Stíhačka gripen se zrodila pro válku, která nikdy nepřišla

Chlouba českého letectva

Stíhačka gripen se zrodila pro válku, která nikdy nepřišlaNOVÉ
Ilustrační snímek Foto:

FOTO: Ministerstvo obrany ČR

1
Tech
Echo24
Sdílet:

Švédsko, severská země, pečlivě střežící svou neutralitu, patřila k několika málo výrobcům proudových bojových letadel a modely tunnan nebo draken našly zákazníky i v zahraničí. Nejnovějším produktem skandinávské konstrukční školy je pak JAS-39 Gripen, který se slavnostně představil veřejnosti 26. dubna 1987. Stroj se později stal chloubou českých vzdušných sil.

Elegantní stroj nesoucí jméno mytologického gryfa vznikal od konce 70. let a jeho konstruktéři vycházeli ze švédské obranné doktríny, zaměřené na co nejvyšší soběstačnost. V porovnání nejen se svými švédskými předchůdci jsou gripeny pokročilejší, snadněji se udržují a lacinější je tedy i provoz. Letoun je navíc schopen operovat také z nouzových ploch jako jsou dálnice a pro pozemní zabezpečení celé letky stačí jen třetina techniků oproti starším letounům.

Koncem 80. let, tedy v době všeobecného uvolnění mezinárodní politické situace, kdy se JAS-39 chystal na premiérový let, ale všechny tyto výhody už moc neznamenaly. Konflikt, pro který byl gripen vytvořen, totiž nikdy nepřišel a po konci studené války a vymizení sovětského nebezpečí stroj složitě hledal nové uplatnění. A ani švédské vojenské letectvo, které si původně vývoj letounu s deltakřídlem u továrny Saab objednalo, nemělo takový zájem jako původně.

Zkoušky nového letouny, zahájené premiérovým letem v prosinci 1988, navíc provázely problémy se systémem řízení letu, staly se také dvě nehody. Při první, kterou shodou okolností natočila televize, havaroval v únoru 1989 prototyp při pokusu o přistání, druhé nehoda se stala v srpnu 1993 před očima desetitisíců diváků během předvádění jednoho z prvních sériových strojů na vodním festivalu ve Stockholmu. Pilot, v obou případech stejný, pokaždé vyvázl jen s drobnými zraněními.

Přes potíže švédské vzdušné síly na pořízení nových strojů, které by nahradily stárnoucí Saab 37 Viggen, sice nerezignovalo, výrazně ale zredukovalo svou objednávku. Namísto plánovaných 400 gripenů nejprve požadovalo jen polovinu a po dalším šetření se počet strojů s výsostnými znaky se třemi korunkami zastavil na 134. A v konkurenci letitých, ale stále ještě dostatečně výkonných amerických F-16 nebo rodícího se Eurofighteru to neměli Švédové jednoduché ani při exportu.

V minulosti nejvýrazněji uspěli s typem Saab 35 Draken vyvinutým koncem 50. let, který si pořídila i letectva Dánska, Finska a Rakouska. Nový letoun – písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning) – si sice vedl lépe a dnes jej používají kromě švédského a českého letectva piloti v Maďarsku, Jihoafrické republice a Thajsku, nad obchody se ale vznáší nepříjemné podezření z korupce.

Čtěte také: Zásadní prodej Tatry. Dodá 15 těžkých aut dánské armádě

Na trhu mají gripeny silnou konkurenci – dosud se jich vyrobilo na 250, což je podstatně méně než na podobné zákazníky cílícího letounu Eurofighter Typhoon (495 kusů) nebo francouzské Mirage 2000 (600 kusů), nemluvě o americkém letounu F-16, jehož vzniklo přes 4500 kusů. Piloti, kteří s gripeny létají, si je ale jednoznačně chválí. Jednomotorový letoun s trojúhelníkovým křídlem a takzvanými „kachními“ plochami na přídi se vyznačuje snadnou ovladatelností a obratností.

Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle a na severu Evropy je také v továrně ve městě Linköping vyrábějí, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). Švédského původu nejsou některé důležité části – například motor, který vyrábí Volvo, původně vyvinula americká firma General Electric, za oceánem vzniklo i vystřelovací sedadlo či systém řídící let. A další komponenty pocházejí z Francie či Německa.

Bojovým křtem prošly gripeny v barvách švédského letectva, a to až 18 let zavedení do služby. Od dubna do října 2011 při dohledu nad bezletovou zónou nad Libyí absolvovaly na 650 bojových misí. Stroji se také – přes potíže na začátku kariéry, způsobené neodladěným softwarem – dlouho vyhýbaly vážné nehody. Nehody, při kterých bylo zničeno devět letadel, končily jen zraněními pilotů. Tragické následky měla až nehoda z letošního ledna během letecké show, při níž zahynul thajský pilot.

Čtěte také: Potopíme americkou letadlovou loď jediným úderem, hrozí KLDR

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články