen reagují jaksi pružněji než na pokles. Jakoby nám trochu pokulhávaly základní tržní principy. Člověka snadno napadnou myšlenky o tichých kartelových dohodách, něco takového dokázat je ale nereálné. Škoda, že je rafinace ropy poměrně komplikovaná záležitost a v Česku nefunguje třeba desetinásobný počet různých unipetrolů. To by pak cenovky na čerpacích stojanech možná vypadaly trochu jinak.

Přejít na diskusi