Citroën C4: Picasso a rodinné záležitosti

Citroën C4 Picasso

Citroën C4: Picasso a rodinné záležitostiAUTOTEST 10
Auto
  • František Vahala
Sdílet:

Citroën svá MPV C4 Picasso a Grand C4 Picasso prodává již třetím rokem a letos provedl jejich oživující facelift. Vyzkoušel jsem menší C4 Picasso s naftovým motorem 1.6 BlueHDi.

Francouzská automobilka nabízí v segmentu MPV celkem dvě verze modelu Picasso: menší C4 Picasso a větší Grand C4 Picasso s trochu odlišným designem a větším vnitřním prostorem (možnost sedmimístné verze). V rámci květnového faceliftu byla tradičně upravena grafika světlometů, nárazníky a exteriér ozdobilo několik nových barev. Picasso vypadá přesně jako typické MPV – má tvar vajíčka na kolečkách. I když vnější design je výrazný, zásadnější je interiér.

Ten vyniká hlavně prostorností. Jako řidič mám kolem sebe skutečně hodně místa, na zkosené čelní sklo z vysoko umístěného sedadla ani nedosáhnu a všude registruji odkládací prostory. Kapsy ve dveřích pojmou 1,5litrovou plastovou lahev a řadu dalších věcí, nechybí držáky na středovém tunelu, za vysoko umístěnou řadicí pákou najdeme dokonce jakýsi box, kam pohodlně uklidíte mnoho dalších drobností i větších předmětů. Palubní deska je orientovaná centrálně, před volantem chybí přístrojový štít a všechny informace jsou zobrazovány na 12palcovém displeji s velmi pěknou grafikou. Jak je to s ovládáním? Některé funkce jsou dostupné z volantu a pomocí přilehlé páčky, jiné díky novému 7palcovému displeji, který je integrován do středu palubní desky. Citroën jde s dobou, takže nový systém Connect Nav umí navigaci ovládat dotykem či hlasem. Celkově hodnotím systém jako relativně rychlý, ale intuitivnost považuji spíše za průměrnou.

Testovaný vůz v prostřední výbavě Feel měl například bezklíčkový přístup. To je fajn věc, na niž jsem si za poslední roky dost zvykl. K nastartování je nutné sešlápnout spojku a brzdu a levou rukou stisknout tlačítko na palubní desce. Čidlo detekující sešlápnutí spojky reaguje až na podlaze, takže na ni musíte tlačit. No a samotné startovací tlačítko sice nevyžaduje stisk po celou dobu, co turbodiesel žhaví (za studena několik vteřin), ale opět vyžaduje silné zmáčknutí, jinak auto nenastartuje. Tyto detaily mi trochu vadily. C4 Picasso ale vyniká v jiných disciplínách. Mezi ně patří prostor na zadních sedadlech (interiér je pouze pětimístný) i variabilní zavazadelník o objemu 537 až 1709 dm³. Pro běžné rodinné potřeby víc než dostatečné. Po delší cestě registruji, že na předních sedadlech dobře funguje základní masážní funkce či vyhřívání, ale sedadla samotná nejsou příliš pohodlná.

Motor 1.6 BlueHDi s výkonem 120 koní zcela dostačuje. Dynamika je i přes točivý moment 300 Nm průměrná (zrychlení na 100 km/h zabere 11,3 s a maximální rychlost činí 189 km/h) a jeho projev na mě nijak zvlášť nezapůsobil, ale je to dobrý společník. Není příliš hlučný, auto v rámci možností rozjede a potěší nízkou spotřebou. Já jezdil spíše po dálnici, ale nechyběly ani okresky a pohyb po městě a v příměstských oblastech. S výslednými 5,8 l / 100 km jsem byl spokojen. Klidnou jízdou se dá dostat na 5 l / 100 km – a to už je velmi přitažlivá hodnota.

Moderní systémy
Mezi prvky bezpečnostní výbavy patří adaptivní tempomat, který je v případě potřeby schopen brzdit a zrychlovat (má složitější ovládání), aktivní monitoring jízdních pruhů, detekce únavy řidiče nebo sledování aut ve slepém úhlu. C4 Picasso umí rozpoznávat dopravní značení a rychlostní doporučení. Úroveň těchto systémů je dostatečná, jejich ovládání spíše průměrné.

Pokud bych skončil tady, test by dopadl relativně dobře. Jenže abych auto považoval za dobré, musí mít také minimálně slušné jízdní vlastnosti. V tomto ohledu nevidím u C4 Picasso už delší dobu žádný pokrok. Necitlivé, odtažité řízení, uskakující podvozek, výrazné sklony k nedotáčivosti, nedostatečná směrová stabilita a problémy se změnami směrů – to je jen hrubý souhrn toho, co vás při jízdě s C4 Picasso čeká. Podvozek není tvrdý a snaží se navodit iluzi komfortu, ale svou nevyspělou konstrukci maskuje jen těžko. Bohužel nemohu s čistým svědomím doporučit auto, které není na silnici sebejisté, a to hlavně s vědomím, že s ním budou často jezdit ženy a děti. Uvědomuji si, že budou pravděpodobně jezdit pomalu, ale i tak jsou vlastnosti vozu zejména na mokré silnici podprůměrné – a to prosím berte v potaz.

Citroën láká na řadu slev, díky nimž dosahuje základní cena testované verze Feel (1.6 BlueHDI 120 s manuální převodovkou) velmi slušných 529 900 Kč. Na velké rodinné MPV je to zajímavá cena, kterou mohou lehce navýšit pouze některé funkční příplatky. Já bych doporučil hlavně Pack City Camera II, který za 15 000 Kč díky couvací kameře vyřeší problém s nedostatečným výhledem dozadu a pomůže s parkováním. Příjemným zjištěním je fakt, že displej Connect Nav včetně české navigace s pětiletými aktualizacemi je v ceně, stejně jako připojení USB, rádio, handsfree, bluetooth a wifi.

Plusy:

Úsporný motor, slušná cena, prostornost, variabilita interiéru, odkládací prostory

Minusy:

Jízdní vlastnosti, řízení, výhled šikmo dozadu, nižší úroveň pohodlí sedadel

Verdikt:

Citroën se snaží na své MPV nalákat na první pohled. A mně je jasné, že pokud C4 Picasso uvidíte zvenku, pravděpodobně se vám bude líbit, protože vypadá minimálně zajímavě, neobvykle, stylově. I interiér je praktický, variabilní a designově zajímavý. Ale v oblasti jízdních vlastností auto bohužel už delší dobu žádný pokrok neudělalo – a to je škoda. Až bude jezdit jako Ford C-Max nebo alespoň Opel Zafira Tourer, stane se jistě neodolatelnou rodinnou volbou.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články