Nebezpečná hra Donalda Trumpa. ‚Důkaz jsem tady já‘

NEBEZPEČNÁ HRA

Nebezpečná hra Donalda Trumpa. ‚Důkaz jsem tady já‘Jeden svět 2015 12
Jeden svět 2015
Sdílet:

„Když jsem viděl ty nedotčené impozantní duny a členité pobřeží, věděl jsem, že je to naše místo,“ slavnostně otevírá americký miliardář Donald Trump superluxusní golfové letovisko. Z chráněného území ve Skotsku se ale developer rozhodne ukrojit ještě víc. Podobný boj vedou i Chorvati, stavba nového hřiště pro světové elity se totiž připravuje u památkově chráněného Dubrovníku. Různé země, stejné modely. Podaří se místním obyvatelům zvítězit nad Goliášem a uchránit tak světové dědictví?

Napětí, zápal, hořkost a vztek. Takové pocity vzbuzuje inspirativní dokumentární snímek Anthonyho Baxtera Nebezpečná hra, který letos uvede festival Jeden svět. V novém filmu, který volně navazuje na úspěšný dokument I´ve Been Trumped (Lid vs. Donald Trump) se autor znovu pouští do boje s jedním z nejbohatších a nejznámějších mužů světa.

Jedním z posledních koutů divoké přírody ve Velké Británii je bezesporu pobřežní pás na severovýchodě Skotska nedaleko města Aberdeen. Tedy spíše byl, protože právě zde se rozhodl před několika lety Donald Trump vybudovat velkolepý golfový resort. Místní obyvatelé, kterým arogantní podnikatel obestavěl domy haldami hlíny či jim během jediné noci odpojil vodu, protestovali proti jeho bezohlednosti marně. Celý projekt, který měl do Skotska přilákat bohaté turisty a zajistit tisíce pracovních míst, totiž posvětila tamní vláda.

„Doufám, že se ti podaří pokořit to, co považuji za nejhorší americký úkaz. Arogantní neinformovaný miliardář, který si myslí, že si může koupit cokoli.“

V poutavém dokumentu investigativní novinář, kterému se na konci filmu podaří dostat osobně až k americkému miliardáři, odhaluje nekalé praktiky demokraticky zvolených politiků, obrovské peníze a nebezpečí, jenž se točí kolem výstavby elitních golfových hřišť.

Výsledky referenda nás nezajímají 

Chorvatská ekonomika je značně závislá na příjmech z cestovního ruchu. Země se proto snaží nalákat turisty i na jiné věci než na krásy jadranského pobřeží. Poblíž takzvané perly Jadranu, města Dubrovník, chce izraelský podnikatel Aaron Frenkel vybudovat obří golfový areál za víc než miliardu eur. Není divu, že se tamní vládě jeho projekt náramně zamlouvá. Součástí komplexu, který má vzniknout na hoře Srď, budou i luxusní vily, tenisové kurty, jezdecký klub a restaurace.

„V Chorvatsku máme hloupé právo o referendu. Je to jen jeden způsob demokratického procesu. Mě nezajímá váš názor. Kdo jste?“ 

„Toho místa na hoře Srď si po staletí nikdo nevšímal. Bylo to jenom pro rolníky. Pro zvířata. Chápete? Pro nic,“ konstatuje starosta Dubrovníku Andro Vlahušić. Narušení rázu města, které je právem na seznamu památek UNESCO, se ale nelíbí většině obyvatel. Proti zpupnosti boháčů se rozhodne bojovat aktivistka Romana Hansal, jejíž otec bojoval v chorvatské válce za nezávislost v roce 1991. Hora Srď byla jedním z útočišť vojáků a dodnes slouží jako památník.

Romana společně s ostatními zahájí sbírku podpisů, aby se mohlo o výstavbě golfového hřiště uskutečnit referendum. Vše ale probíhá za prapodivných okolností. Nejdříve jim vláda stáhne z vysílání reklamní znělku, která místní informuje o připojení se k petici. Poté někteří politici přímo vyzývají obyvatele k bojkotu tohoto občanského práva. I přes překážky získají aktivisté o 3 tisíce podpisů více, než je k referendu potřeba a lidové hlasování se může konat. 85 % voličů se vysloví proti stavbě soukromého milionářského komplexu, místní starosta ale odmítá volební výsledky uznat. Argumentuje, že se k referendu dostavilo málo lidí. Ve skutečnosti však volilo dvakrát více občanů než ve volbách do Evropského parlamentu.

