Západ zahnal Putina do kouta. Rusko kolabuje

ANALÝZA

Ruská ekonomika prudce padá a Putinův establishmet nemá možnost, jak ji zachránit. V poslední hodinách se vyhrotil pád rublu i cen ropy. Rozsýpají se dva základní pilíře, na nichž stála čistě surovinová ekonomika těžce závislá na dovozu západního spotřebního zboží a v poslední době i kapitálu. V Moskvě se začíná přemýšlet o extrémních variantách jako jsou kapitálové kontroly. To fakticky znamená odříznutí země od finančních trhů.

Vtip z minulého týdne, že příští rok bude ve znamení čísla 63 (Putinovi bude 63 let, dolar bude za 63 rublů a ropa za 63 dolarů) zní hodně obstarožně. Ropa spadla na 59,02 dolaru za barel. Rubl prudce padá pod 73 za dolar a finančníci čekají další sesun.

Ruská centrální banka se pokusila o mimořádný zásah a zvýšila úrokové sazby o 6,5 na 17 procent. Rublu tím koupila zhruba dvě hodiny. Pak se znovu prodal o 12 procent. Investoři se zbavují všeho ruského. Moskevská burza spadla o 3,5 procenta. Úroky ze státních dluhopisů vystoupaly o 2 procenta. To je nejrychlejší vzestup od roku 2007. „Pro Rusko už těžko může být hůř. Posledním krokem perfektní bouře, v níž se Moskva ocitla, by bylo zavedení kapitálových kontrol,“ prohlásil Heinz Rüttiman, hlavní měnový stratég investiční společnosti Julius Baer.

Inflace v Rusku nyní dosahuje 9,1 procenta, ale prudký pád rublu a ropy ji během hodin prudce zvýší. Lidé a firmy masivně převádějí peníze do zahraničí a snaží se utratit na hodnotě ztrácející úspory za hodnotnější zboží dřív, než prudce zdraží. Celkový prodej aut se v listopadu meziročně snížil o 1,1 procenta. Poptávka po luxusních vozech ale prudce roste. Porsche se prodalo o 55 procent a Lexusů o 63 procent víc než loni.

Ruská centrální banka ještě v pátek před současným vyhrocením situace očekávala, že letos lidé a firmy stáhnou ze země 128 miliard dolarů a napřesrok 120 miliard. Vladimir Putin má rozpočet postavený na očekávání, že ruská ekonomika příští rok poroste o 1,2 procenta a ropa se bude prodávat za 100 dolarů za barel. Poslední odhad ruské centrální banky už počítá s pádem ekonomiky o 4,5 až 4,7 procent. Ovšem jen, pokud se ropa udrží na 60 dolarech za barel.

Ropa a plyn tvoří 68 procent vývozu a plní z 50 procent státní rozpočet. Rusko je fatálně závislé na dovozu běžného spotřebního zboží a potravin. Dováží například 70 procent všech léků, 50 procent nábytku, masa a okolo 40 procent sýrů a másla. To vše prudce zdraží. Stát navíc nebude mít dost peněz, aby držel nad vodou ruské společnosti, které jsou kvůli sankcím odříznuty od zahraničního kapitálu. Ty budou muset masivně propouštět.

Má Moskva plán B?

Ruské bankovnictví je extrémně závislé na zahraničních zdrojích. Už na několika jednáních G 20 se mluvilo o vyřazení Ruska z globálního systému bankovních transakcí SWIFT. To znamená odříznutí od peněz. Rusko by nebylo schopné inkasovat ani ty nízké ceny, které dnes za ropu a plyn dostává. Šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostlin začátkem prosince v rozhovoru pro německý deník Handesblatt prohlásil, že pokud by to opravdu přišlo, Rusko to bude považovat za vyhlášení války. Americký velvyslanec by byl podle Kostlina ještě ten den nucen opustit Moskvu. Šéf VTB zároveň zdůraznil, že Moskva samozřejmě chystá jako plán B vlastní alternativu SWIFT. Spuštěna by podle něj mohla být začátkem roku 2015. Je to podobné, jako když Vladimir Putin den předtím řekl, že na Rusko sankce těžce dopadají, ale dokáží se s nimi vyrovnat. Třeba tím, že začnou vyrábět více potravin.

S padajícím dolarem a ropou ale Rusové žádný čas na spuštění plánů B nedostali. Jsou v koutě. Už teď je decimována životní úroveň většiny ruské společnosti od oligarchů po nižší vrstvy. Obzvláště postiženi jsou ti, kdo si brali hypotéky v dolarech, podobně jako si před rokem 2009 Maďari, Estonci nebo Lotyši půjčovali v eurech.

Finančníci už vidí v kapitálových kontrolách (jaké zavedl třeba v roce 2012 Kypr) jedinou šanci, jak zachránit Rusko před totálním ekonomickým kolapsem a bankrotem, jaký založilo v roce 1998. Fakticky to ale znamená oplocení ruské ekonomiky. Mezi západními finančníky se diskutuje o tom, že Putin ruským byznysmanům slíbil, že kapitálové kontroly nikdy nezavede. Teď je v pasti mezi tímto závazkem a rozkladem.

Čtěte také: Co bude dál? Rubl i ruská burza prudce padají

Jak škodí levná ropa Rusku a arabským vývozcům, tak pomáhá Západu. Britský ministr financí George Osborne už si pochvaloval, že pád ropy je „velmi dobrá věc“ pro britskou i americkou ekonomiku. A to bez ohledu na to, že sami také ropu těží. Právě expanze americké ropy z břidlice je jedním z podstatných důvodů pádu cen. Svou roli sehrávají také napjaté vztahy mezi Íránem a Saúdskou Arábií, riziko recese v zemích eurozóny a slábnoucí hospodářství v Číně. Pro americké břidlicové těžaře je přijatelná cena do 50 dolarů za barel. Teprve u této hranice se jim to přestává vyplácet a uvažovali by o omezení dodávek, čímž by cenu zvedli.

Zásadní otázka je, jak bude reagovat do kouta zahnaný Putin. A jak budou Rusové snášet dramatický pád životní úrovně. Putinova síla vycházela kromě národovectví a vizí o velkém Rusku i z toho, že se většině společnosti za jeho vlády dramaticky zvedly příjmy. Průměrná mzda se od jeho nástupu v roce 2000 zvýšila více než na osminásobek.

Ruská propaganda už jede na plné obrátky, aby dokázala otočit hněv širokých vrstev z ekonomického strádání na cizího nepřítele. Šéf rozvědky Michail Fradkov už ohlásil, že ceny ropy zničilo „spiknutí Západu“ a spekulanti. Západ se podle něj rozhodl právě přes ekonomiku odstavit Putina od moci a změnit režim v Rusku. Ministr zahraniční Sergej Lavrov dnes v rozhovoru pro agenturu Interfax řekl, že Moskva cítí právo mít na Krymu jaderné zbraně a zváží, jestli je tam rozmístí. Teď rozhodne vůči komu se hněv Rusů za ekonomický kolaps otočí.

Čtěte také: Podívejte se, o kolik Putin připravil ruské oligarchy

Rusko prožívá děsivý sen. Lidé stojí fronty na eura a dolary

Přejít na diskusi