Trvale udržitelná rusifikace Německa

Němci se opět rozhodli přitvrdit svou energetickou politiku. Při pohledu na nové nápady ministra hospodářství Sigmara Gabriela se vnucuje otázka, čím budou za pár desítek let svítit, topit a pohánět svůj silný průmysl. A jak moc budou svou nestabilní energetikou ohrožovat black-outy své sousedy, nás nevyjímaje.

Agentura Reuters včera přinesla zprávu o novém návrhu ministra hospodářství, který žádá do roku 2020 uzavření dalších uhelných elektráren. Na demoličním listu už je dnes padesát elektráren. Teď má přibýt dalších osm, aby Německo splnilo svůj ambiciózní cíl snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2020 o 40 procent proti stavu z roku 1990.

Pikantní je, že se nemají zavírat nejstarší a nejšpinavější elektrárny, ale energetické firmy včetně RWE, E.On a Vattenfall si budou moci sami rozhodnout, které ze svých bloků zavřou.

Zajímavá je historie posledního Gabrielova nápadu. 16. listopadu přinesl týdeník Der Spiegel zprávu, že Německo svůj ambiciózní limit do roku 2020 splnit nedokáže. „Je jasné, že tento cíl už je nedosažitelný. Nemůžeme skoncovat s uhlím přes noc,“ citoval Spiegl z Gabrielových neoficiálních výroků.

Německo dnes vyrábí 25 procent své energie z obnovitelných zdrojů, především větru a slunce. Ekologisté jsou ale přesvědčeni, že je to stále málo, a zatlačili na Gabriela, aby přitvrdil. Ten soudě podle posledního návrhu zveřejněného Reuters podlehl, přestože to sám před týdnem označil za nesmysl.

Německý přístup k uhlí je značně schizofrenní. Na jedné straně se staví nové uhelné elektrárny, na druhé se rozšiřuje seznam těch určených na odpis. To názorně ilustruje, do jaké úzké uličky se Berlín ve svém klimatickém aktivismu dostal.

V zemi s jeho přírodními podmínkami je velmi těžké zajistit stálý a plynulý přísun energie z obnovitelných zdrojů. Slabé časy musíte něčím jistit a ty možnosti jsou v zemi, která odepsala jádro, jen dvě – uhlí a plyn. Z uhlí se dnes v Německu vyrábí 50 procent energie. Ale soudě podle posledního vývoje, je také na odpis. Takže zbývá plyn. Ruský. Ten, kdo prosazuje obnovitelné zdroje a odmítá uhlí i jádro, přirozeně žene Evropu k Rusku.

Německo se v energetické politice považuje za pionýra, který se své vizi snaží aplikovat přes Evropskou unii ostatním, přestože má samo doma potíž je plnit. A krátké horizonty raději překrývá vzdálenějšími. Na rok 2035 už je naplánován podíl obnovitelných zdrojů na 55 až 60 procent.

Přejít na diskusi