Média, ikony, politika. Všechno je jinak

Ještě před lety byla televize, dominantní médium ve společnosti, schopna vytvořit hrdinu nebo hvězdu národního formátu, jež byla schopna ze své popularity těžit aspoň pár let. Posledním takovým případem u nás je Aneta Langerová, o které sice dnes už tolik slyšet není, ale ještě v osmdesátých a devadesátých letech svět napříč generacemi dobývali Michael Jackson, Madonna, Bruce Springsteen a mnoho dalších, před nimi to byli Beatles, Rolling Stones. S novým tisíciletím ale hvězd slavně procházejících dekádami ubylo nebo nejsou vůbec.

Naší hvězdou dávných časů, držící se stále nějak v pozornosti ještě teď, je Karel Gott. Mluvím o ikonách, nikoliv o svých preferencích. Nezmizely ale jen hvězdy populární hudby, vymizeli velcí spisovatelé, za něž opravdu nelze považovat autory skandinávských detektivek, Dana Browna nebo Paula Coelha, nejsou ani velká filmová díla, pokud za ně nepovažujeme pokračování Hvězdných válek. Velcí politici také nejsou tím, co bývali. Možná jedinou výjimkou jsou sportovci, a to proto, že sportovní utkání je pro ucelený zážitek nutné sledovat v reálném čase, vše ostatní společné sdílení, jak to třeba bylo u první řady Superstar, nepotřebuje.

Digitální technologie dramaticky změnily dosavadní fungování a pravidla ve společnosti. Nic není, jak bylo. Z výsluní už odešel denní tisk, který nahrazují internetové zpravodajské servery. Televize ztratila své dominantní postavení v síle zásahu, protože přešla z analogového vysílání na digitální. Ještě před patnácti lety nemohla mít Česká republika z technických důvodů více než tři celoplošné kanály, dnes jsou jich desítky a diváci televize se rozdělují podle žánrů – filmové, sportovní, zábavní, přírodopisné, dokumentární. Plnoformátové kanály jako TV Nova nebo ČT1 za posledních deset let ztratily třetinu, možná polovinu diváků. Někteří sice zůstali ve skupině kanálů televize Nova nebo České televize, ale ty hlavní kanály ztratily na své síle.

Do života společnosti výrazně vstoupily sociální sítě, jejichž mechanismus fungování si členové komunity přesně neuvědomují, mladší generace do 30 let ze svého programu televizi vypouštějí úplně a její programy sledují výhradně prostřednictvím internetových videí.

Společnost dramaticky změnila způsob přijímání informací, obrovský nárůst médií a mediálních platforem ji rozdělil do menších skupin a komunit. Vytrácejí se společně sdílené základní hodnoty, v politice už nejde o souboj programů, ale o marketingovou bitvu hesel, politické strany nahrazují solitéři s tím, že tradičnější společnosti tomuto trendu odolávají více. Ale i prezidentská kampaň v Americe, které dominuje miliardář Donald Trump, ukazuje, že ani ony tradičnější společnosti nejsou zcela imunní vůči zásadní společenské změně.

Fragmentalizovaná společnost, životy v bublinách jsou hlavním tématem nového vydání Týdeníku Echo, z politického pohledu proces rozebírá Lenka Zlámalová, společenské dopady pak popisuje v Salonu Ondřej Štindl se svými hosty.

Týdeník Echo si můžete přečíst ZDE.