„Národní vláda by neměla být sužována nějakým referendem. Golfový projekt je národním benefitem. Pro obyvatele Dubrovníku je to dobré,“ konstatuje někdejší prezident Stipe Mesić. „V Chorvatsku máme hloupé právo o referendu. Mě nezajímá váš názor. Kdo jste?“ odpovídá místní starosta Andro Vlahušić na režisérův dotaz, zda se bude ohlížet na výsledky referenda. „Je to jen jeden způsob demokratického procesu,“ dodává.

Arogantní miliardář šikanuje sousedy

„Sice vás neznám, ale chtěl jsem vám říct, že většina Američanů s vámi souhlasí. Doufám, že se vám podaří pokořit to, co považuji za nejhorší americký úkaz. Arogantní neinformovaný miliardář, který si myslí, že si může koupit cokoli,“ vyjadřuje skotskému obyvateli Michaelu Forbesovi podporu anonymní dopis ze San Francisca. Forbes je jedním z několika drobných farmářů, na jejichž půdu si udělal zálusk americký miliardář.

„Chcete důkaz? Já jsem důkaz. Jsem expert na světový turismus.“

„Je to jako být ve vězení. Už tady nemáme ani žádná zvířata. Víte, on žije v úplně jiném světě,“ říká Suzan Munro a s prázdným výrazem z okna pozoruje rozlehlá golfová hřiště. „Nikdy neplýtvám. Vždycky tím pak třeba ještě splachuji záchod,“ ukazuje Molly Forbes na plastový lavór s vodou, v němž už léta musí mýt nádobí. Devadesátiletá seniorka si vodu nosí v kýblech z venkovní nádrže. Její dům totiž Donaldu Trumpovi „zavazí ve výhledu“, a tak se i ona stala obětí „sousedské“ šikany.

Když se miliardář Trump rozhodne své velkolepé území znovu rozšířit, čeká ho nepříjemné překvapení. Skotská vláda totiž chce postavit větrné elektrárny přímo u jeho pozemků. Trump, který se považuje za velkého ochránce přírody, veřejně vystoupí s tím, že zelená energie zničí turismus v zemi. „Chcete důkaz? Já jsem důkaz. Jsem expert na světový turismus,“ marně se dohaduje s politiky.

Osmnáctijamkové hřiště s obrovským luxusním hotelem, 950 rekreačními domky, 36 golfovými vilami a 500 domy se rozkládá téměř na 5 čtverečních kilometrech skotského chráněného území. Místní vládě slíbil Trump vytvoření 6 tisíc nových pracovních pozic a investici 1,5 miliard dolarů. Od otevření největšího golfového hřiště na světě vzniklo méně než 200 pracovních pozic.

Jde hlavně o vodu

„Všude po světě jsou golfová letoviska stavěná na nejkřehčích ekosystémech,“ říká americký spisovatel a novinář Dan Washburn. „Technicky je to legální, ale rozhodnutí se potýkají většinou s velkou korupcí.“ Odkazuje například na luxusní golfové hřiště ve Spojených arabských emirátech blízko Dubaje, které designoval jeden z nejúspěšnějších golfistů všech dob Tiger Woods. Za návrh a propagaci hřiště dostal 55 milionů dolarů. Voda potřebná k zavlažování by pokryla potřeby celých zemí.

„Nemáme tu dešťové srážky, ale dáváme vodu Donaldu Trumpovi, aby se nemusel bát, že jeho tráva nebude dost zelená.“

Problémy s vodou mají ale i samotní Američani. Například na Long Islandu u New Yorku více něž tři miliony lidí závisí na pití vody z podzemního pramene. Protože se ale místní golfová hřiště musí udržovat během celého roku různými chemikáliemi, aby tráva měla neustále svěží zelenou barvu, dostávají se tyto látky i do podzemních vod.

Obyvatelé New Jersey se zase celoročně potýkají s nízkým množstvím dešťových srážek. „Je to o poptávce vody. New Jersey je jeden z nejhustěji osídlených států v USA. Nemáme tu dešťové srážky, toto jsou naše nejhodnotnější vodní zdroje. A pak tu dáváme vodu Donaldu Trumpovi, aby se nemusel bát, že jeho tráva nebude dost zelená. Je to šílené,“ vysvětluje Cindy Ehrenclou, výkonná ředitelka americké společnosti Raritan Headwaters, která chrání vodní zdroje.

Film bude promítnut 3. března v Lucerně, dále 5. a 8. března ve Světozoru.

Nebezpečná hra (A Dangerous Game). Režie: Anthony Baxter / Velká Británie / 2014 / 96 minut. Uvádí festival Jeden svět 2015.

Zajímá vás, co se děje kolem vás? Zajímají vás dokumenty? Čtěte speciál JEDEN SVĚT 2015

 

Sdílet:

Související články

Hlavní zprávy

×

Podobné články