Snad Putin nestiskne i jaderné tlačítko, varuje Navalnyj
Rozhovor s opozičním předákem
NOVÉ
Ruský prezident Putin se nezastaví před ničím a udělá cokoli, aby si udržel svůj „monopol na moc“. Válku na Ukrajině potom rozpoutal proto, aby obohatil sebe a kruh svých nejbližších spolupracovníků. Vyplývá to z rozhovoru, jejž poskytl ruský opoziční předák Alexej Navalnyj ruské redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. V něm se zároveň vyslovil proti plošným sankcím na Rusko.
„Upřímně doufám, že (Putin) těsně před smrtí nestiskne tlačítko k odpálení jaderných zbraní a nevezme tak zbytek lidstva s sebou do hrobu,“ vyjádřil přední opozičník své obavy ve čtvrtečním rozhovoru. Dodal ale, že u Putina je možné cokoli: „Nevidím žádné bariéry, limity nebo akce, ke kterým by se neuchýlil ve snaze udržet si svou moc nade vší Rusí.“
Podobně ostře Navalnyj zkritizoval i působení Ruska v konfliktu na východě Ukrajiny: „Není to jen politická chyba, je to zločin proti Ruské federaci stejně tak, jako proti ruským lidem. A je to i mezinárodní zločin.“ Jasno má i v tom, kdo krvavý konflikt vyvolal: „Víme přesně, kdo vyvolal válku na Ukrajině – byl to Putin a jeho okolí. Udělal to ve snaze udržet si svůj monopol na moc, tak aby si mohl uchovat výhradní právo obohacovat sebe a lidi ve svém okolí.“
V této souvislosti se vyjádřil i ke dvěma vojákům, jež v nedávné době zadržela ukrajinská armáda na východě země. Moskva sice popírá, že by oba muži byli v nějakém přímém vztahu k ruské armádě, ale Navalnyj má jasno – byli to ruští vojáci. V rozhovoru navrhl jejich výměnu za Naděždu Savčenkovou, ukrajinskou pilotku a členku parlamentu, která je od loňského července v ruském zajetí.
Přední opozičník se vyjádřil i k sankcím, jež Západ vyhlásil proti Rusku jako odvetu za anexi Krymu a podporu proruských separatistů. Zde ovšem poněkud překvapil, když sankce částečně zpochybnil. Řekl, že podporuje ty sankce, které směřují proti konkrétním lidem na zodpovědných místech. Nesouhlasí naopak s plošnými sankcemi, které jsou podle něj „nepochybně účinné“, ale které poškozují široké masy obyčejných lidí. „Já – jakožto ruský občan – podporuji západní sankce proti jednotlivcům. Jsem ale proti plošným ekonomickým sankcím,“ uvádí k tomu.
Překvapivě působil i scénář, který Navalnyj představil jako možné řešení krymské otázky. Podle něj je potřeba uspořádat „poctivé referendum“, před nímž budou mít všechny strany dostatek času na přípravu a před nímž budou moct Ukrajinci a krymští Tataři „provést dostatečně dlouhé kampaně“. Podle výsledku referenda by se potom měl rozhodnout budoucí osud poloostrova.
V tomto ohledu se Navalnyj částečně odchýlil od zbytku ruské opozice, která by si přála spíše okamžité navrácení Krymu Ukrajině. Navalnyj by si to nepochybně přál také a uznává, že anexe poloostrova způsobila Rusům „velké škody“. Dodává ale, že „otázka Krymu nepatří k těm problémům, jež jdou vyřešit rychle.“
