1

Sobotkova záhadná schopnost přežít

Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka to prý má nahnuté, množí se spekulace o jeho odchodu z vedení strany, na středečním grémiu ČSSD se prý povede důkladná debata o stavu strany, jejíž preference jsou nedlouho před sněmovními volbami skutečně nebývale nízké. A když se přátelé ze sociální demokracie dají do důkladného debatování, končívá to všelijak. Nakonec ale právě to, že si strana ve volebním roce zatím vede tak špatně, může hrát spíš pro Sobotku. Převzít stranu v takovém stavu a mít na nápravu tak málo času, to je spíš sebevražedná mise než začátek dlouhé a úspěšné éry v čele významné partaje. Pokud někdo vážně pomýšlí na to, projevit v ČSSD vůdcovské ambice, možná už zjistil, že lepší čas pro to bude… někdy jindy. Průzkumy voličské přízně mají také v Evropě poslední dobou sklon se skutečně výrazně rozcházet s volební realitou, zkrušení sociální demokraté mohou zkoušet najít útěchu i v tom. A stav na pokraji vzpoury je v české sociální demokracii spíš normou než symptomem změny.

Bohuslav Sobotka je v české politice pozoruhodná postava, pozoruhodná svou nepozoruhodností, jeho význam je spíš důsledkem s ním nesouvisejících okolností. Je to politik, který zbyl – těm, kdo hledají nějakou jakž takž reálnou mocenskou alternativu vůči pravděpodobné babišizaci státu po sněmovních volbách. Sobotkovou nejdůležitější a v mnoha ohledech postačující kvalifikací je, že není ani Andrej Babiš, ani Miloš Zeman. A neskrývaná a hluboká averze, již k premiérovi oba pánové chovají, z něj možná dělají výraznější personu, než Sobotka je (premiér v sobě svého „vnitřního antibabišovce“ probudil teprve nedávno). Je to leader bez velkých vůdcovských schopností, říká se často, a v nějaké míře určitě právem. Bohuslav Sobotka není ten typ člověka, který by dokázal mobilizovat zástupy, pokud vůbec leader, tak do nekonfliktních časů. Je v čele permanentně rozeštvané strany, jejíž členská a voličská základna se s ním v důležitých ohledech rozchází, jejím postojům by možná odpovídal víc ministr vnitra Chovanec s flintou. Pro velkou část „pražské kavárny“, „pravdy a lásky“, nebo jak to říct, je zase premiér přijatelný, ne tak už jeho strana. Za svého Sobotku vzali, řekněme, společensky liberální městští socialisté, to v Česku není zrovna vlivná skupina a i ten vliv, který v ČSSD měla, poslední dobou slábne. Je to vlastně udivující, že Bohuslav Sobotka je ještě pořád v čele strany, a možná i v tom může předseda sociálních demokratů pro sebe vidět naději. Průzkumy mohou být děsivé a perspektivy neradostné, Bohuslav Sobotka ale má možná až záhadnou schopnost přežít. Přinejmenším doposud ji projevoval, možná je to důsledek jeho nenápadnosti, je snadné přehlédnout, že tam někde na vrcholu ještě pořád je. 

Děti na objednávku Posouvání hranic: Náhradní mateřství, výroba dětí na zakázku. Smíme všechno, co umíme?
Jsme poslední romantici Sochař a malíř Jaroslav Róna o židovských předcích, svých souputnících i dávných civilizacích

Hesla: ,

/
komentátor ECHO24.cz

Žije v Praze, poprvé publikoval v Kritické příloze Revolver Revue, pracoval v Lidových novinách, české sekci BBC, časopise Týden, opět v Lidových novinách, nyní v Echo24.cz. Od roku 1990 je příležitostným DJ na pražském Rádiu 1. V roce 2010 měl premiéru film Pouta podle jeho scénáře, na podzim 2013 vyšla jeho prozaická prvotina Mondschein, jeho druhou realizovanou předlohou by se letos na podzim měl stát snímek Místa.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.