1

Jde o jedno. Proč Babiš prodal Agrofertu bezcenné akcie?

Témata: ,

Řada novinových článků z posledních dnů popisuje a prověřuje obchody, kterými Andrej Babiš získal dost peněz na nákup korunových dluhopisů Agrofertu počátkem roku 2013. K tomu se ještě snaží odhalit další nesrovnalosti v účtech politicky činného miliardáře. Zvlášť aktivní jsou v tomto směru novináři z mediální divize Agrofertu, a proto není divu, že se původně jasný případ zaplétá v nesrozumitelných detailech. Proto stojí za připomínku, že o nic složitého opravdu nejde a že sněmovna od středy požaduje od Babiše odpověď na jednoduchou otázku. Zatím se jí nedočkala.

Trojčlenka s akciemi Profrostu

Babiš v tzv. auditech předních auditorských firem uvedl, že peníze na nákup dluhopisů získal prodejem akcií tří firem v letech 2009–2011. Vesměs je od něho koupil jeho vlastní podnik Agrofert. Přinejmenším v případě dvou českých firem Profrost a Afeed CZ je pravděpodobné, že za ně holding majiteli vyplatil přemrštěnou cenu, v prvním případě 527 milionů korun, ve druhém 59 milionů.

Profrost je prostějovská pekárna, postavená v letech 2006–2007 díky investiční pobídce 100 milionů od ministerstva průmyslu. Od začátku fungovala jako součást pekařské divize Agrofertu, držitelem jejích akcií byl ovšem Babiš osobně. Agrofert převzal 80 procent akcií Profrostu v roce 2010 a později do firmy investoval ještě dalších sto milionů. Zbylých 20 procent Babiš svěřil firmě, kterou ovládala manažerka Agrofertu Simona Sokolová. Problém je v tom, jak Babiš akcie předával. Vyplývá to se značnou mírou přesnosti z obchodního rejstříku a tzv. auditů.

Operace začala 29. dubna 2010, když se Andrej Babiš prokázal svému notáři jednačtyřiceti akciemi různých hodnot, celkem za dva miliony korun. Tím doložil, že je jediným majitelem Profrostu. Pak rozhodl, že zvýší základní kapitál o 10 akcií po 10 milionech. Z toho osm nových akcií nabídne firmě Agrofert a další dvě akcie sám sobě. Rozhodnutí zapsal notář do obchodního rejstříku. Agrofert podle dohody z 29. dubna upsal osm akcií za nominální hodnotu 80 milionů, a získal tak 78,4 procenta všech akcií podniku Profrost.

Ovšem 11. května 2010 následoval druhý krok. Babiš uzavřel s Agrofertem smlouvu na prodej šestnácti starých akcií s nominální hodnotou po sto tisíci korunách za úctyhodnou částku 527 milionů. Tím tedy holding pořídil pouze 1,6 procenta akcií. Tady trojčlenka nefunguje, protože ve druhém kole za akcii platil třistakrát víc než v prvním případě.         

V každém případě měl Agrofert plné čtyři pětiny akcií. Ve třetí fázi Sokolová koupila dvě zbylé akcie po deseti milionech a k tomu ještě pětadvacet starých akcií o celkové hodnotě 400 tisíc. Také ona zaplatila nominální cenu, jako to učinil Agrofert v prvním kroku.

Na obchodu by nebylo nic divného, přesuny majetku uvnitř holdingu a přepisování akcií patří k běžné agendě velkofirem. Ovšem smysl nedává druhý krok, při němž v zásadě pro nic za nic a bez jakékoli daňové srážky vyplatil Agrofert Babišovi přes půl miliardy. I kdyby 1,6 procenta akcií nekupoval, v Profrostu by stejně získal naprostou většinu. Právě to by měl Babiš vysvětlit, aby jako možný závěr nezůstal jediný, totiž že šlo o daňový únik ve výši 79 milionů.

Prázdná schránka za 59 milionů

Novinové články se pustily do zkoumání podružných okolností, třeba jakou roli v obchodu hrála manažerka Sokolová. Tím pouze odvádějí pozornost od klíčové otázky obchodů s akciemi Profrostu.

Zájmu médií přitom uniká obchod s firmou Afeed CZ. Babišovy audity informují, že mu „plynul osvobozený příjem z prodeje 20 ks akcií ve společnosti Afeed CZ, a.s. v úhrnné výši 59 000 000 Kč“. Co vlastně Agrofert od Babiše kupoval? Základní kapitál Afeedu dosahoval koncem roku 2010 1,7 milionu, jeho obrat ve stejném roce 3,5 milionu a ztráta 60 tisíc. Firma neměla žádného zaměstnance ani hmotný majetek, nešlo o víc než prázdnou schránku. Z dokumentů obchodního rejstříku i tzv. auditu vyplývá, že Agrofert koupil právě tohle.

Afeed opravdu patřil před rokem 2011 Babišovi. Koncem března 2011 však jsou do obchodního rejstříku zaneseny dokumenty, podle kterých dvě společnosti z holdingu Agrofert vkládají do firmy Afeed majetek v hodnotě 228 milionů. Mimo jiné tím zvýšily jeho základní kapitál z dosavadních dvou na sto milionů. Kromě peněz tehdy Afeed převzal v rámci koncernu výrobu krmných směsí.   

Babiš přitom transakci schvaluje až 2. května. Jak ovšem dosvědčuje tzv. audit, nespokojil se jenom s tím. Stejného dne uzavřel smlouvu, podle níž si nechal za akcie Afeedu vyplatit 59 milionů. Opět bylo vyplacení Babiše zbytečné. Nešlo jen o to, že prodával prázdnou schránku, Agrofert firmu Afeed ovládl prostým navýšením základního kapitálu a zbylé dvě procenta akcií nakupovat nepotřeboval. Stejně jako v případu Profrost tedy vzniká podezření, že šlo o daňový únik, tentokrát ve výši skoro devíti milionů.

O obchodech mezi Agrofertem a jeho majitelem není třeba vědět víc. Vysvětlit nejasnosti, proč Agrofert nakupoval bezcenné akcie za částky v řádu desítek a stovek milionů, už nemůže žádný novinář, ale pouze Babiš.     

Čtěte také: Babišovy fake audity zvýšily podezření o původu jeho peněz

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.