Stát hospodaří v prosperitě hůř než v recesi

Z výsledků státního rozpočtu za rok 2014 se nedají dělat žádné politické závěry, protože je fakticky ničí. Připravila ho prezidentská vláda Jiřího Rusnoka bez důvěry Poslanecké sněmovny.

V lednu nastupující kabinet Bohuslava Sobotky už s ním neměl příležitost nic moc udělat v dobrém ani ve zlém. Naplnění ambiciózních hesel o lepším výběru daní jistě nikdo soudný nečekal v řádu několika měsíců. Stejně tak se nedalo moc peněz rychle rozházet na vyšších sociálních dávkách apod. Za pár měsíců se nedají rozjet ani ambiciózní investiční plány. Ty investice musíte připravit, zadat veřejné zakázky.

Dalo se snad něco víc utratit nebo ušetřit na provozních výdajích. Udělat pár tahů kreativního účetnictví a započítat nějaké mimořádné příjmy, pohrát si s rezervami. Možná získat víc peněz z evropských fondů. Přes ten rok docela výrazně ožila ekonomika a lidé začali docela hodně utrácet (tržby obchodníků rostou o 7,5 procenta): Takže naplánovaný rozpočet, byl nereálný. Stál na předpokladu, že ekonomika poroste o 1,7 procenta. Zatím jsou zveřejněna čísla za tři čtvrtiny roku, kdy stoupla o 2,4 procenta

Kabinet Bohuslava Sobotky k výsledkům hospodaření přispěl minimálně. Jeho výkonnost je fér hodnotit podle jeho rozpočtu na rok 2015. Jenže premiér i jeho ministr financí Andrej Babiš se kasají, jak jsou dobří hospodáři. Mají přece schodek o 34 miliard nižší, než bylo plánováno.

Když už se ale k rozpočtu, za nějž nejsou úplně zodpovědní, hlásí, je dobré na rovinu říct, že první Sobotkův rozpočet je horší než poslední Nečasův rozpočet na rok 2013.

Každý ví, co je to optický klam. Když si průměrně atraktivní člověk stoupne vedle nepříliš pohledného, působí jako ten přitažlivý. Když stojí vedle vyhlášeného krasavce, budete ho hodnotit jinak. Ve srovnání se Švýcarskem jsme chudá zaostalá země. Ve srovnání s Bulharskem bohatý, sofistikovaný stát. Záleží vždycky, s čím se chceme měřit.

O státním rozpočtu 2014 se dá bezpochyby říct, že má lepší výsledek, než původně Rusnokův ministr financí Jan Fischer naplánoval. Schodek je skutečně nižší o 34 miliard. Tady pozitivita končí. Vycházíme čistě z na internetu veřejně dostupných dat ministerstva financí. Fér je srovnávat rozpočty z let 2014 a 2013. Vybíráme jen nejdůležitější položky, ale trend je vidět v podstatě ve všech ostatních. 

V roce 2013 byla ekonomika v recesi a za celý rok se propadla o 0,7 procenta. Rozpočet skončil se schodkem 81,26 miliardy korun. Loni při předpokládaném růstu 2,4 procenta je schodek 77,78 miliardy. Jedno procento růstu HDP vylepšuje na vyšších příjmech (vyšší výběr daní) i nižších výdajích (nižší podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky) hospodaření zhruba o 13 miliard korun. Tento výpočet není náhodný. Celkové HDP země je kolem 4 bilionů korun. Přes státní rozpočet se přerozděluje 1,2 bilionu korun, necelá jedna třetina. Jen ekonomický růst tedy přinesl oproti předchozímu roku 40,3 miliardy korun navíc. Schodek je ale nižší jen o 3,48 miliardy korun. Troufne si někdo říct, že je to zlepšení hospodaření státu?

Pak tady máme oblíbenou kapitolu lepšího výběru daní, obzvláště DPH. V roce 2013 se vybralo 219 miliard korun, loni 230 miliard. To je růst o 4,7 procenta. Spotřeba, z níž se tato daň platí, ale rostla o více než šest procent (pokud se tedy v posledních dvou měsících dramaticky nezhoršila, poslední zveřejněná data jsou za říjen, kdy rostla o 7,5 procenta). Výběr DPH se tedy logicky nezlepšil, ale zhoršil.

Mnohem rychleji naopak rostou jiné příjmy než z daní, o 7,4 procenta. Sem patří přijaté dotace z Evropské unie, mimořádné příjmy a přesuny mezi fondy mimo rozpočet. Tady se příjmy státu zvýšily o 12,6 miliard. Ze 169 miliard v roce 2013 na 183 miliard kroun o rok později. „Což ovlivnil nejvíce únorový mimořádný příjem kapitoly ČTÚ z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 mld. Kč. Příjmy z EU dosáhly 121,6 miliardy a byly tak meziročně vyšší o 6,6 miliardy. Příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny realizované v kapitole Státní dluh dosáhly 7,4 miliardy korun,“ píše ministerstvo financí. Tady je někde nejspíš to Babišova „řízení likvidity“. Pro Českou televizi ministr financí řekl: „Také jsme lépe organizovali cash flow státu, na tom jsme vydělali dost peněz.“

Pak jsou tady investice. Skrývají se v kapitole kapitálové výdaje. Na první pohled to vypadá dobře. Růst ze 102 miliard v roce 2013 na 112 miliard korun loni. Jenže to dobře vypadá jen, než se ponoříte hlouběji. Pak zjistíte, že jediné co vzrostlo, jsou investiční přesuny peněz firmám (z 20 na 27 miliard korun), to je vzestup o 34 procent. A pak dotace krajům, městům a obcím z 29 na 35 miliard korun, tedy růst o 19 procent. Všechny ostatní, tedy skutečně státní investice na nule nebo v minusu. Tedy horší než v roce 2013.

Za pozornost stojí i sociální dávky. Podpory v nezaměstnanosti sice klesly, státní sociální podpora tedy v nárokové dávky jako rodičovský, příspěvek, porodné zůstaly na 37 miliardách. Ostatní sociální dávky, které úředníci můžou benevolentněji přiznávat, se naopak zvýšily z 59 na 63 miliard korun. Ve chvíli, kdy přibylo pracovních míst a ubylo nezaměstnaných.

Tomuto těžko někdo řekne zlepšení stavu veřejných financí. Proto překvapí, že se k němu Andrej Babiš tak hrdě hlásí. Asi je přesvědčen, že pod efektními hesly „prostě to zařídíme“, projde úplně všechno.

Přejít na diskusi