Malý pacient znamená malé peníze

TÝDENÍK ECHO

Malý pacient znamená malé penízeNOVÉ 1
Homepage
Lukáš Novosad
Sdílet:

Už rok a půl připravuje ministerstvo zdravotnictví novelu, která má pozměnit vzdělávání mladých lékařů – má sjednotit dva pediatrické obory do jednoho. Praktičtí dětští lékaři proti tomuto kroku protestují, bojí se, že bude znamenat konec dostupné primární péče, protože většina lékařů začne sloužit především v nemocnicích. Druhá strana (tedy ministerstvo a příslušná komise) namítá, že to není pravda, protože novela naopak zvýší zájem o obor a vyřeší absenci dětských lékařů aspoň tak, že sníží jejich deficit. Mezi obě strany se přidali rodiče, kteří na podporu dětských lékařů a zachování jejich samostatného studijního oboru spolu s lékaři sepsali petici (podepsalo ji přes sto tisíc lidí), která v tomto týdnu byla předložena ministerstvu.

Nad otázkou, co a jak bude dál, diskutují v Salonu Týdeníku Echo Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, místopředseda téže organizace Ctirad Kozderka, za rodiče přišla Zuzana Opluštilová.

Jak je možné, že je nedostatek dětských lékařů nejen u nás, ale po celé Evropě?

Hülleová: Je to těžký obor. Pracuje s dětmi a studenti, nebo budoucí lékaři, se jich bojí. Podceněno je vzdělání na fakultách, kde se mladí lékaři málo setkají s tím, že se mohou jít školit nebo učit na dětská lůžková zařízení nebo dětské ambulance. A navíc to není nijak lukrativní lékařský obor: malý pacient znamená malé peníze. Zájem o obor se ale zvedá, protože praktické lékařství začíná být pro mladé atraktivní, a to jak dospělé, tak dětské. A to proto, že je krátká doba přípravy, navíc lékaři mají jistotu, že jednou budou mít svou ordinaci, svou vlastní praxi.

Opluštilová: Za laickou veřejnost musím říct, že jako matka jsem zaregistrovala v televizi, že se chystá nějaká změna. Zeptala jsem se na ni naší paní doktorky a dál se začala zajímat sama. Chápu to tak, že vedle sebe existuje dětský lékař a dětský praktický lékař. Změny, které se chystají, přinesou mně jako matce znekvalitnění péče o dítě. Mám zkušenost, že naše dětská praktická lékařka fungovala vždy úžasně, když jsem neměla nikoho k ruce pro svá dvojčata, tak se zastavila, nemusela jsem se nikam tahat. Volala jsem jí i skrz banality. Když v noci byly nějaké problémy, tak jsem se ptala dětí, hodně tě bolí bříško? Nevydržíš to k naší paní doktorce, nebo pojedeme do nemocnice? Někdy to tak dopadlo, ale většinou to bylo úplně zbytečné. Je důležité, že dětský praktický lékař má široké pole působnosti a je pro rodiče oporou a partnerem. To dětský lékař tak nemá.

Hülleová: Ještě dokončím to, co jsem říkala prve. Nemocnice si vybírají, koho si vezmou. Nemají zájem o doktora, který je bude chtít hned opustit. A tak nemocnice řekne: ano, umožníme ti přípravu, ale tady nám podepíšeš smlouvu na pět let, protože my do tebe vložíme peníze, práci, a ty tady za to budeš muset pracovat. Tím pádem prohlubujeme krizi v nedostatku lékaře v terénu. Protože když lékař bude mít čtyři a půl roku na to, aby se vzdělal, pak stabilizační dohodu na pět let, když navíc uvážíte, že toto většinou dělají ženy, které chtějí mít své děti, tak se nám do terénu tyto lékařky dostanou za deset let a ne za čtyři nebo za pět jako teď. Takže hrozí zhoršení i v tomto: doktorky budou v terénu začínat kolem čtyřicítky. Kdyby byl na oddělení dostatek mladých lékařů a byl jich nadbytek a měli si doplnit jenom část vzdělání, která se v rámci klinické pediatrie neučí, tak beru, že se nám situace může zlepšit, ale ani tam není dostatek. Klinici také shánějí doktory. Začínají chybět dokonce i některé dětské specializace. Takže pokud nedojde k výrazné redukci dětských lůžkových zařízení, kde chcete ty lékaře vzít? 

Celý Salon o problematice pediatrické péče si přečtěte v aktuálním Týdeníku Echo

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články