PiS v Polsku přitvrzuje. Slučuje funkci ministra s generálním prokurátorem

PiS v Polsku přitvrzuje. Slučuje funkci ministra s generálním prokurátorem 1
Svět
Echo24
Sdílet:

Po bouřlivé debatě schválila ve čtvrtek večer dolní komora polského parlamentu novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Informovala o tom dnes agentura DPA. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) krátce po nástupu k moci prosadila několik sporných zákonů, například reformu ústavního soudu či veřejnoprávních médií. Opozice v nich vidí ohrožení demokratického systému.

Pro zákon slučující funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora hlasovalo v Sejmu 236 poslanců, proti jich bylo 209 a sedm se hlasování zdrželo. Přes tvrdou kritiku normy ze strany liberální opozice se její schválení čekalo, neboť PiS v Sejmu disponuje většinou. Než nový zákon vstoupí v platnost, musí jej odsouhlasit ještě horní komora a prezident.

Opoziční poslanci z Občanské platformy (PO) vládě premiérky Beaty Szydlové během projednávání zákona vyčítali především údajnou snahu učinit konec nezávislosti polské justice. Státní zástupci se podle nich stanou politickými funkcionáři.

Funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora byly v Polsku sloučené už v letech 1990 až 2010. Nyní je bude zastávat ministr Zbigniew Ziobro, který stejné funkce zastával už v letech 2005 až 2007. O svou pozici naopak zřejmě přijde Andrzej Seremet, který je generálním prokurátorem od roku 2010.

Seremet se v poslední době vložil mimo jiné do sporu o obsazení ústavního soudu. Zákon, kterým poslanci vládní strany loni anulovali říjnovou volbu pětice soudců končícím parlamentem ovládaným PO a místo nich zvolili vlastní, označil za protiústavní.

Kvůli sporným reformám zní na účet kabinetu premiérky Szydlové kritika nejen z opozičních lavic, ale i z Bruselu. Evropská komise proti Varšavě zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi, což teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii. K tomu je však potřeba jednomyslného souhlasu a například maďarský premiér Viktor Orbán už se vyjádřil, že takový krok nepodpoří.

Čtěte také: Milion běženců z Ukrajiny? Polská premiérka lhala v Bruselu

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články