NOVÉ

Čtvrtina života v penzi? Začátek v 65 letech, navrhuje ministryně

KDY DO PENZE?

Témata: , , ,

S revolučním návrhem přichází ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Ráda by do budoucna změnila systém, podle kterého lidé odcházejí do důchodu. Růst věku odchodu do penze se má nově zastavit na hranici 65 let. Fixaci by podle potřeby upravoval Parlament. Před tím ale varuje nejen opozice, ale i někteří ekonomové. A to nejen kvůli chybějícím miliardám, ale i proto, že se politici v budoucnu budou bát hranici zvednout.

Návrh na zastropování věku odchodu do důchodu odeslala ministryně Marksová do připomínkového řízení přesně před týdnem. Počítá s tím, že by se růst věku pro odchod do důchodu pro muže i ženy zastavil na 65 letech a strop by se poté opakovaně upravoval podle demografického vývoje. Důležité by ale vždy bylo, aby lidé strávili v penzi průměrně čtvrtinu života. Návrh přichází ve chvíli, kdy si Řekové kvůli ekonomickým problémům musí v rámci záchranného balíku věk odchodu do penze naopak zvednout.

„Současné nastavení automatického zvyšování důchodového věku bez uvedení jeho konkrétní limitní hodnoty je předmětem intenzivní debaty, která ve většině případů působí negativně na vnímání základního důchodového pojištění a na důvěru občanů v tento systém,“ vysvětluje resort pohnutky pro předložení zákona a doplňuje: „Vláda bere negativní aspekty neexistence limitní hodnoty důchodového věku velmi vážně do úvahy a domnívá se, že by tento limit měl být v současné době stanoven na úrovni 65 let.“

Dnes se odchází do důchodu podle reformy, kterou v roce 2011 prosadila pravicová vláda Petra Nečase. Věk odchodu do důchodu se zvyšuje automaticky a neexistuje žádná horní hranice, která by čas odchodu do penze zastropovala. Čerství dvacátníci by tak podle současných pravidel šli do důchodu v 70 letech, upozorňuje ministerstvo.

To chce současnou praxi změnit. A pomoci mu měla důchodová komise sestavená s politiků, expertů i odborné veřejnosti. Ta sice přišla s tím, že by lidé měli trávit čtvrtinu života na penzi, nicméně žádné zastropování nedoporučila. To si do návrhu prosadila sama ministryně Marksová.

MPSV dodává, že hranice 65 let není pevná. V pětiletých intervalech by se prováděly revize demografického vývoje a vláda by pak Parlamentu posílala novely, které by dobu pro odchod do důchodu upravovaly.

Strop může přinést komplikace, varuje ekonom

Jenže právě tady může být problém. To si myslí i někteří členové důchodové komise, například ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

„Každý Parlament se totiž bude muset aktivizovat a řešit případnou změnu té hranice pro odchod do důchodu. Přitom jsou ale neustále nějaké volby. Co když to poslanci a senátoři nebudou chtít odhlasovat, aby si neublížili u voličů – důchodců? A těch bude stále více. Takže myslím, že fixní hranice může způsobovat spíše komplikace, než že by něčemu pomohla,“ řekl Münich deníku ECHO24.cz.

Komise podle něj navrhovala, aby důchodový systém zůstal tak, jak je. Tedy bez nějakého zastropování. Pravidelně by se ale přitom sledovaly demografické prognózy a tempo zvyšování věku odchodu do důchodu by se tak mohlo poměrně flexibilně zrychlovat či zpomalovat.

Lidé, kteří nyní odcházejí do starobního důchodu, v něm podle MPSV stráví průměrně 23 let. Kdyby důchodový věk nadále rostl automaticky, délka života v penzi by do roku 2060 klesla na zhruba 21,5 roku.

Kalousek: Jde o bezbřehý populismus

Návrh zřejmě čeká poměrně ostrá debata v Poslanecké sněmovně. Například někdejší ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek už ho označil za populismus.

„Chtít pevně zastropovat odchod do důchodu je naprostý nesmysl. Lidé budou chodit v tomto věku do důchodu v roce 2030. Jaký smysl má fixovat odchod do penze s takovým předstihem? Už z toho musí být každému jasné, že jde o bezbřehý populismus,“ kritizuje Kalousek.

Pokud návrh projde vládou i Parlamentem, měl by začít platit od roku 2017. Resort chce také nově upravit odvody. Podle předběžných plánů by více platili bezdětní, rodiče s více dětmi by naopak odváděli méně.

Přejít na diskusi